Útoky v Bruselu

Za přísných bezpečnostních opatření začal v Bruselu proces se Salahem Abdeslamem, jediným přeživším podezřelým z teroristických útoků z listopadu 2015 v Paříži. V belgické metropoli čelí obžalobě ze střelby na bruselské policisty při zatýkání v březnu 2016. Prokurátorka žádá pro Abdeslama a pro jeho společníka 20 let za mřížemi.

Slavné Atomium se za loňský rok ocitlo ve ztrátě v přepočtu přes 35 milionů korun. Do novodobého symbolu Bruselu dorazilo meziročně o 200 tisíc návštěvníků méně. Za úbytek turistů v Belgii mohou teroristické útoky.

Belgická policie v souvislosti s loňským atentátem na bruselském letišti a v metru zadržela dvanáct lidí. S odvoláním na belgický list DH o tom informovala agentura Reuters. Podezřelí byli podle belgické prokuratury zadrženi po domovních prohlídkách.

Je úterý 22. března 2016 krátce před osmou hodinou ráno. Na bruselském mezinárodním letišti jsou stovky cestujících, spolu s nimi ovšem přicházejí do odletové haly i tři atentátníci - Brahim el-Bakraoui, Najim Laachraoui a Mohamed Abrini. V 7:58 odletovou halou otřásá první výbuch, a to u přepážky číslo 11. O devět sekund později následuje druhý výbuch u přepážky číslo 2. V 9:11 přicházejí zprávy o dalším útoku, a to ve stanici bruselského metra Maalbeek.

Přesně před rokem svět zažil další milník v boji s terorismem. Série atentátů postihla středobod sjednocené Evropy – belgický Brusel. Sebevražední atentátníci zabili na letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek 32 lidí, okolo tří stovek zranili. Metropole si připomněla tragédii několika dopoledními akcemi.

Rok po teroristických útocích, které si na bruselském letišti Zaventem a na stanici metra Maalbeek vyžádaly 32 obětí a stovky zraněných, žije belgické hlavní město dál za zvýšených bezpečnostních opatření. Pohled na vojáky v ulicích, zátarasy a silné policejní hlídky se stal běžnou součástí života obyvatel Bruselu.

Mnohdy absurdní a těžko pochopitelné situace prožili v minulém roce oběti či příbuzní obětí bruselských teroristických útoků. Od atentátů na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek ve středu uplyne přesně rok. Někteří lidé, kterých se útoky dotkli, si stěžují na laxní a necitlivý přístup úřadů. Před několika měsíci proto založili asociaci V-Europe, která se jim s jejich údělem snaží pomoci.

Hlavním cílem loňského atentátu na bruselském letišti Zaventem byli lidé směřující do USA a také židé. Uvádí to agentura AFP s odvoláním na zdroje z vyšetřování. Stoupenci tzv. Islámského státu Nadžim Laachraoui a Ibrahim El Bakraoui přinesli do terminálu bombu, která zabila 16 lidí. K dalšímu útoku došlo ve stanici metra blízko centrál EU.

Bratr jediného přeživšího podezřelého ze spáchání loňských teroristických útoků v Paříži Mohamed Abdeslam vyzval svého mladšího sourozence, aby promluvil. Salah Abdeslam, kterého po vydání z Belgie drží ve francouzské věznici, odmítá s vyšetřovateli spolupracovat. Minulý týden se kvůli tomu jeho obhajoby vzdali oba jeho právníci.

Rok 2016 je co do počtu obětí teroristických útoků v západní Evropě nejtragičtější za posledních dvanáct let. Vyplývá to z výzkumu britské televize BBC. Extrémní byl hlavně letošní červenec – 94 procent útoků se ovšem odehrálo jinde ve světě, většina z nich na Blízkém východě. Třeba v 70. letech 20. století přitom bývaly některé roky ještě mnohem krvavější než ten letošní.

K sobotnímu mačetovému útoku na dvě policistky v belgickém Charleroi se přihlásila radikální islamistická organizace Islámský stát. Belgický prokurátor oznámil, že pachatelem útoku byl 33letý Alžířan, který v Belgii žil od roku 2012. Policie jej už dříve evidovala kvůli několika kriminálním činům, ne však v souvislosti s terorismem.

Výjimečný stav, který byl ve Francii vyhlášen po loňských teroristických útocích v Paříži, nebude prodloužen. Oznámil to francouzský prezident Francois Hollande s tím, že výjimečný stav skončí 26. července.

