Evropská unie se pohádala o právní úpravu rozvodů

Brusel - Ministři spravedlnosti evropské sedmadvacítky se na dnešním zasedání v Bruselu nedokázali shodnout na jednotných pravidlech pro rozvody mezinárodních párů. Část zemí se i tak pokusí normy sjednotit, ale jen mezi sebou, Česko mezi tyto země nepatří. Není nicméně jisté, zda se skupině podaří získat souhlas od většiny států, který je k takové spolupráci zapotřebí.

Cílem návrhu z dílny Evropské komise bylo vytvoření celounijní normy pro rozvody manželských dvojic tvořených občany různých národností či páry, které žijí v jiné než domovské zemi. V EU se zmiňovaných párů každoročně rozvádí kolem 170.000. Pro jejich rozchody ale neexistují společná pravidla, jaké právo se použije. Závisí na dané zemi, na základě čeho se bude pár rozvádět.

„Například Čech a Němka se budou rozvádět v Praze a otázka je, zda se smějí rozvést jen podle českého práva nebo i podle německého. Nebo další otázka zní, podle jakého státního práva se budou ve Švédsku rozvádět dva Češi,“ přiblížila celou problematiku zpravodajka ČT v Bruselu Eva Hrnčířová. Některé státy odmítaly myšlenku soudit podle jiného než svého práva a evropské země se nakonec nedohodly. Hlasování zablokovali Švédové, podle nichž je sjednocování národní legislativy v oblasti rodinného práva zbytečné. Ze stejného důvodu s normou nesouhlasili ani Češi.

Nejméně devět zemí, mimo jiné Rumunsko, Lucembursko či Slovinsko, se pokusí v harmonizaci rozvodového práva dál pokračovat, a to formou posílené spolupráce. To je procedura, která dává možnost blíž spolupracovat a sbližovat normy jen mezi částí států unie, ačkoli jiné se k tomu nehodlají připojit. Způsob spolupráce musí určit Evropská komise a schválit zbytek unie.

Koncept posílené spolupráce ještě nikdy využit nebyl. Pokud bude zmíněný krok schválen, mohl by vytvořit precedens pro spolupráci jen některých zemí i v dalších oblastech. „Posílenou spolupráci rozhodně nepovažujeme za optimální řešení,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Tomáš Boček, který dnes ČR v Bruselu zastupoval. Podle některých zemí by prý mohla vést k nastavení dvourychlostní Evropy a jejímu rozklížení na zájmové skupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 19 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 50 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...