Rok poté: Co víme o bruselských útocích

9 minut
Události: Rok od útoků na bruselském letišti a v metru
Zdroj: ČT24

Je úterý 22. března 2016 krátce před osmou hodinou ráno. Na bruselském mezinárodním letišti jsou stovky cestujících, spolu s nimi ovšem přicházejí do odletové haly i tři atentátníci - Brahim el-Bakraoui, Najim Laachraoui a Mohamed Abrini. V 7:58 odletovou halou otřásá první výbuch, a to u přepážky číslo 11. O devět sekund později následuje druhý výbuch u přepážky číslo 2. V 9:11 přicházejí zprávy o dalším útoku, a to ve stanici bruselského metra Maalbeek.

Prosklená okna po explozích na letišti Zaventem
Zdroj: Reuters

Krátce po prvním atentátu se na sociálních sítích začínají šířit fotky lidí prchajících z letiště. V pozadí je budova s roztříštěnými okny, ze které stoupá dým.

Letiště Zaventem, které patří mezi nejfrekventovanější v Evropě, leží zhruba jedenáct kilometrů od centra Bruselu. Vlakem je to jen 17 minut. Policie krátce po útocích přerušila provoz, letadla musejí přistávat v okolních městech. Celkově je zrušeno přes 500 letů.

Kdo byli útočníci?

Jako první spáchal sebevražedný útok na letišti Brahim el-Bakraoui, v metru útočil jeho bratr Khalid. Oba bratry bezpečnostní složky už delší dobu hledaly kvůli kriminální činnosti a tomu, že se vyhýbali vězení.

Záběr letištních kamer na trojici podezřelých
Zdroj: Belgická policie

Brahim byl v roce 2010 odsouzen za střelbu po policistovi, zúčastnil se ozbrojeného přepadení a byl odsouzen k devíti letům vězení. Khalid dostal v roce 2011 pětiletý trest za přepadávání motoristů. Na falešné doklady si pronajal byt na bruselském předměstí Forest. 

Krátce po útocích přichází z Turecka zpráva, že Brahim el-Bakraoui byl dvakrát deportovaný z Turecka do Belgie. Jednou v červenci a podruhé v srpnu 2015 kvůli podezření, že se jedná o zahraničního bojovníka. Tajné služby o něm tak věděly. Belgické úřady ho ale pustily na svobodu, a to navzdory varování, které o něm z Turecka dostaly, uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. 

Druhým sebevražedným atentátníkem na letišti Zaventem byl Najim Laachraoui, který na letišti v Bruselu pět let pracoval a vydělával si také v sídle Evropského parlamentu. Poté odjel do Sýrie, kde se přidal k Islámskému státu.

Bývalí francouzští zajatci v Sýrii ho identifikovali jako jednoho ze svých dozorců. Do Belgie se vrátil rok před útokem a stal se podle vyšetřovatelů „hlavním pyrotechnikem“ islamistů chystajících březnové útoky na letiště a metro.

Abrini skončil ve vězení

Třetí muž, kterého bezpečnostní kamery zachytily s kloboukem a ve světlé bundě, útok neuskutečnil a z letiště odešel. Je jím Belgičan marockého původu Mohamed Abrini.

Průmyslové kamery ho zachytily naposledy zhruba v 9:50 místního času. V té době uplynuly od útoku téměř dvě hodiny. Policii unikal déle než 14 dní. 8. dubna 2016 byl zatčen v bruselském Anderlechtu na Place Albert.

2 minuty
Amatérské záběry svědka, který natočil zatčení Mohameda Abriniho
Zdroj: Facebook

Spolu s Abrinim policie ve stejný den zadržela několik dalších podezřelých. Jedním z nich byl Švéd žijící v Belgii Osama Krayem, který byl spolu s Khalidem el-Bakraouim v bruselském metru. K explozi došlo ve druhém voze, když souprava stála ve stanici.

