Belgie obvinila čtyři lidi z účasti na terorismu. Abrini se přiznal, že byl s útočníky na bruselském letišti

Belgická prokuratura obvinila Mohameda Abriniho a další tři zatčené z členství v teroristické organizaci a z účasti na březnových teroristických akcích v Bruselu. Abrini se přiznal, že byl s dvojicí sebevražedných atentátníků na bruselském letišti, informovala belgická veřejnoprávní televize. V bruselské čtvrti Etterbeek také v sobotu proběhla policejní razie, která se podle agentury Reuters soustředila na obytný dům s obchodem v přízemí. Nikdo ale nebyl zadržen.

Belgičana marockého původu Mohameda Abriniho se policii podařilo dopadnout v pátek, teď byl obviněn mimo jiné z členství v teroristické organizaci. Policistům se přiznal, že je tajemným „mužem v klobouku“ z březnových atentátů na bruselském letišti.

„Konfrontovali jsme ho s důkazy na videu, které připravil náš zvláštní tým. Musel přiznat, že je to on,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí belgické federální prokuratury.

Abrini byl ale hledán také jako podezřelý v rámci vyšetřování atentátů v Paříži v listopadu 2015. Může tak být klíčový při odhalování strůjců atentátů v obou metropolích, které si celkem vyžádaly 162 obětí a stovky zraněných.

Objevila se také informace, že Abrini údajně vypověděl, že jeho skupina nechtěla útočit v Bruselu, ale opět v Paříži, aby navázala na listopadové útoky. Údajně ji ale rychlost vyšetřování po zadržení Abdeslama přiměla uspíšit čin a zaútočit v Bruselu.
Ondřej Houska
zpravodaj Českého rozhlasu

Abrini byl od dětství kamarádem nedávno dopadeného Salaha Abdeslama. Jejich rodiny spolu sousedily v bruselské čtvrti Molenbeek a oba byli spatřeni krátce před pařížskými atentáty ze 13. listopadu 2015. Zachytila ho kamera u čerpací stanice v severní Francii na silnici vedoucí do Paříže, jak řídí pronajatý vůz Renault Clio, který o dva dny později použili teroristé při masakru, který nepřežilo 130 lidí.

Kromě Abriniho zadrželi v pátek bruselští policisté dalších pět osob. Tři lidé byli obviněni, Osama K., Bilal E. M. a Hervé B. M., zbylí dva byli nakonec po výslechu propuštěni.

Osama K. je podle médií švédský občan žijící v Belgii Osama Krayem. Z Malmö odešel bojovat do Sýrie za takzvaný Islámský stát. Pak se vrátil s falešným syrským pasem přes řecký ostrov Leros, kde se vydával za válečného uprchlíka. V bruselském obchodním středisku měl nakupovat zavazadla, která pak napěchovali výbušninami a použili je na bruselském letišti. Při bruselských atentátech byl ale spatřen se sebevražedným pumovým atentátníkem, který zaútočil v metru. 

Bilal E. M. má být Bilal El Makhoukhi, kterého podle belgického listu De Standaard loni belgický soud poslal na pět let do vězení kvůli členství v radikální islamistické organizaci Sharia4Belgium (Šaría pro Belgii). Mohl si trest odpykávat v domácím vězení a minulý měsíc byl propuštěn, řekl agentuře Reuters ministr spravedlnosti Koen Geens.

Čtvrtým obviněným je občan Rwandy Hervé B. M. Podle prokuratury Abrinimu a Krayemovi pomáhal.

„Podle toho, co říkají místní bezpečnostní experti, rozsáhlá teroristická buňka, která útočila jak v Paříži, tak Bruselu, je víceméně zdecimována. Alespoň podle toho, co víme, jsou její členové buď mrtví, nebo ve vězení,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska. Doplňuje zároveň, že se v belgických médiích objevuje informace, že Abdeslam jel loni do německého Ulmu vyzvednout tři muže. Jedním byl Osama, druhý je mrtvý a třetí je pravděpodobně ještě na svobodě.

  • V Bruselu udeřili teroristé 22. března 2016. Nejprve dvojice sebevražedných atentátníků zaútočila v osm hodin ráno v odletové hale letiště Zaventem, o hodinu později se třetí sebevrah odpálil ve stanici metra Maalbeek.
  • Teroristé zabili 32 lidí, dalších více než tři sta lidí bylo zraněno. Za atentáty byla stejná teroristická skupina napojená na Islámský stát, která udeřila v Paříži.

Belgická vláda zůstává „ostražitá“, v sobotu proběhla razie ve čtvrti Etterbeek

Belgický premiér Charles Michel řekl, že jeho vláda navzdory několika úspěchům z poslední doby zůstává kvůli možné teroristické hrozbě ostražitá. „Víme, že se dál musíme mít na pozoru a být opatrní,“ prohlásil. 

V sobotu provedli bruselští policisté razii ve čtvrti Etterbeek. Podle listu Le Libre k ní mělo dojít ve skladišti, agentura Reuters ale psala o obytném domě s obchodem v přízemí. Na místě bylo asi 50 policistů, obyvatelé okolních domů byli evakuováni.

Nahrávám video

Na místo dorazili podle svědků kromě zásahové jednotky také členové elitních odstřelovačů a pyrotechnici. Ti však prostor krátce po druhé hodině odpolední opustili. Policie rovněž podle Reuters nakonec nikoho nezadržela. Zpravodaj Českého rozhlasu zmínil, že se policisté údajně domnívali, že by tam mohlo být skladiště, ať už zbraní nebo výbušnin. Nebylo to ale potvrzeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...