Britská premiérka Theresa Mayová odmítne během neformálního summitu EU v Salcburku nový unijní návrh, jak po brexitu vyřešit režim na irských hranicích. Uvedl to britský deník The Times. Podle jeho zdrojů bude Mayová trvat na tom, že jakékoli řešení musí brát v potaz Spojené království jako celek. Vedle diskuse o odchodu Británie z evropského bloku čeká představitele zemí EU také téma migrace.
Mayová prý na summitu odmítne kompromis ohledně irských hranic
Události: Salcburk hostí summit EU, hlavními tématy budou migrace a brexit (zdroj: ČT24)
Unijní vyjednavač Michel Barnier v úterý oznámil, že EU připravuje „vylepšený“ návrh, jenž by zjednodušil pohyb zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Mayová ale podle The Times varuje, že návrh i tak překračuje „červené linie“, které si Británie stanovila.
Barnierův návrh se týká pojistky pro případ, že by obě strany do data odchodu nedokázaly podepsat dohodu upravující vzájemné obchodní a celní vztahy. EU trvá na tom, aby tato pojistka v praxi udržela Severní Irsko v rámci unijního volného trhu, čímž by se předešlo vytvoření tvrdé hranice mezi oběma částmi ostrova.
Barnier ujišťoval, že nový plán by nezahrnoval zavedení celních kontrol v Irském moři a respektoval by územní celistvost Spojeného království. Není ale jasné, které zboží putující do Severního Irska ze zbytku Británie by mělo být kontrolováno, kde a jakým způsobem.
Londýn zcela odmítá oddělení od Severního Irska
Podle nejmenovaného vysoce postaveného zdroje z britské vlády však Barnier dosud neupustil od požadavku, aby Severní Irsko bylo po odchodu Británie z EU považováno z hlediska celního práva za území oddělené od zbytku Británie, a to je pro Londýn nepřijatelné.
Také agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroj uvedla, že Londýn nemůže připustit oddělení Severního Irska od britského celního prostoru. Úsilí EU o nalezení řešení otázky hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou však podle zdroje britská vláda vítá.
Unijní země i Británii při vyjednávání o smlouvě tlačí čas. Původně ji měl potvrdit řádný summit EU v říjnu. V Salcburku se nyní má rozhodnout, zda kvůli ní bude nutné svolat mimořádnou vrcholnou schůzku o měsíc později.
Počty ilegálně přicházejících migrantů
Hlavním tématem bude v Salcburku migrace
Předseda vrcholných schůzek EU, šéf Evropské rady Donald Tusk, chce rakouského setkání využít především k uklidnění sporů mezi členskými zeměmi, které migrační problematika v posledních měsících opakovaně vyvolává navzdory tomu, že počty příchozích se dostaly na úroveň před krizí z let 2014 či 2015.
Jak chce připomenout rakouský kancléř Sebastian Kurz, státy jsou dál výrazným způsobem rozdělené v pohledu na reformu unijního azylového systému. Rakousko se jako nynější předsednická země EU chce dál snažit hledat změny, které umožní konsenzus.
Visegrád chce vědět, co bude zvětšený Frontex dělat
Část lídrů zemí bloku, včetně českého premiéra Andreje Babiše, už stihla odmítnout poslední návrhy Evropské komise na posílení unijní pobřežní a pohraniční stráže včetně jejího mandátu. Deset tisíc příslušníků, kteří by už v roce 2020 měli podle návrhu Komise pomáhat s identifikací i návraty migrantů, je podle některých zemí EU drahá a zbytečná záležitost.
Babiš v Salcburku: potřebujeme mít dohodu s Libyí (zdroj: ČT24)
Babiš po příjezdu do Salcburku upřesnil, že samotné navýšení počtu příslušníků Frontexu neodmítá, chce o něm však debatovat a EU musí jasně definovat, na co budou nové síly vyčleněny.
„Já bych chtěl, abychom si řekli, proč máme navyšovat počet těch policistů nebo pohraniční stráže z 1500 na 10 000. Kam půjdou, proč to tak je,“ řekl novinářům český premiér. Zopakoval své přesvědčení, že Itálie či Malta se bez pomoci Frontexu obejdou a že EU by měla pomáhat spíše přímo těmto zemím.
Představitelé zemí V4 během setkání v Salcburku
Podle jeho slovenského kolegy Petera Pellegriniho nejsou proti posílení Frontexu ani další země visegrádské skupiny (Slovensko, Polsko, Maďarsko), je však třeba přesně definovat pravomoci agentury.
Podle Pellegriniho by Frontex mohl být prospěšný například při střežení migračních cest u severoafrického pobřeží. „Na V4 nezaznělo absolutní ,ne‘ posilování Frontexu, jen musí být jasně definovány úlohy a působnost obou složek,“ řekl Pellegrini s odkazem na nutnost koordinovat činnost evropské agentury s bezpečnostními orgány jednotlivých zemí. Některé státy by podle něj mohly mít obavu, aby unijní agentura nezasahovala do kompetencí jejich policie.
Slovenský premiér také uvedl, že se postoje V4 k migračnímu tématu nemění. Zásadní zůstává ochrana vnějších hranic EU a dobrovolnost přijímání migrantů, řekl Pellegrini. S výjimkou Slovenska přitom nechtějí další visegrádské země přijmout jediného migranta navzdory volání dalších unijních zemí po solidaritě s přetíženými státy.