Bruselští atentátníci chtěli prý původně udeřit na Euru

Původním terčem teroristického útoku plánovaného bruselskými atentátníky bylo fotbalové mistrovství Evropy, které se bude konat v létě ve Francii. S odvoláním na zdroj blízký belgickým vyšetřovatelům o tom informoval francouzský list Libération. Belgická prokuratura už v neděli uvedla, že islamisté chtěli původně místo Bruselu útočit právě ve Francii. Rychlý postup policie jim v tom prý ale zabránil.

Podle francouzského listu popsal původní plány radikálů při výslechu 31letý Mohamed Abrini, kterého policie zadržela v pátek a kterého v sobotu obvinila z terorismu. Abrini se přiznal, že je „mužem v klobouku“, který doprovázel dva sebevražedné atentátníky na bruselském letišti Zaventem, po odložení tašky s bombou ale z místa odešel.

Mohamed Abrini společně se dvěma sebevražednými atentátníky na bruselském letišti
Zdroj: Belgická policie

Původně se terčem atentátu měla podle Abriniho stát znovu Francie. Islamisté chtěli zaútočit během fotbalového mistrovství Evropy, které se bude ve Francii konat od 10. června do 10. července.

Vyšetřovatelé se k informacím tisku nevyjádřili

Belgická prokuratura na dotaz tiskové agentury Belga odmítla informaci komentovat. Už dříve uvedla, že spáchání útoku ve Francii zabránila rychlá práce policie. Radikálové se tak rozhodli svůj plán změnit a zaútočili přímo v Bruselu.

„Není to velké překvapení, že se teroristé chystali zaútočit na velkou sportovní akci,“ uvedl zdroj listu Libération s tím, že bezpečnostní složky s takovou možností dlouhodobě počítají a připravují se na ni.

Na přelomu března a dubna proběhlo ve Francii v souvislosti s letošním mistrovstvím Evropy cvičení několika evropských zemí, včetně České republiky. Výcvik se zaměřoval mimo jiné na prevenci případného teroristického útoku.

Na fotbalová utkání během Eura by podle pořadatelů mohlo dorazit celkem kolem 2,5 milionu lidí, dalších zhruba sedm milionů by se mohlo pohybovat ve fanouškovských zónách.

Fotbalový stadion v Marseille
Zdroj: Jean-Paul Pelissier/Reuters

Při březnových atentátech na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek zahynulo celkem 32 lidí.

Teroristické útoky v Paříži z loňského 13. listopadu si vyžádaly 130 obětí. Radikálové mimo jiné útočili poblíž stadionu Stade de France na předměstí Saint-Denis, kde se právě konalo přátelské fotbalové utkání Francie s Německem. Účastnil se ho také francouzský prezident Francois Hollande či německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...