Další bojkot? Na ZOH v Soči odmítá jet i Hollande

Paříž - Počet významných státníků, kteří se rozhodli nejet podpořit své sportovce na olympiádu v ruském Soči, se dál rozrůstá. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius neúčast předních politiků, včetně prezidenta Francoise Hollanda, oznámil v rádiu. Důvod ale neuvedl, stejně jako minulý týden německý prezident Joachim Gauck. Ten za svůj „bojkot“ dostal údajně vynadáno od kancléřky Angely Merkelové. Aktivisté politiky vyzvali, aby olympiádu bojkotovali kvůli porušování lidských práv v Rusku.

Stejně jako Gauck ani Fabius neúčast předních francouzských představitelů na olympiádě nezdůvodnil. „Nemáme v plánu tam být. Přeji těmto hrám hodně úspěchů,“ konstatoval pouze francouzský ministr zahraničí. Zpravodajské servery ovšem připomněly, že i ve Francii zaznívá kritika úrovně dodržování lidských práv v Rusku.

Jako první z čelných evropských státníků potvrdil svůj úmysl nejet do Soči německý prezident Gauck (více zde). Podle aktuálního vydání magazínu Der Spiegel to vyvolalo negativní reakci Merkelové. Prezident prý kancléřský úřad o svých úmyslech předem neinformoval a jeho vedení se to tak dozvědělo až z médií. Prezidentský úřad to ale popřel.

O Merkelové se každopádně ví, že podle ní může udělat víc pro budoucí změny pozornost veřejnosti. Stejného názoru je i britský premiér David Cameron. Ten už bojkot dřív vyloučil s tím, že chování ruské vlády je lepší řešit na místě.

Gauckovo rozhodnutí naopak velmi potěšilo německé organizace a osobnosti zasazující se za dodržování lidských práv. „Jelikož se nevyslovili pro bojkot olympiády sportovci, kteří se na závody roky připravují, považujeme odřeknutí návštěvy Soči od spolkového prezidenta za zvlášť silné znamení,“ podotkl mluvčí Human Rights Watch Wolfgang Büttner.

Olympiádu v Soči už se rozhodli dříve bojkotovat umělci a aktivisté jako třeba Stephen Fry, Harvey Fierstein a Lady Gaga, kteří vyzvali další osobnosti, aby do Soči nejezdily, a to v reakci na nový ruský zákon, jenž kriminalizuje homosexuální propagandu.

ZOH se v Soči budou konat od 7. do 23. února. Následující měsíc, od 7. do 16. března, se pak uskuteční paralympijské hry.

Zimní olympiáda je vnímána jako oblíbený projekt a věc osobní prestiže prezidenta Vladimira Putina, který chce za každou cenu předejít jakémukoli ohrožení jejího průběhu. Koncem srpna podepsal výnos zpřísňující bezpečnostní opatření. Začnou platit 7. ledna a potrvají do 21. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 20 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...