Tři týdny zbývají do voleb nového šéfa Bílého domu. Demokratka Hillary Clintonová a kandidát republikánů Donald Trump mají posledních zhruba 20 dnů na přesvědčování voličů. Lze očekávat, že souboj argumentů stále silněji zadupe do země válka emocí. Z jedné strany prostopášnost a šovinismus, z druhé pak e-maily či Benghází. Jak si ale oba stojí ve vnitropolitických tématech – bez nánosu afér a mediálních přestřelek?
DANĚ
Hillary Clintonová opakovaně mluví o nerovnosti v příjmech – chce proto bohatším vrstvám zvýšit daně. Mezi konkrétní plány zahrnula třeba přirážku k dani (4 procenta) každému s příjmem nad 5 milionů dolarů.
Ekonomika v rukou Clintonové by znamenala také zvýšení daní z kapitálových výnosů, omezování daňových úniků i vyšší daně z nemovitosti. Naopak vyzvala k vyšším daňovým úlevám pro střední vrstvy ve zdravotnictví nebo vzdělávání. Podle analýzy Centra pro daňovou politiku by tři čtvrtiny očekávaného zvýšení daní zaplatilo právě procento nejbohatších.
Trumpův recept chce uvolnit ruce movitějším vrstvám a daňový systém naopak zjednodušit. Hodlá snížit firemní daně či počet daňových pásem ze sedmi na tři (12, 25 a 33 procent), ale také výrazně omezit daň z nemovitosti.
V průměru by se všem příjmovým skupinám snížily daně – právě bohatším však nejvýhodněji. Nezávislé studie ale ukazují, že Trumpův plán by ve skutečnosti zvýšil daně milionů nízko a středně příjmových rodin – a to kvůli rušení daňových výjimek pro rodiče s dětmi.
PRACOVNÍ MÍSTA
- „Budu ten nejlepší prezident v otázce pracovních míst, kterého bůh kdy stvořil. To mi věřte.“
Trump chce během deseti let vytvořit 25 milionů nových pracovních míst. Podle něj z USA mizí spolu s odlivem firem do zahraničí. V případě zvolení by korporátní daň rád snížil ze současných 35 procent na 15 – a tím nalákal firmy zpět. Jeho cestou k novým pracovním místům jsou investice, snižování obchodního deficitu, snížení daní a zjednodušení regulací.
- „Během kampaně jsem mnohokrát tvrdila, že vytváření dobře placených míst a zvyšování mezd je největší výzva dnešní ekonomiky. Abychom se dostali, kam chceme, potřebujeme silný, férový a dlouhodobý růst.“
To Clintonová nabízí cestu k zaměstnanosti s důrazem na pokročilý průmysl, technologie, obnovitelnou energii a drobné podnikání. Hodlá také navýšit investice do vzdělávání zaměstnanců – sem by měla směřovat část peněz vybraných od nejbohatších Američanů. Sama tvrdí, že podle expertů přinese takový plán 10 milionů nových pracovních postů.
PŘISTĚHOVALECTVÍ
- „Pokud Kongres nebude jednat, jako prezidentka udělám vše možné, abych šla ještě dál (než prezident Obama)“
Clintonová vyzvala k reformě imigrační politiky, což by obnášelo mimo jiné lehčí pozici přistěhovalců k získání trvalého pobytu, případně občanství. Odmítá zřizování soukromých detenčních center a budování jakýchkoliv dalších bariér na hranicích označila za hloupost. Přihlásila se k dosavadním krokům prezidenta Baracka Obamy, které chce rozšiřovat.
- „Postavíme zeď. U ní budeme mít velké, krásné, bytelné dveře. Pustíme do nich lidi, ale jen ty, co přijdou legálně. Tuto zeď zaplatí Mexiko.“
Pro Donalda Trumpa jde o klíčové téma. Mnozí jeho plán mají za nereálný, on ale stále trvá na vybudování zdi podél americko-mexické hranice. Zároveň volá po snížení počtu nelegálních přistěhovalců a revizi Obamových kroků. Má na mysli třeba zákony, které umožnily odložit vyhoštění nelegálních imigrantů.
POTRATY
- „Mí známí chtěli před mnoha lety podstoupit potrat, ale nakonec tak neučinili. To dítě je teď skutečná superstar, skvělý člověk. A viděl jsem další, podobné případy.“
V březnu Donald Trump prohlásil, že by potraty měly být nezákonné a podpořil „jistý způsob trestu“ pro ženy, které jej podstoupí. Volební tým tato slova vzápětí odmítl a omluvil se, zároveň ale zveřejnil Trumpův názor o svobodě každého jednotlivého státu rozhodnout.
Později Trump zmínil, že podporuje zákaz potratů s výjimkou znásilnění, incestu nebo situace, kdy by byl ohrožen život matky. Ještě v roce 2000 přitom s potraty problém neměl, podle svého prohlášení ale „stejně jako Ronald Reagan, i on svůj názor změnil.“
- „Věřím, že je nutné chránit přístup k bezpečným a legálním potratům. Nejenom jako princip, ale skutečnou praxi.“
Hillary Clintonová dlouhodobě hájí právo matek svobodně o potratu rozhodnout. Opakovaně se postavila proti snaze zakázat interrupci po 20 týdnech těhotenství a jakémukoliv státnímu zásahu. Chce vyčlenit peníze pro neziskové organizace, které umožní provádět potraty obětem znásilnění v místech konfliktů.
Kritizovala také snahy republikánů omezit finanční příspěvky pro tzv. centra plánovaného rodičovství. I na nich totiž ženy mohou potraty podstupovat.
BEZPEČNOST, POLICIE
- „Něco je skutečně špatně, pokud totálně selže důvěra mezi mnoha našimi komunitami a policií, která jim slouží.“
Clintonová veřejně kritizovala „masové zavírání“. Rasismus v přístupu policie je podle ní reálným problémem, který USA musí řešit. Podpořila zákony, jež mají dvojímu metru na základě rasy zamezit. Zpochybňuje také opatření v New Yorku, které policistům umožňuje namátkově stavět kolemjdoucí a prohledávat je kvůli zbraním – podle ní se ukázalo jako neúčinné.
- „Musím říct, že k policii přistupujeme naprosto špatně a nechápeme realitu z jejího pohledu.“
Násilí a bezpráví je třeba v USA pevně spoutat, tvrdí na oplátku Trump. Policejní složky prý na boj se zločinem v současnosti nestačí, za což republikánský kandidát mimo jiné viní „politickou korektnost“. Ta podle něj brání také účinným krokům proti terorismu v USA. Newyorský model na rozdíl od Clintonové propaguje a snaží se dokázat, že byl úspěšný. Soudy ale tuto formu označily za protiústavní a označily ji za „nepřímou rasovou profilaci“.
DRŽENÍ ZBRANÍ
- „Právo sebeobrany nekončí při vstupu na veřejný chodník. Proto mám povolení k nošení zbraní stejně jako ho mají miliony dalších Američanů. Mělo by být platné ve všech státech.“
Některé tragické incidenty z nedávné doby označil Trump jako důsledek špatných zákonů. Ozbrojení lidé by podle něj měli možnost „bránit se, zasáhnout a ušetřit tak zmařené životy“. Svou soupeřku Trump obviňuje ze snahy omezit základní ústavní právo a slibuje, že druhý dodatek ústavy zůstane v případě zvolení „svatým právem“.
- „Ročně umře kvůli zbraním 33 tisíc Američanů. Je na čase prosazovat zevrubné prověrky lidí. Zamezíme podvodům v prodeji zbraní.“
Přísnější kontroly držení zbraní jsou podle Clintonové naopak to, co pro příště může masové střelbě zamezit. Kandidátka demokratické strany několikrát prohlásila, že chce pravidla pro užívání zbraně výrazně ztížit. Avšak odmítá, že by v případě své funkce druhý dodatek ústavy jakkoliv měnila.
