Ve světovém měřítku patří mezi země, které mají dlouhodobě největší problémy s čistotou ovzduší, Čína. Smog tam svírá především velkoměsta. V Pekingu bývá v zimě znečištění dvacetkrát vyšší, než je denní limit. Hlavním zdrojem prachu je uhlí. Vláda se snaží investovat do solárních či vodních elektráren. Čelí ale stále většímu tlaku, aby pro čisté ovzduší dělala víc.
„Je to horší než dřív. Před dvěma, třemi lety smog nikdy nevydržel tolik dnů po sobě. Teď trvá déle a kvalita vzduchu je horší,“ říká obyvatel Pekingu Čao Cheng.
V jiných městech je to ještě horší. Špatný vzduch dýchá přes 80 procent obyvatel. Povědomí o závažnosti situace roste. Na sociálních sítích se lavinově šíří záběry smogu usazujícího se nad městem. Sdílejí je miliony Číňanů.
Vláda se snaží hledat k uhlí alternativy
Vláda se dostává pod čím dál tím větší tlak. Čelí kritice, že pro lepší kvalitu vzduchu dělá málo. Investuje do solárních panelů a vodních elektráren, aby nahradila uhlí, největšího viníka. Na venkově se ale nová politika neprojevuje. Uhlí je levné a většina lidí jiné topení nemá.
„Nemyslím, že za ten hrozný smog mohou naše kamna na uhlí. Je nefér nás z toho vinit, domácnosti ho spálí jen trochu,“ namítá obyvatel province Che-pej Jao Ťün-chua.
Provincie Che-pej je nejdůležitější ocelářskou oblastí v Číně. Továrny jsou největší znečišťovatelé. „Velkým znečišťovatelům se dosud nevěnovala pozornost. Prioritou by měli být právě oni,“ říká ředitel Institutu pro veřejné a environmentální záležitosti Ma Ťün.
Ve dnech nejvyšší pohotovosti mají podniky výrobu zastavit. Navzdory pokutám to mnohé porušují. Úřady proto vysílají do ulic zvláštní policejní jednotku, která po hříšnících pátrá.
