Dav odpůrců očkování se pokusil vtrhnout do slovenského parlamentu

Nahrávám video

Před budovou parlamentu v Bratislavě se v pátek ráno sešel dav nespokojených lidí, kteří protestovali proti vládním restrikcím. Několik hodin blokovali vchod do budovy, a dokonce se do ní pokoušeli proniknout. Policie proti nim musela zasáhnout pomocí slzného plynu, po několika hodinách se jí podařilo demonstranty přemístit dál od budovy. Večer u parlamentu zůstávaly desítky protestujících, shromáždění už ale bylo pokojnější.

Protestující skandovali například hesla „Slovensko nedáme!“, „gestapo“, „vlastizrada“ či „vydejte nám parlament“. Hovořili také o ochraně svých dětí a tvrdili, že nechtějí povinné očkování. Podle Denníku N se pokusili dostat do budovy parlamentu. Na místě byli policisté, situaci monitoroval i antikonfliktní tým.

Policie použila proti protestujícím slzný plyn a těžkooděnci po několika hodinách vytlačili dav před vchod do Národní rady. Během potyčky došlo ke zranění jedné policistky, což potvrdil předseda parlamentu Boris Kollár (Sme rodina). Převezli ji do nemocnice.

„Jedna věc je přijít a vyjádřit svůj názor, druhá věc je přijít rozbíjet a ničit,“ nechal se slyšet předseda strany Za ľudí Juraj Šeliga. Poslanec Smeru-SD Juraj Blanár je ale přesvědčen, že protestující se před parlament nepřišli bít ani vyvolávat výtržnosti.

K demonstrantům se připojil předseda krajně pravicové strany Kotlebovci-ĽSNS Marian Kotleba. „Všem je líto zraněné policistky, to byla chyba nějakých opatření. Vidí, že tu jsou oprávněně rozhněvaní lidé a postaví tam pětapadesátikilovou dívku,“ konstatoval.

Předseda sněmovny zkritizoval policii

Parlament dle Kollára ale přesto začal jednat, třebaže se do budovy ráno nedařilo dostat ani poslancům ani novinářům. Šéf zákonodárného sboru nicméně podle deníku SME celou situaci označil za fatální selhání policie a policejního prezidenta Petra Kovaříka. Pokud by zajistili zátarasy, a protest by se tak odehrával alespoň padesát metrů od parlamentu, k situaci by podle Kollára nikdy nemuselo dojít. 

„Ti lidé proti něčemu bojují. To neznamená, že je budeme bít obušky či polévat vodními děly nebo na ně pouštět slzný plyn. Kdyby to policisté zvládli a byli venku zátarasy, tak se nic takového nestane,“ řekl Kollár. Dodal, že demonstrace byla předem ohlášená a policie se na ni měla připravit. Obdobné dřívější protesty se odehrály pokojně.  

Policejní prezident Kovařík podle Sme mezitím nařídil prověřit postup bratislavské policie. „V souvislosti s dnešním náhodným shromážděním většího množství lidí před budovou Národní rady Slovenské republiky jsme zaznamenali narušení veřejného pořádku,“ konstatuje policejní prohlášení.

„Bratislavská policie v této souvislosti přijala adekvátní opatření za účelem zajištění veřejného pořádku. Zároveň v rámci opatření byl využit i antikonfliktní tým, a to na přímou a intenzivní komunikaci s účastníky shromáždění, která po celou dobu probíhala a nadále probíhá. Jelikož účastníci neakceptovali tento způsob komunikace, byla policie nucena přistoupit k přijetí adekvátních opatření,“ uvedl bezpečnostní sbor. 

Vládní představitelé odsoudili agresivitu

Předsedkyně jedné z vládních stran, Za ľudí, odsoudila agresivitu demonstrantů a útoky na policii. „Plně respektuji právo občanů pokojně demonstrovat, v demokratické společnosti je ale nepřípustné, aby demonstrace provázelo násilí a porušování zákona,“ uvedla Veronika Remišová podle Denníku N. Agresivitu davu přičetla nynější opozici okolo expremiéra Roberta Fica a označila ji za „výsledek zničující politiky lidí, kteří se dnes bojí politické a trestní odpovědnosti“ za své počínání během dřívějšího vládnutí.

Součástí demokracie je i právo vyjádřit svůj názor, reagoval na protest premiér Eduard Heger (OĽANO). Důležité však podle něj je, aby demonstrace probíhaly klidně. Jakýkoliv útok nebo agrese vůči policistům jsou nepřípustné.

„Rozumím, že lidé jsou již z pandemie unavení a nikomu z nás nejsou opatření příjemná. Nicméně děláme je proto, abychom chránili životy všech občanů Slovenska. I těch protestujících,“ konstatoval.

Podporu demonstrantům vyjádřili kromě Kotleby také další opoziční poslanci, přičemž Ľuboš Blaha ze strany Smer-SD slíbil bojovat proti „očkovacímu fašismu“ a „očkovacímu apartheidu“. Podle webu Noviny.sk se na místě z přinesených reproduktorů ozývaly písně „od pravicových kapel z České republiky“.

Před dav protestujících se postavil i lídr Hlasu Peter Pellegrini. Dav ho však vypískal a označil za zrádce.

Projednávává se zákon o očkování

V parlamentu v pátek začala mimořádná schůze. Poslanci zrychleně projednávali novelu zákona, která má řešit zohledňování očkování například při vstupu do zařízení. Nakonec se ale nedostali k hlasování. K projednávání se poslanci sejdou také v sobotu, uvedl server Aktuality.sk. Podle něj vládní koalice ztratila pro návrh většinu poté, co se strana Jsme rodina po protestech veřejnosti rozhodla normu nepodpořit.

Vládní návrh novely zákona o ochraně, podpoře a rozvoji veřejného zdraví předpokládá, že Úřad veřejného zdravotnictví Slovenské republiky by měl při tvorbě protipandemických opatření přihlížet na digitální covid certifikát. Ten má informovat, zda osoba byla očkovaná proti onemocnění covid-19, má negativní test nebo onemocnění prodělala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled