Clintonovou v Kongresu grilovali 11 hodin kvůli atentátu v Libyi

Jedenáct hodin vypovídala někdejší americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová na otázky zvláštního výboru Sněmovny reprezentantů k útoku na americký konzulát v libyjském Benghází. Favoritka demokratických prezidentských primárek odmítla, že by ona či její tehdejší úřad pochybil bezprostředně po atentátu, který stál život čtyři Američany včetně velvyslance.

Při útoku radikálů v Benghází 11. září 2012 zemřeli čtyři Američané včetně velvyslance Chrise Stevense. Clintonová byla ministryní zahraničí v letech 2009 až 2013.

Zatímco republikánští kongresmani se v diskusi snažili přesvědčit veřejnost o přehmatech Clintonové, podle demokratů šlo o čistě účelovou akci s cílem poškodit její prezidentskou kampaň. „Cílem tohoto výboru je dostat vás před soud,“ řekl Clintonové během jednání demokratický člen výboru Adam Smith. Republikánský předseda výboru Trey Gowdy reagoval slovy, že snaha o vyšetření faktů o Benghází nemá s prezidentskou kandidaturou nic společného a o žádný soud prý nejde.

Někteří jeho straničtí kolegové nařkli někdejší šéfku diplomacie, že po útoku mátla veřejnost a že reakce jejího úřadu nebyla dostatečná. Clintonová všechny dotazy zodpověděla s klidným výrazem ve tváři a nedošlo k emotivním výměnám názorů a zvyšování hlasu jako při prvním vyšetřování nedlouho po útoku. Exministryně opět hájila své tehdejší kroky a snažila se záležitost jednou provždy ukončit. Republikáni již v Kongresu otevřeli vyšetřování poněkolikáté.

„Je mi líto, že to neladí s vaší verzí. Já můžu pouze konstatovat fakta,“ ukončila Clintonová jednu z řady výměn názorů, aniž by se výboru podařilo přesvědčivě doložit nějaké její pochybení.

Útok v Benghází je vedle aféry s používáním soukromého e-mailu v úřadě ministryně hlavní náplní republikánské kritiky namířené vůči Clintonové. Zatímco ještě před několika týdny její popularita u voličů v souvislosti s mediálně široce akcentovanou e-mailovou aférou klesala, po první demokratické televizní debatě nabrala opačný směr. Na jistotě Clintonové ve středu přidalo rovněž prohlášení viceprezidenta Joea Bidena, že se nebude ucházet o Bílý dům. 

Podle nejrůznějších médií ani 11 hodin kritiky na silné pozici Clintonové nic nemění - navíc když z něj nic, co by už dřív nebylo vyřčeno, nevzešlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...