Čínské kachny proti invazi kobylek v Pákistánu? Expert to vylučuje

Pekingský odborník zpochybnil informaci, že Čína pošle do boje proti kobylkám, jejichž hejna zaplavila sousední Pákistán, sto tisíc kachen. O nasazení opeřenců proti kobylkám informoval časopis Time a také čínský list Ningbo Evening News. Odvolávaly se přitom na odborníka z univerzity v čínské provincii Če-ťiang. Jiný čínský expert ale později takový postup vyloučil, napsal web listu The Guardian.

Původní zpráva s odvoláním na odborníka z univerzity v čínské provincii Če-ťiang tvrdila, že kachny mohou být v boji s hmyzem mnohem účinnější než pesticidy a že Čína si od tohoto kroku slibuje omezení počtu kobylek, a tím pádem i snížení rizika ohrožení vlastní úrody.

Agentura AP to zdůvodňovala tím, že Peking už má s nasazením kachen do boje proti úrodu požírajícímu hmyzu zkušenosti, a že před dvěma desetiletími ptáky proti kobylkám nasadila v rozlehlé provincii Sin-ťiang na západě země, údajně se značným účinkem. Jejich použití je mnohem levnější a šetrnější k životnímu prostředí než jakékoliv pesticidy, uvedl podle ní odborník Lu Li-č' z univerzity v čínské provincii Če-ťiang.

„Kachny se rády drží ve skupině, takže se s nimi zachází snadněji než s kuřaty,“ vypočítával Lu další výhody vodních opeřenců. „Jedna kachna sní více než dvě stě kobylek denně,“ dodával odborník, podle kterého jich kuřata snědí jen sedmdesát.

Pekingský expert: V Pákistánu je na kachny příliš horko

Tuto verzi ale nyní podle webu listu The Guardian vyvrátil pekingský akademik Čang Lung. „Kachny jsou závislé na vodě, ale v pákistánských pouštních oblastech je teplota příliš vysoká,“ vysvětlil expert, který je členem čínské delegace pomáhající Pákistánu s bojem proti kobylkám.  

Mračna kobylek se v Pákistánu objevila minulý rok, kdy zlikvidovala tamní úrodu bavlny. Nyní ohrožují sklizeň pšenice. Hmyz poznamenal i zemědělství v Indii či ve východní Africe, kde podle organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) bezprecedentní a devastující situaci čelí Etiopie, Keňa a Somálsko.

Kobylka je schopna urazit denně vzdálenost až sto padesát kilometrů. Každý dospělý jedinec dokáže sníst za den potravu vážící stejně jako on samotný. Hejno o velikosti Paříže umí spořádat během jediného dne stejné množství jídla jako polovina francouzské populace, uvádí FAO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...