Rok po teroristických útocích, které si na bruselském letišti Zaventem a na stanici metra Maalbeek vyžádaly 32 obětí a stovky zraněných, žije belgické hlavní město dál za zvýšených bezpečnostních opatření. Pohled na vojáky v ulicích, zátarasy a silné policejní hlídky se stal běžnou součástí života obyvatel Bruselu.
Brusel rok po útoku: Městem stále patrolují vojáci, nebezpečí není zažehnáno
Belgické úřady připouštějí, že ani rok po krveprolití není úplně jasné, kdo útoky nařídil. I když samotní atentátníci jsou mrtví, nebo ve vězení.
K útokům v Bruselu došlo pouhé čtyři měsíce po těch v Paříži, při kterých zemřelo 130 lidí. Vyšetřování ukázalo, že je provedly příbuzné buňky mladých islamistů, někteří z nich byli navrátilci ze syrského bojiště.
Belgie (stejně jako Francie) od té doby zůstává stále v pohotovosti. Obě země se snaží omezit hrozbu, kterou představují domácí radikálové i ti, kteří se vrátili domů s bojovými zkušenostmi. „Jistotu budeme mít jedině tehdy, až bude situace v Sýrii a Iráku vyřešena,“ řekl agentuře Reuters jeden z vyšetřovatelů bruselských útoků.
Podle haagského Mezinárodního centra boje proti terorismu odjelo do Sýrie či Iráku až 400 Belgičanů. V přepočtu na obyvatele to z Belgie dělá jednoho z největších „exportérů“ zahraničních džihádistů pro Střední východ. Díky zostřeným bezpečnostním opatřením se za celý loňský rok zřejmě nikomu nepodařilo do Sýrie odcestovat.
Symbolem potíží Bruselu se stala čtvrť Molenbeek, se kterou byli mnozí z radikálních islamistických útočníků spojeni. Pro bezpečnostní složky je velmi obtížné do pevně semknuté místní komunity proniknout. Proto se zde pařížský útočník Salah Abdeslam dokázal ukrývat dlouhé čtyři měsíce. A jen čtyři dny po jeho zatčení došlo v Bruselu k útoku.
Policie obrátila Molenbeek vzhůru nohama
Od té doby jsou zde policejní razie prakticky na denním pořádku. Podle uniklých dokumentů odhalila policie v Molenbeeku přes 50 organizací s napojením na teroristy. Policisté prošli téměř 9000 adres a zkontrolovali 23 tisíc obyvatel.
„Máme jména všech teroristických bojovníků. Máme také seznam všech míst, která jsou problematická, co se týče radikalizace. A také sdružení, která provádějí ilegální činnost,“ vyjmenovává starostka Molenbeeku Francoise Schepmansová.
Pověst Molenbeeku i osudy jeho obyvatel se snaží zachránit místní mladý politik Sammy Mahdi. „Molenbeek měl špatnou reputaci už před útoky. Po nich se to ještě zhoršilo a celý svět o čtvrti slyšel,“ připouští Mahdi.
Pro lidi v Molenbeeku se moc nezměnilo, mediální cirkus po útocích jim prý spíš ublížil. „Všichni tu hledali teroristy. Lidé tu desítky let řeší své problémy, které nikoho nezajímaly,“ připomíná Mahdi až padesátiprocentní nezaměstnanost mladých.
V prevenci se podle něj dá udělat daleko více také v dalších věcech, například při zajišťování imámů v mešitách. Aby byli místní, ne z Maroka, Turecka nebo států Perského zálivu. „Ale je to všechno pomalé,“ upozorňuje.
Mahdi uznává, že bezpečnost v Molenbeeku se zlepšila, v ulicích je daleko více policistů. „To existuje, ale další problémy to nevyřeší. Drogy se tu dál prodávají, dealeři si s policisty hrají na kočku a myš,“ poznamenal.
Vojáci jsou v ulicích Bruselu stále potřeba
V Bruselu dál panuje druhý nejvyšší stupeň teroristické hrozby na čtyřstupňové škále. „V Belgii to znamená, že teroristický útok je možný. Je to vysoký stupeň pohotovosti a už ho držíme skoro dva roky,“ připomíná odborník na bezpečnost a terorismus z bruselské univerzity Herman Matthijs. Přítomnost asi 1400 vojáků v ulicích proto podle něj dává smysl.
Problémem však podle něj nadále zůstává absence jakékoli debaty o zjednodušení složité policejní struktury v Belgii a Bruselu zvlášť. „Je tu šest policejních složek. Pokud jde o policejní systém v Bruselu, je to naprostý chaos,“ upozorňuje Matthijs.
Příbuzní některých obětí útoků mimo záznam připomínají, že policie měla při vyšetřování teroristických akcí problémy například s potřebou neustálých překladů dokumentů mezi francouzštinou a vlámštinou, tedy dvěma nejrozšířenějšími jazyky v Belgii.