Italský dezert tiramisu si vydobyl popularitu mezi mlsouny po celém světě. Lahodná kombinace mascarpone, piškotů, kávy a amareta je ale dlouhá léta jablkem sváru mezi dvěma italskými regiony, které by oba chtěly být uznány jako „domov tiramisu“.
O prohlášení místem původu tiramisu dlouhá léta bojují Benátsko a sousední region Furlansko-Julské Benátsko. Právě druhý jmenovaný teď zaznamenal výrazný úspěch, když se mu podařilo přimět italskou vládu, aby tiramisu zapsala na oficiální seznam jeho tradičních jídel a zemědělských výrobků.
Dezert tak oficiálně bude uváděn na seznamu potravinářských produktů pocházejících z Udine a Gorizia.
„Tiramisu je konečně oficiálně uznáno jako charakteristické pro náš region,“ pochvaluje si Cristiano Shaurli, který je ve Furlansko-Julském Benátsku odpovědný za zemědělství. „Je to pro nás velmi významný a důležitý výsledek. Jsme hrdí na to, že je jednou provždy posvěceno spojení mezi tiramisu a Furlansko-Julským Benátskem. Celý region tím jenom získá na gastronomické prestiži,“ neskrývá uspokojení Shaurli.
Furlansko své nároky na přivlastnění dezertu staví na historických záznamech, na které loni narazili Clara a Gigi Padovaniovi píšící o gastronomii.
Objevili recepty z 50. let minulého století, které se týkaly dezertu s názvem „tirime su“ či „tirimi su“ vyráběného právě ve Furlansku.
Nárok na tiramisu si však dlouho dělá i sousední Benátsko, které trvá na tom, že poprvé byl tento dezert připraven v 70. letech v Trevisu.
Předseda Benátska Luca Zaia proto rozhodnutí italské vlády odmítá uznat a vyhrožuje právní bitvou. „Ten dekret mě doslova rozlítit. Vypadá to, že někdo dal ministerstvu nepřesné dokumenty,“ tvrdí. Na ministerstvo zemědělství se hodlá neprodleně obrátit se žádostí o pozastavení rozhodnutí.
Za uznání Trevisa rodným městem tiramisu bojuje Zaia i na půdě Evropské unie. Chce stejné potvrzení, jako se v minulosti dostalo Neapoli, která byla uznáná kolébkou pizzy.
