Rok poté: Co víme o bruselských útocích

Nahrávám video

Je úterý 22. března 2016 krátce před osmou hodinou ráno. Na bruselském mezinárodním letišti jsou stovky cestujících, spolu s nimi ovšem přicházejí do odletové haly i tři atentátníci - Brahim el-Bakraoui, Najim Laachraoui a Mohamed Abrini. V 7:58 odletovou halou otřásá první výbuch, a to u přepážky číslo 11. O devět sekund později následuje druhý výbuch u přepážky číslo 2. V 9:11 přicházejí zprávy o dalším útoku, a to ve stanici bruselského metra Maalbeek.

Prosklená okna po explozích na letišti Zaventem
Zdroj: Reuters

Krátce po prvním atentátu se na sociálních sítích začínají šířit fotky lidí prchajících z letiště. V pozadí je budova s roztříštěnými okny, ze které stoupá dým.

Letiště Zaventem, které patří mezi nejfrekventovanější v Evropě, leží zhruba jedenáct kilometrů od centra Bruselu. Vlakem je to jen 17 minut. Policie krátce po útocích přerušila provoz, letadla musejí přistávat v okolních městech. Celkově je zrušeno přes 500 letů.

Kdo byli útočníci?

Jako první spáchal sebevražedný útok na letišti Brahim el-Bakraoui, v metru útočil jeho bratr Khalid. Oba bratry bezpečnostní složky už delší dobu hledaly kvůli kriminální činnosti a tomu, že se vyhýbali vězení.

Záběr letištních kamer na trojici podezřelých
Zdroj: Belgická policie

Brahim byl v roce 2010 odsouzen za střelbu po policistovi, zúčastnil se ozbrojeného přepadení a byl odsouzen k devíti letům vězení. Khalid dostal v roce 2011 pětiletý trest za přepadávání motoristů. Na falešné doklady si pronajal byt na bruselském předměstí Forest. 

Krátce po útocích přichází z Turecka zpráva, že Brahim el-Bakraoui byl dvakrát deportovaný z Turecka do Belgie. Jednou v červenci a podruhé v srpnu 2015 kvůli podezření, že se jedná o zahraničního bojovníka. Tajné služby o něm tak věděly. Belgické úřady ho ale pustily na svobodu, a to navzdory varování, které o něm z Turecka dostaly, uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. 

Druhým sebevražedným atentátníkem na letišti Zaventem byl Najim Laachraoui, který na letišti v Bruselu pět let pracoval a vydělával si také v sídle Evropského parlamentu. Poté odjel do Sýrie, kde se přidal k Islámskému státu.

Bývalí francouzští zajatci v Sýrii ho identifikovali jako jednoho ze svých dozorců. Do Belgie se vrátil rok před útokem a stal se podle vyšetřovatelů „hlavním pyrotechnikem“ islamistů chystajících březnové útoky na letiště a metro.

Abrini skončil ve vězení

Třetí muž, kterého bezpečnostní kamery zachytily s kloboukem a ve světlé bundě, útok neuskutečnil a z letiště odešel. Je jím Belgičan marockého původu Mohamed Abrini.

Průmyslové kamery ho zachytily naposledy zhruba v 9:50 místního času. V té době uplynuly od útoku téměř dvě hodiny. Policii unikal déle než 14 dní. 8. dubna 2016 byl zatčen v bruselském Anderlechtu na Place Albert.

Nahrávám video

Spolu s Abrinim policie ve stejný den zadržela několik dalších podezřelých. Jedním z nich byl Švéd žijící v Belgii Osama Krayem, který byl spolu s Khalidem el-Bakraouim v bruselském metru. K explozi došlo ve druhém voze, když souprava stála ve stanici.

„Vystoupila jsem, a když jsem se dostala ke spodnímu konci schodů, pamatuji si jen obrovský hluk za sebou, vlna horka mě srazila na zem a všechno bylo na vteřinu oranžové,“ vzpomíná dnes dívka, která se stala svědkem útoku v bruselském metru. Vyběhla do schodů a do protější budovy, kde začala shánět pomoc.

Brusel vzpomíná na oběti tragédie
Zdroj: Reuters

„Až na toaletě, kam jsem si šla umýt krev z rukou, jsem zjistila, že mám černý obličej a hodně spálené vlasy, jako bych zrovna vylezla z komína,“ uvedla. Na ulici pak viděla zkrvavené lidi se zraněními, která byla horší než její. „Pak nás evakuovali. Brečet jsem ale začala, až když jsem se konečně dostala do bytu, dozvěděla se o obětech a uvědomila si, jak snadno jsem to mohla být i já,“ dodala.

Zavazadla, která atentátníci naplnili výbušninami a odpálili v metru a na letišti, měl nakoupit právě Krayem.

K útokům, které vedly ke zvýšení bezpečnostních opatření na letištích napříč Evropou, se přihlásil Islámský stát. Na internetu zveřejnil video, ve kterém atentáty v Bruselu oslavuje a vyzývá své příznivce, aby se přidali ke svaté válce.

Jaký byl jejich cíl?

Podle zdrojů z vyšetřování byli na letišti hlavním cílem atentátu lidé mířící do USA a také židé. Mezi oběťmi bylo celkem 40 národností. „Už krátce po útocích byly náznaky, že se útočníci zaměřili na americké, ruské a izraelské cestující,“ uvedly úřady z USA.

Tomu nasvědčuje i fakt, že k útoku došlo kolem osmé ráno – tedy krátce předtím, než byly naplánovány odlety do tří zmíněných zemí. Třetí z bomb, která však nevybuchla, policie nalezla poblíž přepážek americké společnosti United Airlines a izraelské El Al.

Vyšetřovatelé okamžitě dali bruselské útočníky do spojitosti se skupinou, která připravovala sérii pařížských atentátů v listopadu 2015. Muži podle všeho mohli přistoupit k útoku poté, co policie o čtyři dny dříve zadržela klíčového muže z Paříže – Salaha Abdeslama.

S tím se už od dětství znal zadržený Abrini, který na policii řekl, že původně se terčem atentátu měla stát znovu Francie. Islamisté chtěli zaútočit během fotbalového mistrovství Evropy.

Celkem v Bruselu po útocích 22. března 2016 zemřelo 32 lidí, z toho šestnáct na letišti a šestnáct v metru. Dalších více než 300 lidí bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05AktualizovánoPrávě teď‌‌

Klimatická konference OSN je nejdelší v historii, hrozí kolaps jednání

Konference COP31, konající se v turecké Antalyi, v neděli překonala rekord v délce trvání klimatických konferencí Organizace spojených národů, napsala agentura AFP. Jednání se protáhla o 44 hodin oproti plánovanému konci, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Hrozí tak jejich kolaps. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 1 hhodinou

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 2 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 3 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 17 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.