Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýšil obvinění bělošského expolicisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného Afroameričana George Floyda z třetího na druhý stupeň a nově obvinil také tři další policisty. Rodinou najatý patolog Michael Baden uvedl, že státní úřady u Floyda identifikovaly koronavirus, ale nikoho o tom neinformovaly. Demokratická strana chce prosadit zákaz rdoušení jako policejní praktiky. Ministr spravedlnosti William Barr tvrdí, že do protestů zasahují zahraniční aktéři.
Do protestů v USA zasahují zahraniční síly, tvrdí ministr Barr. Prokurátor obvinil kvůli smrti Floyda další policisty
Události: Americké protesty (zdroj: ČT24)
Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu policista Derek Chauvin skoro devět minut při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus. Podle agentury AP již bylo zatčeno přes 10 tisíc protestujících.
Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní k tomu bylo doplněno obvinění z vraždy druhého stupně, za kterou hrozí až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně. Podle soudních dokumentů, na které se odvolává agentura Reuters, tak Chauvin nyní čelí třem obviněním.
Floydova rodina chce, aby byl Chauvin obviněn z vraždy prvního stupně. V rozhovoru se CNN to uvedl právník rodiny Benjamin Crump. Podle něj bylo rodině řečeno, že vyšetřování pokračuje a obvinění by se mohla ještě změnit.
Chauvinovi tři kolegové Thomas Lane, J. Alexander Kueng a Tou Thao nově čelí obviněni z napomáhání vraždě druhého stupně, hrozí jim až 40 let vězení. Demonstranti v uplynulých dnech požadovali, aby byli před spravedlnost postaveni i tito tři muži.
Trojice nyní již bývalých policistů ve čtvrtek poprvé předstoupila před soud. Ten každému stanovil kauci milion dolarů (23,4 milionu korun). Chauvin před soud předveden nebyl, kauce v jeho případě byla již dříve stanovena na 500 tisíc dolarů.
Úřady u Floyda našly koronavirus, ale nikomu to neřekly
Ve finální pitevní zprávě patologů ze státu Minnesota stojí, že Floyd „přestal reagovat, když proti němu policisté použili donucovací prostředky; dostalo se mu neodkladné lékařské péče jak na místě, tak následně na pohotovosti, ale nepodařilo se ho resuscitovat.“ Patologové zároveň uvedli, že u Floyda identifikovali asymptomatický průběh koronaviru, ale upozornili, že infekce nehrála při jeho smrti roli.
Floydova rodina si nechala vypracovat nezávislou pitvu a vyšlo z ní, že se muž udusil kvůli tlaku na krk a záda. Jak podle výsledků soukromé pitvy, tak podle výsledků pitvy oficiální, šlo o zabití. Michael Baden, jenž je jedním ze dvou lékařů, kteří provedli soukromou pitvu pro rodinu, řekl v rozhovoru s listem The New York Times, že ho minnesotské úřady neinformovaly o pozitivním testu na covid-19.
„Neřekly to řediteli pohřební služby ani nám a teď mnoho lidí chodí a nechává se testovat. Pokud provedete pitvu a ukáže se pozitivita na koronavirus, obvykle se to ohlásí všem, kdo budou v kontaktu s tělem. Všichni by si víc dávali pozor,“ řekl Baden. Sdělil také, že by na koronavirus měli být testováni i čtyři policisté, kteří byli při zásahu, a rovněž svědci události.
Demokraté chtějí zakázat rdoušení jako policejní praktiku
Demokratická strana připravila v reakci na smrt George Floyda řadu reforem, které by Sněmovna reprezentantů mohla projednat už na konci června. Informovala o tom předsedkyně Skupiny Afroamerických poslanců (Congressional Black Caucus) Karen Bassová. Mezi navrhované změny zákona chce prosadit například federální zákaz strangulace, neboli rdoušení. To je v současnosti povolená policejní praktika, kdy je pachateli zmáčknuto hrdlo rukou nebo nohou.
„Uděláme všechno pro to, abychom prosadili transformativní legislativu,“ uvedla Bassová pro stanici ABC. Návrh na zakázání rdoušení veřejně podpořil i kandidát na prezidenta Joe Biden. Senátorka Kirsten Gillibrandová navíc uvedla, že ho navrhne i v Senátu. V horní komoře ale na rozdíl od sněmovny nemají demokratičtí politici většinu. Šéf republikánských senátorů Mitch McConnell připustil, že návrh s kolegy projedná, ale odmítl mu explicitně vyjádřit podporu.