„Vystoupila jsem, a když jsem se dostala ke spodnímu konci schodů, pamatuji si jen obrovský hluk za sebou, vlna horka mě srazila na zem a všechno bylo na vteřinu oranžové,“ vzpomíná dnes dívka, která se stala svědkem útoku v bruselském metru. Vyběhla do schodů a do protější budovy, kde začala shánět pomoc.

Brusel vzpomíná na oběti tragédie
Zdroj: Reuters

„Až na toaletě, kam jsem si šla umýt krev z rukou, jsem zjistila, že mám černý obličej a hodně spálené vlasy, jako bych zrovna vylezla z komína,“ uvedla. Na ulici pak viděla zkrvavené lidi se zraněními, která byla horší než její. „Pak nás evakuovali. Brečet jsem ale začala, až když jsem se konečně dostala do bytu, dozvěděla se o obětech a uvědomila si, jak snadno jsem to mohla být i já,“ dodala.

Zavazadla, která atentátníci naplnili výbušninami a odpálili v metru a na letišti, měl nakoupit právě Krayem.

K útokům, které vedly ke zvýšení bezpečnostních opatření na letištích napříč Evropou, se přihlásil Islámský stát. Na internetu zveřejnil video, ve kterém atentáty v Bruselu oslavuje a vyzývá své příznivce, aby se přidali ke svaté válce.

Jaký byl jejich cíl?

Podle zdrojů z vyšetřování byli na letišti hlavním cílem atentátu lidé mířící do USA a také židé. Mezi oběťmi bylo celkem 40 národností. „Už krátce po útocích byly náznaky, že se útočníci zaměřili na americké, ruské a izraelské cestující,“ uvedly úřady z USA.

Tomu nasvědčuje i fakt, že k útoku došlo kolem osmé ráno – tedy krátce předtím, než byly naplánovány odlety do tří zmíněných zemí. Třetí z bomb, která však nevybuchla, policie nalezla poblíž přepážek americké společnosti United Airlines a izraelské El Al.

Vyšetřovatelé okamžitě dali bruselské útočníky do spojitosti se skupinou, která připravovala sérii pařížských atentátů v listopadu 2015. Muži podle všeho mohli přistoupit k útoku poté, co policie o čtyři dny dříve zadržela klíčového muže z Paříže – Salaha Abdeslama.

S tím se už od dětství znal zadržený Abrini, který na policii řekl, že původně se terčem atentátu měla stát znovu Francie. Islamisté chtěli zaútočit během fotbalového mistrovství Evropy.

Celkem v Bruselu po útocích 22. března 2016 zemřelo 32 lidí, z toho šestnáct na letišti a šestnáct v metru. Dalších více než 300 lidí bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán hlásí útoky indických dronů

Pákistánská armáda tvrdí, že ve čtvrtek sestřelila dvanáct indických dronů. Podle armádního mluvčího Ahmada Šarífa Čaudhrího v důsledky útoku zahynul jeden civilista a čtyři vojáci byli zraněni. Už brzy ráno agentura Reuters psala, že se v pákistánském městě Láhaur ozval hlasitý výbuch a země pozastavila provoz některých letišť.
07:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

ŽivěVe Vatikánu pokračuje volba papeže

Ve Vatikánu pokračuje konkláve. Kardinálové se ráno shromáždili v Sixtinské kapli, kde se volba nového papeže koná. Eventuální zvolení 267. papeže v dějinách katolické církve oznámí bílý kouř z komína umístěného nad Sixtinskou kaplí.
před 18 mminutami

Rusko porušilo jím vyhlášené příměří, hlásí Kyjev

Rusko podle ukrajinského vojenského letectva ve čtvrtek brzy ráno porušilo třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Žádné drony ani rakety ale údajně nevyslalo. Kyjev rovněž uvedl, že na východě Ukrajiny po začátku příměří pokračovaly pozemní útoky ruských vojáků.
06:13Aktualizovánopřed 56 mminutami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
před 1 hhodinou

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 13 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 15 hhodinami
Načítání...