Čínský vojenský rozpočet stoupne v letošním roce o sedm procent. V sobotu to podle zahraničních agentur oznámila mluvčí čínského parlamentu. Nárůst tak bude nejpomalejší od roku 2010 a již druhým rokem v řadě bude pouze jednociferný. Peking ve snaze dohnat ve zbrojení Západ zvyšoval od roku 1980 vojenské rozpočty až o 18 procent ročně.
Loňský nárůst činil 7,6 procenta, poprvé od roku 2010 tak nebylo zvyšování dvouciferné. Výdaje za minulý rok dosahovaly více než 954 miliard jüanů (3,5 bilionu Kč), upřesnila agentura Reuters.
Cíl růstu čínské ekonomiky pro rok 2017 bude podle očekávání snížen na 6,5 procenta, loni dosáhl růst 6,7 procenta.
Vojenský rozpočet Číny je už mnohem vyšší než rozpočet Ruska, který dosahuje v přepočtu 1,5 bilionu korun. Stále je ale mnohem menší než Spojených států, jejichž armáda dostává 604,5 miliardy dolarů (15,4 bilionu Kč), poznamenal londýnský ústav pro strategické studie IISS.
Okolní země mají z navyšování výdajů na zbrojení obavy
Zvyšující se čínské výdaje na zbrojení vyvolávají v okolních zemích a západních metropolích obavy, a to zejména kvůli čím dál agresivnějšímu postoji Pekingu k teritoriálním sporům ve Východočínském a Jihočínském moři. Peking zatím ujišťuje, že tamní územní nároky hodlá řešit diplomatickou cestou. Současně ale zdůrazňuje, že je připraven bránit svou svrchovanost i vojenskou silou.
„Tato zvyšování (vojenského rozpočtu) odráží vůli Číny potvrzovat svou sílu. Vedle role dále se rozvíjející ekonomické supervelmoci se snaží potvrdit svou politickou a geopolitickou váhu na mezinárodní scéně,“ řekl agentuře AFP analytik Barthélémy Courmont z francouzského ústavu pro mezinárodní vztahy Iris.
V pekingském Paláci lidu začne v neděli výroční zasedání čínského parlamentu. Více než tři tisíce delegátů bude podle analytiků řešit především dilema, jak snížit zadluženost země, aniž se zpomalí hospodářský růst. Tématem jednání budou zřejmě i vztahy Číny se Spojenými státy po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce a blížící se volby v Hongkongu.
