Boj s radikalizací, lepší sdílení informací a efektivnější integrace přistěhovalců – nejen čeští europoslanci řešili, jak předejít dalším atentátům. Padla také možnost vytvořit „evropskou FBI“. Europoslanci by měli v nejbližší době hlasovat o navýšení rozpočtu Evropského centra pro boj proti terorismu o 60 milionů korun či zavedení systému jmenné evidence cestujících.
Listopadové atentáty v Paříži si vyžádaly na 130 obětí, březnové útoky v Bruselu 32 mrtvých. Za oběma tragickými událostmi stáli radikálové z Islámského státu – lidé, kteří ale předtím žili na evropské půdě.
Teroristé jsou vždy vepředu, pokud jim chce Evropa čelit, musí být jednotná, je přesvědčena europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). „Důležité informace se až příliš často ztrácejí, anebo přicházejí pozdě. Rozdrobenost nás činí zranitelnými,“ uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj se dá mluvit o „kolektivním selhání“, protože členové Unie nevyvodili důsledky z předchozích útoků.
Během debaty europoslanců se mluvilo o tom, že by Unie měla poskytnout policejní ústředně Europol skutečnou pravomoc vyšetřovat po vzoru americké FBI, nebo rovnou zřídit evropskou zpravodajskou agenturu a funkci unijního „superprokurátora“.
Poc: Kořenem problémů je tolerance k netoleranci
Podle europoslance Pavla Poce (ČSSD) vedla k atentátům dvě zásadní pochybení – neschopnost tajných služeb spolupracovat, k čemuž je ovšem musí přimět členské státy, nikoli Brusel, a „přílišná tolerance k netoleranci“. „Západní Evropa už třicet let kouká na to, jak v muslimských komunitách roste netolerance. Hollande dá cenu saúdskému princi za boj s terorismem a přitom Saúdská Arábie financuje v mešitách ty nejlepší muslimy a v zásadě podněcuje radikalizaci komunit,“ konstatoval Poc.
Bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt jménem liberálů volal po posílení Europolu podle vzorů v podobě americké FBI či spolkového kriminálního úřadu v Německu. „Na frontě tajných služeb Evropa zaostává. Teroristé jsou spojeni, musíme se také spojit,“ apeloval jménem sociálních demokratů Gianni Pittella. „Potřebujeme nejen spolupráci, ale skutečnou zpravodajskou službu a evropského prokurátora,“ dodal.
Shoda mezi europoslanci: Spolupráce mezi tajnými službami musí fungovat
Trestným činem ve všech členských státech EU by do budoucna mohlo být vycestování za účelem terorismu. „Je ale na členských státech, aby realizovaly všechna opatření a aby sdílely informace. To je dlouhodobý problém, který se nedaří odstraňovat,“ podotkl europoslanec Petr Ježek (nestr. za ANO).
Efektivnější výměnu informací mezi zpravodajci zdůrazňuje rovněž europoslanec Stanislav Polčák (STAN, TOP 09). „Je zjevné, že došlo k určitému posunu po pařížských atentátech, nicméně pořád máme zato, že to není dostatečné. Je také nezbytně nutné posílit Europol, který je dnes na hranici svých možností a v případě dalšího neštěstí by byl za svými možnostmi,“ uvedl Polčák.
EU by podle něj měla podporovat státy, které přijmou národní legislativu o zbavování občanství osob, jež byly pravomocně usvědčeny z terorismu. Touto cestou se chtěla vydat Francie, kvůli kritikům ale prezident Francois Hollande nedávno oznámil, že od tohoto záměru ustupuje. „V každém státě to naráží na ústavní limity, přesto si myslím, že by bylo vhodné, aby tito lidé byli zbaveni občanství a vyhoštěni z prostoru Evropské unie,“ dodal Polčák.
Unie zůstává „ve vleku německé politiky“, což je katastrofa, myslí si europoslanec Petr Mach (Svobodní). „Samozřejmě, že je možné, že by útok spáchal nějaký terorista, který se narodil v Unii, ale to, co jsme viděli, bylo, že se do Sýrie odjížděli školit k boji lidé, kteří se přiklonili k radikálnímu islámu, ne proto, aby tam bojovali, ale proto, aby se vraceli zpátky do Evropy, což byl případ i atentátníků z Bruselu. Evidentně selhaly orgány států, které byly třeba varovány Tureckem, že se občan EU vracel ze Sýrie přes Turecko, a belgická policie na to nedbala,“ připomněl Mach.
Šojdrová v souvislosti s návratem vycvičených bojovníků vyzvedla nutnost integrace přistěhovalců. „Vznik ghett, nedostatečná integrace, to, co vnímáme jako možnost radikalizace mladých lidí, kteří se tu narodili, to je důsledek podcenění integrační politiky,“ poznamenala Šojdrová.