Belgické úřady vydaly Francii Hamzu Attoua, společníka hlavního podezřelého z teroristického útoku z loňského listopadu v Paříži Salaha Abdeslama. Belgická policie Attoua zatkla v bruselské čtvrti Molenbeek při razii, která následovala po útocích v Paříži.

Předseda Evropské rady Donald Tusk netradičně uctil památku březnových teroristických útoků v Bruselu. Ve stanici Maalbeek položil květiny oděn v bílém triku, červených šortkách a sportovních botách, neboť se pak v belgické metropoli „ze solidarity s městem a jeho obyvateli“ účastnil tradičního běhu na 20 kilometrů. Snímky Tusk zveřejnil na svém Twitteru.

Belgické ministerstvo obrany vyšetřuje až 60 vojáků z možného napojení na islamistické extremisty. Informoval o tom belgický list La Libre. Podle ministerstva se jedná o vojáky s muslimskou vírou, kteří byli postaveni mimo službu. Při útocích v Bruselu zemřelo v březnu 32 lidí. Belgie poté slíbila zintenzivnit bombardování Islámského státu (IS) na Blízkém východě.

Policie zadržela v jihoitalském Bari dvojici Afghánců, které podezřívá z přípravy teroristických útoků v Itálii, Francii a Británii. Zadržení mají údajně vazby na teroristické sítě v Belgii a Francii. Po třech dalších osobách úřady stále pátrají. S odvoláním na vyšetřovatele o tom informoval list La Repubblica.

Belgická prokuratura oznámila, že Salah Abdeslam, údajný jediný přeživší terorista z listopadových útoků v Paříži, byl vydán do Francie. Bruselské státní zastupitelství potvrdilo, že francouzské úřady převzaly Abdeslama ve středu ráno. Obviněn byl z členství v teroristické organizaci, vražd, únosu a z držení výbušnin a zbraní, sdělil jeho právník.

Najima Laachraouiho, který spolu s Brahimem El Bakraouim spáchal v březnu sebevražedný atentát na bruselském letišti, identifikovali bývalí francouzští zajatci v Sýrii jako jednoho ze svých dozorců. Informoval o tom francouzský tisk s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování.

Belgický ministr vnitra Jan Jambon čelí nebývalé vlně kritiky poté, co prohlásil, že „významná část muslimské komunity po útocích v Bruselu tančila“. Muslimové podali kvůli jeho výrokům stížnost a poslanci po něm opakovaně žádali důkazy. Politik teď svá slova mírní – nikdy prý neřekl, že většina muslimů podporuje terorismus. Mezitím vyšlo najevo, že jeden z bruselských atentátníků pracoval před útoky celých pět let na letišti.

Desítky obětí bruselských atentátů uctili lidé v belgické metropoli. Pochodu proti strachu se zúčastnilo asi sedm tisíc lidí. Demonstranti prošli i problémovou čtvrtí Molenbeek, odkud pocházela řada radikálů.

V rámci společného francouzského, britského a belgického vyšetřování po teroristických útocích v Evropě byli v Británii zatčeni čtyři muži a jedna žena. Jsou podezřelí z přípravy a provádění teroristické činnosti a z podněcování k ní. Policie zdůraznila, že nejsou žádné indicie, že by Británii hrozil teroristický útok.

Dopadený belgický islamista Salah Abdeslam se zajímal o středisko jaderného výzkumu v západoněmeckém Jülichu, píší listy německé mediální skupiny RND s odkazem na tajné služby. Abdeslam se podílel na listopadových atentátech v Paříži. V březnu ho zadržela policie v bruselském Molenbeeku. V současné době čeká na vydání do Francie.

Po útocích v Paříži a Bruselu se jako důvody radikalizace potomků přistěhovalců do Evropy často zmiňuje neúspěšná integrace. Podle odborníka na extremismus Oliviera Roye jsou ale tito lidé spíše fascinováni násilím, které vidí ve filmech a na internetu. Pijí taky alkohol a o náboženství se nestarají. Francouzský premiér Manuel Valls stále věří, že islám je slučitelný s evropskými hodnotami, i když si to řada lidí nemyslí.

Boj s radikalizací, lepší sdílení informací a efektivnější integrace přistěhovalců – nejen čeští europoslanci řešili, jak předejít dalším atentátům. Padla také možnost vytvořit „evropskou FBI“. Europoslanci by měli v nejbližší době hlasovat o navýšení rozpočtu Evropského centra pro boj proti terorismu o 60 milionů korun či zavedení systému jmenné evidence cestujících.