Slavné Atomium se za loňský rok ocitlo ve ztrátě v přepočtu přes 35 milionů korun. Do novodobého symbolu Bruselu dorazilo meziročně o 200 tisíc návštěvníků méně. Za úbytek turistů v Belgii mohou teroristické útoky.
Futuristická stavba fascinuje svět už téměř šedesát let. Ze stometrové výšky nabízí bezkonkurenční pohled na belgickou metropoli, kde sídlí Evropská unie i NATO. Atomium má svou architekturou symbolizovat demokratickou vůli udržet mír mezi národy a víru v technický i vědecký pokrok.
Běžně navštíví Atomium 600 tisíc lidí ročně. Loni ale dorazilo o 200 tisíc turistů méně. Z velké části za to mohou loňské teroristické útoky v metru a na letišti v Bruselu. Belgická metropole kvůli nim přišla o tisíce turistů, kteří měli obavy o bezpečnost. Doplácejí na to památky, restaurace, hotely i obchody.
Ušetřeno nezůstalo ani Atomium se svými výstavami a restaurací, kam je třeba se dostat výtahem, který byl v roce 1958 nejrychlejším v Evropě. „Je to úzce propojené. Pokud se lidé bojí jet do Belgie, kvůli špatným zprávám, tak samozřejmě nejdou ani k nám,“ podotkl mluvčí památky Inge Van Eycken.
Na ztrátě, která za loňský rok představuje 1,3 milionu eur, má podíl i to, že na své náklady muselo zavést nová bezpečnostní opatření. Symbol světové výstavy Expo 58 se rozhodl chránit proti možným útokům nákladními vozy řetězcem betonových bloků ve tvaru puzzle.
Atomium si pořídilo i nové bezpečnostní rámy. Nainstalovaných je nově rovněž sedm kamer. „Přijali jsme i další opatření, například jsme investovali do bezpečnostního personálu,“ uvedl mluvčí. Vedení Atomia nyní doufá, že dorazí více Belgičanů – už příští rok bude totiž šedesátileté výročí.
Bruselské Atomium, tedy mnohonásobně zvětšená molekula železa, je jednou z nejnavštěvovanějších místních atrakcí. Monumentální stavba je viditelná ze širokého okolí a se svou výškou 102 metrů je dominantou bruselské plošiny Heysel.
Atomium je dílem architekta Andre Waterkeyna, který dostal za úkol vymyslet stavbu k příležitosti konání mezinárodní výstavy EXPO 1958.
Atomium je tvořené devíti velkými koulemi o průměru 18 m uspořádanými do tvaru krychle o hraně 29 metrů. Koule jsou spojeny dvaceti chodbami o průměru tři metry. Diagonální chodby jsou 23 metrů dlouhé a mají průměr 3,30 metru. Stabilitu 2400 tun vážící stavby zajišťují tři masivní sloupy, které slouží i jako schodiště. Dnes už však pouze jako požární a únikové.
V ulicích Bruselu se nyní pohybují vojáci, a to v souvislosti se zvýšenou teroristickou hrozbou po útocích radikálů v Paříži a právě v belgické metropoli v letech 2015 a 2016. Bruselské atentáty, k nimž se hlásí Islámský stát, si vyžádaly životy 32 osob.
V červnu vojáci zabili sebevražedného atentátníka, který se plánoval odpálit na hlavním nádraží. Letos v srpnu došlo k útoku nožem na vojáky. Pachatel byl zneškodněn – rovněž k tomuto útoku se hlásí Islámský stát.
