Istanbul – Tisíce íránských odpůrců režimu uprchly před nátlakem teheránské vlády do Turecka, kde očekávají lepší budoucnost. Mnozí z nich si stěžují na své životní podmínky a na tlak íránských agentů. Mezi tureckou a íránskou vládou ale žádné stížnosti nezaznívají. Ankara a Teherán totiž nechtějí své konečně výrazně vylepšené vztahy zatížit disidentským problémem.
Zhruba 3000 až 4000 odpůrců režimu z Teheránu přišlo do Turecka jen od loňských prezidentských voleb, říká Recep Korkut ze Spolku solidarity s uchazeči o azyl a uprchlíky, který se ve městě Nigde v centrální Anatolii stará o tamní íránské uprchlíky. Mezi nimi jsou podle Korkuta většinou studenti a novináři - proto se také objevují v Nigde íránští tajní agenti. „Jdou po nich,“ říká Korkut. Někteří íránští uprchlíci dokonce tvrdí, že je íránští agenti fyzicky ohrožují.
V Nigde a dalších provinčních městech Anatolie nežijí Íránci dobrovolně. Protože však turecké zákony nezakotvují právo azylu pro uprchlíky z mimoevropských zemí, musí se celkem asi 6000 Íránců v Turecku obracet na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zástupci UNHCR je mohou uznat za politické uprchlíky, ovšem za předpokladu, že Íránci najdou třetí zemi, která je přijme. Do té doby ale mohou uplynout tři roky, během nichž turecké úřady Íránce trpí, ale nic víc. Nedostanou pracovní povolení a musejí se v místech určeného pobytu pravidelně hlásit na policii. Mnozí pracují načerno, aby se uživili.
Jen zřídka jsou tito Íránci politicky aktivní. Minulý týden demonstrovali někteří z nich před íránskou ambasádou v Ankaře a požadovali propuštění všech politických vězňů ve své vlasti. Írán prý nikterak netlačí na Turecko, aby poslalo uprchlíky zpátky domů. Turecké úřady se o to přesto pokusily. Před takovými deportacemi Turecko opakovaně varoval Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, protože postiženým osobám mohou hrozit v Íránu tvrdé represe a některým dokonce i trest smrti. Jako člen Rady Evropy je Turecko vázáno verdikty ze Štrasburku.
