EU chce summit s arabskými státy. Jinak v migrační politice nepanuje shoda na ničem

Nahrávám video

Lídři států EU jednali na summitu v Salcburku o tom, jak naložit s lidmi mířícími do Evropy. Téma má dvě části a zatím nepanuje shoda, o které z nich by se vůbec mělo mluvit. První částí je osud těch, kteří už v Evropě jsou, a druhou částí je pak úsilí o to, aby nepřicházeli další lidé. EU jednala také o brexitu. Premiér Andrej Babiš (ANO) by si přál opakování britského referenda.

Migrační téma dominovalo celému summitu. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska hodlají státy jako prioritní prodiskutovat nedávný návrh Evropské komise (EK) k roku 2020 výrazně posílit pravomoci unijní pobřežní a pohraniční stráže a na 10 000 lidí zvýšit její personál.

Předseda EK Jean-Claude Juncker před novináři poznamenal, že nad tímto návrhem panuje v zásadě shoda, ač ne všichni premiéři či prezidenti už teď souhlasí úplně se všemi detaily návrhu.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz ve čtvrtek podotkl, že všichni přítomní podporují návrh na intenzivnější spolupráci s Egyptem a uspořádání summitu EU a Ligy arabských států v únoru v Káhiře. Egypt je podle Kurze zemí, která v zásadě stoprocentně zastavila odjezdy lodí s migranty od svého pobřeží, její správa je efektivní a její politické vedení ví, že nelegální migraci je třeba zastavit. 

Kurzovým cílem je řešit migrační problematiku právě na vnější hranici Unie. Potřebná je proto podle něj spolupráce nejen s Egyptem, ale i s dalšími státy na pobřeží severní Afriky, a podpora jejich pobřežních stráží. Je třeba zajistit, že lodě s migranty přes Středozemní moře nevyplují a pokud ano, že budou rychle zastaveny a vráceny.

Nahrávám video

Přeplněná Itálie

S tímto stanoviskem souhlasí i země Visegrádské skupiny včetně Česka. Jihoevropské země však tlačí na to, aby se přednostně řešila otázka desítek tisíc lidí, kteří už do nich připluli. Opakují potřebu alespoň část z nich převézt do jiných členských zemí, které mají kapacitu na to, aby se u nich uskutečnilo azylové řízení.

Tomu se však některé státy včetně Česka silně brání. „Debata byla spíše o tom, že my se smíříme s tím, že přicházejí ilegální migranti a že se mají redistribuovat. To je samozřejmě další pozvánka pro pašeráky,“ komentoval průběh večerního jednání český premiér. Podle něj se tím diskuse prakticky vrátila tam, kde byla před několika lety, kdy mezi jednotlivými zeměmi panovaly ostré rozpory.

Šéf Evropské rady Donald Tusk lídry členských zemí ve středu vyzval, aby vzhledem ke klesajícímu počtu přicházejících migrantů přestali se vzájemnými útoky. Politicky žhavé téma v mnoha zemích výrazně promlouvá do voličských preferencí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron poznamenal, že evropská odpověď na migrační krizi musí chránit občany Unie, ale také udržet základní evropské hodnoty. „V Evropě není možné vybrat si z menu jen to, co nám vyhovuje, je to kolektivní projekt,“ podotkl.

Počty ilegálně přicházejících migrantů
Zdroj: European Council/Frontex

Irská hranice komplikuje dohodu s Brity

Tématem jednání byla také snaha o dosažení dohody o podobě odchodu Spojeného království z EU. „Hlavní zpráva je, že jsme všichni jednotní a Michel Barnier má podporu,“ řekl po summitu Babiš. Mezi EU a Británií se však zatím nedaří dospět ke kompromisu, dohadují se především o podobě hranice na irském ostrově.

Právě Irsko je velmi nervózní z možnosti, že dohody dosaženo nebude. Tamní vláda se připravuje na riziko, že 29. března příštího roku Británie Unii opustí bez dohody a mezi Irskem a Severním Irskem okamžitě vznikne vnější hranice EU.

Londýn i EU se chtějí vyhnout vzniku „standardní“ vnější hranice EU, není ale jasné, jak to přesně udělat v situaci, kdy Británie hodlá vystoupit z unijního jednotného trhu a trvá na vlastní celní a obchodní politice. S řešením, které by mělo být použito pro případ, že Londýn nenabídne jiný návrh, už přišla EU. Její plán „pojistky“, která by nakonec prakticky udržela Severní Irsko na evropském jednotném trhu, se ale britské straně líbí jen pramálo.

Britská premiérka Theresa Mayová zopakovala, že pro Londýn není přijatelná žádná varianta, která by vydělovala Severní Irsko z britského celního systému. Dodala, že pokud nebude smlouva respektovat jednotu Británie, může dojít na odchod z Unie bez jakékoli dohody a britská strana na to bude připravena.

Nahrávám video

Tusk svolal kvůli brexitu zvláštní summit

Pokud se oběma stranám včas nepodaří domluvit a ratifikovat „rozvodovou dohodu“, upravující aspekty odchodu Británie z EU jako takového, nebudou platit ani její části, na kterých se již obě strany shodly. Tedy třeba přechodné období, finanční vyrovnání britských závazků či ochrana práv občanů EU v pobrexitové Británii. „Tvrdý brexit“ by také nepochybně zkomplikoval teprve začínající jednání o budoucím uspořádání vzájemných vztahů.

Pomalý postup vyjednávání o podobě brexitu už způsobil, že šéf unijních vrcholných schůzek Tusk oznámil svolání mimořádného summitu k tomuto tématu na polovinu listopadu. Tam by lídři 27 zemí ze své strany dojednaný text potvrdili tak, aby mohl do března příštího roku na obou stranách kanálu La Manche projít potřebným ratifikačním procesem.

Babiš v rozhovoru s BBC prohlásil, že je velmi nešťastný, že Británie Unii opouští, a že by možná bylo lepší uspořádat další referendum. Lituje prý rozhodnutí Londýna i proto, že Británie byla České republice v Evropské unii „velmi blízká“, například tím, že zůstávala mimo eurozónu.

Britové v roce 2016 hlasovali pro vystoupení své země z Unie a premiérka Theresa Mayová konání nového referenda na toto téma rezolutně odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 55 mminutami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 55 mminutami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 3 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 4 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 5 hhodinami

AfD slibuje před volbami „deportační ofenzivu“ či omezení výuky o Hitlerovi

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.