Dohodnuto. Schůzka Putina a Trumpa bude 16. července v Helsinkách

Nahrávám video

Schůzka prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Donalda Trumpa se uskuteční v pondělí 16. července v Helsinkách. Současně to oznámily Kreml a Bílý dům. Oba státníci se již dvakrát krátce sešli loni na okraj dvou summitů, plnohodnotná schůzka ale byla neustále odkládána, mimo jiné kvůli americkému vyšetřování údajných ruských zásahů do předvolební kampaně v USA, napsala agentura AP.

Zpráva o konání summitu byla zveřejněna den poté, co v Moskvě jednal Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton.

Finsko není členem Severoatlantické aliance a pro setkání nejvyšších představitelů USA a Ruska představuje neutrální půdu.

Agentura TASS s odvoláním na Kreml uvedla, že prezidenti spolu budou diskutovat o americko-ruských vztazích a o mezinárodních tématech. „Oba lídři budou diskutovat o vztazích mezi USA a Ruskem a řadě otázek národní bezpečnosti,“ informoval také Bílý dům.

Viceprezident Spojených států Mike Pence očekává, že Trump s Putinem prodiskutuje údajné vměšování Kremlu do předloňských amerických prezidentských voleb či ruskou vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny a v Sýrii. „Existuje spousta témat, kterých by se měl prezident dotknout. Včetně vzájemných ekonomických vztahů,“ dodal Pence v rozhovoru pro Bloomberg News.

Krátce před oznámením o konání schůzky Trump na twitteru znovu odmítl, že by se Rusko vměšovalo do kampaně před prezidentskými volbami v USA v roce 2016. „Rusko nadále říká, že nemá nic společného s vměšováním do našich voleb!“ napsal.

Putinův poradce Jurij Ušakov počítá s tím, že setkání obou prezidentů zabere několik hodin. Kromě jejich schůzky „tváří v tvář“ se počítá i s pracovní snídaní a se společnou tiskovou konferencí. V rámci příprav schůzky se mohou setkat i ministři zahraničí Sergej Lavrov a Mike Pompeo.

Putin a Trump se podle vyjádření Ušakova mohou také dohodnout na společném prohlášení, které zahrne aktivity Ruska a Spojených států při zajišťování mezinárodní bezpečnosti.

Ruská diplomacie mírní očekávání

Ruské ministerstvo zahraničí se ale snažilo očekávání vkládaná do vrcholné schůzky mírnit. Moskva má podle jeho mluvčí Marije Zacharovové „pragmatická a realistická“ očekávání a to i vzhledem k velkému počtu témat, kterými by se měli prezidenti zabývat. „Všeobecně bych doporučovala všem, aby nepoužívali slova jako je 'průlom',“ řekla Zacharovová.

Trump a Putin se loni v červenci krátce setkali na summitu předních světových ekonomik G20 v Hamburku a pak v listopadu na mezinárodní ekonomické konferenci ve Vietnamu. Podle agentury Reuters si oba prezidenti také nejméně osmkrát telefonovali.

Původně se jako o místu setkání amerického a ruského prezidenta spekulovalo o Vídni. Volba ale nakonec padla na finskou metropoli, kde se v minulosti již několik podobných setkání konalo.

V roce 1975 se tam sešel americký prezident Gerald Ford se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem, v roce 1990 prezident USA George Bush starší s prezidentem SSSR Michailem Gorbačovem a v roce 1997 americký prezident Bill Clinton se svým ruským protějškem Borisem Jelcinem.

Finský prezident Sauli Niinistö řekl, že jej Rusko a Spojené státy informovaly o přání uspořádat summit v Helsinkách minulý týden. Vyjádřil naději, že Trump a Putin budou jednat i o kontrole zbrojení a bezpečnostní situaci v oblasti Pobaltí. „I malé kroky ke snížení napětí by byly v zájmu všech,“ řekl Niinistö. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 3 mminutami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 24 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 57 mminutami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 1 hhodinou

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 2 hhodinami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.