GALERIE
Nepokoje se v USA rozšířily i do menších měst. Proti zásahu policie na Afroameričana George Floyda demonstrují v Kanadě, Francii i Velké Británii
Protesty už jsou převážně pokojné
Devátý den manifestací byl však na většině míst převážně klidný, střety s policií hlásí americká média z New Yorku a New Orleans. Řada měst vzhledem k ochladnutí situace plánuje rušení nočních zákazů vycházení.
V New Yorku porušilo ve středu večer zákaz vycházení více lidí než v úterý, uvedl list The New York Times. Policie přitom hned záhy zasáhla proti početným shromážděním ve čtvrtích Brooklyn a Manhattan a pozatýkala desítky lidí, kteří odmítali uposlechnout příkaz k návratu domů.
Zejména v Brooklynu strážci zákona postupovali proti nenásilným demonstrantům poměrně agresivně, přičemž ve chvíli, kdy se organizátoři akce pokoušeli lidi přimět k rozchodu, byl už dav podle NYT obklíčený. „Podle vícero zpráv a očitých svědectví dnes večer NYPD (newyorská policie)… bez jakékoli provokace mlátila pokojné protestující,“ uvedl moderátor televize MSNBC Chris Hayes.
Sociální sítě v posledních dnech zaplavila videa zachycující výpady amerických policistů nejen proti demonstrantům, ale i proti novinářům. List NYT ve středu několik takovýchto klipů spojil s komentářem, že policie se chová, jako by byla přepsána americká ústava. Lidé sice stále mají právo shromažďovat se, ale „buďte připraveni na slzný plyn a gumové projektily“, konstatuje video.
Řada demonstrantů se neřídila restrikcemi pohybu ani v metropoli Washingtonu, kde však byly protesty pokojné a policie, včetně přítomných příslušníků národní gardy, proti nim nezasahovala. Kvůli dřívější vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. „Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington,“ vyzvala nyní starostka města Muriel Bowserová.
Starostka Seattlu Jenny Durkanová napsala, že noční zákaz vycházení již v jejím městě nebude potřeba. Volný průběh poklidným manifestacím nehledě na denní dobu plánuje od nynějška dát také Los Angeles, San Francisco či Detroit.
Floydův bratr: Georgeovi se dostane spravedlnosti
V Minneapolis, kde Floyd 25. května po zatýkání zemřel, se ve čtvrtek konala vzpomínková akce. „Každý chce spravedlnost, všichni žádáme pro George spravedlnost. Dostane ji, dostane ji,“ prohlásil na shromáždění Floydův bratr Philonise. Právní zástupce rodiny Benjamin Crump řekl, že Floyda zabila pandemie rasismu a diskriminace.
Piety se mimo jiné zúčastnili reverend Jesse Jackson bojující za občanská práva, Martin Luther King mladší, který je stejnojmenným synem někdejšího známého černošského pastora a bojovníka za rasovou rovnoprávnost, či senátorka za stát Minnesota Amy Klobucharová. Floydův pohřeb je plánován na 9. června v Houstonu, kde vyrůstal a dlouho žil.
Podobné pietní události jako v Minneapolis jsou v plánu ještě dvě. Zřejmě největší shromáždění se sejde v pondělí v Houstonu, kde tento týden přišlo na demonstraci asi 60 tisíc lidí.
Ministr Barr: Do protestů se zasahuje ze zahraničí
Americký ministr spravedlnosti William Barr, který z titulu své funkce zastává i post generálního prokurátora USA, prohlásil, že do protestů zasahují zahraniční aktéři snažící se ovlivnit všechny znesvářené strany. Řekl rovněž, že federální bezpečnostní sbory se zaměřily na vypátrání podněcovatelů násilných akcí. Dodal, že protesty se ve svůj prospěch snaží ukrást radikální skupiny včetně krajně levicového hnutí Antifa. Toto hnutí za strůjce násilností považuje americký prezident Donald Trump.
„Jsme svědky toho, jak se zahraniční aktéři na všech stranách snaží rozdmýchat násilí,“ řekl Barr o protestech. Podle něj je nepopiratelné, že mnozí Afroameričané ztratili důvěru v justiční systém Spojených států. „To se musí změnit,“ řekl. Zároveň zdůraznil, že násilí cestou ke změně není.
„Zatímco mnozí mírumilovně vyjadřují svůj hněv a žal, jiní se zmocnili protestů cestou násilí,“ řekl ministr spravedlnosti. „Takové nesmyslné anarchistické činy nejsou uplatněním práv podle prvního dodatku (americké ústavy),“ řekl. První dodatek americké ústavy zaručuje svobodu projevu a shromažďování.
Násilnosti doprovází podle Barra také zločiny, jejichž cílem je vystrašit spoluobčany a zastrašit společnost. Přislíbil, že federální úřady strůjce podobných akcí dopadnou, a poznamenal, že kvůli násilí a rabování federální bezpečnostní složky dosud zadržely 51 lidí.
Ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray zdůraznil, že úřady se nijak nesnaží bránit poklidným protestům v konání, násilné demonstrace jsou ale nepřijatelné a musí skončit. Podobně jako Barr prohlásil Wray, že radikální anarchistická uskupení, jako je Antifa, protesty zneužívají k násilnostem a prosazování svých extremistických postojů.
K Floydově případu Wray řekl, že FBI zahájila vyšetřování toho, zda čtveřice nyní již bývalých minneapoliských policistů při zatýkání neporušila jeho federální práva. „S vyšetřováním postupujeme rychle,“ uvedl. Pokud by vyšetřovatelé zjistili porušení federálních zákonů, hrozila by zasahujícím policistům federální obvinění, nyní čelí trestnímu řízení na úrovni státu Minnesota.
Bývalý ministr obrany prezidenta zkritizoval
Bývalý Trumpův ministr obrany James Mattis kritizuje prezidenta za to, že se Američany údajně snaží rozdělit. Podpořil lidi, kteří se účastní poklidných demonstrací vyvolaných úmrtím George Floyda. Mattisovi se také nelíbí Trumpovy výhrůžky, že pokud to bude nutné, pošle proti protestujícím vojáky.
„Donald Trump je za dobu, co jsem na světě, prvním prezidentem, který se nesnaží Američany sjednocovat – který ani nepředstírá, že se o to snaží,“ napsal Mattis v časopisu The Atlantic o současném šéfovi Bílého domu. „Místo toho se nás snaží rozdělit,“ dodal. Spojené státy jsou podle něho svědkem „následků toho, že jsou tři roky bez zralého vedení“.
Prezident na Mattisova slova obratem reagoval na Twitteru a bývalého ministra označil za „nejpřeceňovanějšího generála na světě.“ Mluvčí prezidenta poté dodala, že se Mattisova „malá slova nemohou rovnat s prezidentovými silnými činy.“ Podle ní Trump v zemi znovu nastolil pořádek.
S prezidentovým chováním v době protestů nesouhlasí ani současný ministr obrany Mark Esper. Ten ve středu oznámil, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákonu o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných protestů v USA nasadit armádu. Ve středu to uvedl pro americkou televizi CNN. Použití vojenských sil k prosazování zákona a pořádku by podle něho mělo být využíváno pouze v těch nejnutnějších situacích. „V žádné takové se teď nenacházíme,“ prohlásil.
Obama vidí v protestech naději
Bývalý americký prezident Barack Obama ve vlně protestů, kterou vyvolalo Floydovo úmrtí, vidí naději na pokrok v boji proti „institucionalizovanému“ rasismu, jenž podle něj ve Spojených státech nadále přetrvává. První černošský šéf Bílého domu také vyzval starosty amerických měst, aby po konzultaci s veřejností změnili pravidla pro policii ohledně používání násilí. Podle Obamy jsou události z posledních dnů „skvělou příležitostí, aby lidé procitli a uvědomili si skryté trendy“ v americké společnosti.
Exprezident mluvil prostřednictvím na živo vysílaného videopřenosu z Washingtonu, kde žije. Mladým nebělošským obyvatelům Spojených států vzkázal, že chce, „aby si uvědomili, že na nich záleží, že na jejich životech záleží, že záleží na jejich snech“. „Měli byste mít možnost učit se a dělat chyby a vést hezký život, aniž byste si museli dělat starosti, co se stane,“ řekl také mladým lidem Obama, otec dvou dcer.
K Obamovi se na Twitteru přidala také Bernice Kingová, dcera vůdce afroamerického hnutí za rovná práva Martina Luthera Kinga. „Místo odsuzování protestů proti rasismu, které nemají nic společného s neúctou k lidem, aktivně odsuzujte rasismus a pracujte na jeho vymýcení,“ vyzvala Američany.
Německá kancléřka Angela Merkelová označila smrt Floyda za vraždu a zároveň vyzvala americké činitele k usmíření. Prohlásila to v televizi ZDF, kde na dotaz o postupu amerického prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že jeho politický styl je kontroverzní.
Afroameričané po policejních zásazích umírají téměř dvojnásobně v porovnání s jejich zastoupením v běžné populaci. Vyplývá to z dat, která sesbíral deník Washington Post. Z celkového počtu obětí takových případů je 26,4 procenta Afroameričanů a 50,3 procenta bělochů. Ti jsou ovšem ve Spojených státech majoritní, zatímco podle Amerického úřadu pro sčítání lidu je afroamerických občanů v populaci pouze 12,7 procenta.