Britská vláda by měla co nejdříve zahájit rozhovory o vystoupení své země z Unie, vzkázali ze svého lucemburského jednání ministři zahraničí ostatních států Evropské unie. Šéf Evropské rady Donald Tusk svolá první summit vůdců 27 zemí EU bez Británie na příští středu.
Britové by neměli s odchodem otálet, vzkazují ministři zahraničí
Řádný summit šéfů států a vlád zemí Evropské unie se sejde v úterý odpoledne. Ve středu se neformálně sejdou zástupci 27 zemí, tedy bez Británie. Podle programu čeká Tuska v úterý nejprve setkání s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou jakožto předsedou skupiny zemí visegrádské čtyřky. Sérii schůzek pak uzavře jednáním s nizozemským premiérem Markem Ruttem, jehož země nyní předsedá EU. Poté začne pravidelná vrcholná schůzka osmadvacítky.
V Berlíně se v sobotu kvůli brexitu sejdou ministři zahraničí Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, tedy zakládajících zemí EU. Pozval je německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Ještě v užším kroužku bude jednat kancléřka Merkelová. I když původně tvrdila, že nemá smysl, aby se dopady britského referenda zabývaly menší skupiny států, oznámila, že do Berlína k prvnímu jednání o brexitu pozvala pouze francouzského prezidenta, italského premiéra a předsedu Rady EU.
Britské sbohem Unii (zdroj: ČT24)
Ke společnému jednání všech zemí kromě Velké Británie přitom vyzval například belgický premiér Charles Michel. „Konkláve“ by podle něj mělo určit budoucí směr evropské integrace poté, co Londýn uštědřil Bruselu „pohlavek“.
Před separátními jednáními dílčích skupinek v rámci EU varoval polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Prohlásil, že pokud se dále prohloubí integrace eurozóny, zatímco se zbylými členy Unie se bude jednat jako se stafáží, může celý evropský projekt skončit katastrofou. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána ovšem bude o dopadu brexitu separátně jednat i visegrádská skupina.
Výsledek britského referenda považuje Waszczykowski za špatnou zprávu pro Evropu i Polsko jako takové. „Přichází velké dilema pro eurokraty. Všichni chtějí zachovat Evropskou unii, ale je otázka, v jaké podobě,“ řekl ministr televizi TV Republika.
Premiérka Beata Szydlová chce navrhnout reformu EU, která by ji přetvořila v silnou unii suverénních států. Předseda nejsilnější polské strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski by chtěl, aby vznikl zcela nový dokument, který by se stal základem fungování EU.
„Skličující zprávy,“ reaguje Německo, Francie i Itálie
I Frank Walter Steinmeier v první německé reakci dal najevo, že rozhodnutí Britů lituje. „Ranní zprávy z Velké Británie jsou vskutku skličující. Zdá se, že je to smutný den pro Evropu + Spojené království,“ napsal na Twitteru.
Také vicekancléř a předseda SPD Sigmar Gabriel považuje pátek za „špatný den pro Evropu“. Ministr zahraničí Wolfgang Schäuble však věří, že „Evropa bude teď držet pohromadě“.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala ke střízlivému hodnocení situace. „Nesmíme z dnešní situace vyvozovat předčasné závěry. Musíme se pokusit, abychom Evropu nedělili,“ řekla s tím, že teprve příští měsíce a roky ukáží, co brexit pro Evropu skutečně znamená.
I ona přitom připustila, že je EU v krizi. „Jsme konfrontováni s tím, že lidé pochybují o Evropské unii a o tom, jak bude dále pokračovat proces sjednocování. Musíme proto zajistit, aby obyvatelé EU mohli konkrétně pocítit, že EU dokáže pocítit jejich život,“ uvedla.
Angela Merkelová po hlasování o brexitu (zdroj: ČT24)
Smutný je z britského rozhodnutí také německý prezident Joachim Gauck. Podotkl však, že nepovažuje brexit za počátek rozkladu EU.
Respektuji dnes sice rozhodnutí většiny obyvatel Británie, ale můj respekt je přeci jen spojen s hlubokým smutkem.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault prohlásil, že je smutný. Brexit považuje i za silný impuls pro EU. „Evropa bude pokračovat, ale musí reagovat a znovu získat důvěru svých lidí. Je to důležité,“ uvedl. Podle premiéra Manuela Vallse je „v sázce rozpad Evropy“. „Je načase vymyslet Evropu novou,“ dodal.
Prezident Francois Hollande je přesvědčen, že odchod Británie představuje pro EU výzvu. „Evropa je velká idea, nejen velký trh,“ řekla hlava francouzského státu s tím, že se Unie musí vrátit ke svým ideálům svobody, solidarity a míru. Soustředit by se nyní měla na bezpečnost, ochranu hranic, daňovou a sociální harmonizaci a posílení eurozóny.
Hollande: Je to bolestná volba a já jí hluboce lituji (zdroj: ČT24)
Itálie podle ministra zahraničí Paola Gentiloniho doufala, že skončí britské referendum jinak. „Ale rozhodnutí padlo… Musíme nyní jednat na rovinu s evropskými občany i s trhy. Pro Evropskou unii je to velice obtížná chvíle,“ podotkl.
Ostře proti celému referendu vystoupil bývalý prezident Giorgio Napolitano. Kritizoval Davida Camerona za to, že konání referenda vůbec připustil. Považuje brexit za velkou ránu a destabilizující faktor pro hospodářství, finance i politiku.
„Chtěli bychom co nejdříve začít s transparentním vyjednáváním. Velká většina států míní, že nejistota nesmí trvat moc dlouho,“ řekl Bert Koenders, ministr zahraničí Nizozemska, do konce měsíce stále ještě předsednické země EU. Všichni v EU podle něj chápou, že Londýn kvůli vnitřní politické dynamice potřebuje určitý čas. „Ale je tu jasné přání ten proces urychlit. Legálně a politicky je to na britské vládě,“ zdůraznil Koenders.
Smutek z výsledku referenda dali najevo i pobaltští státníci. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová zdůraznila, že i když je jí brexitu líto, rozhodnutí britských občanů respektuje. Estonská ministryně zahraničí Marina Kaljurandová míní, že postupný odchod Velké Británie vzájemné vztahy ovlivní na dlouhou dobu dopředu. Podle estonského premiéra Taaviho Roivase musí Unie z rozhodnutí Britů vyvodit závěry a tvrdě pracovat na tom, aby udržela vnitřní jednotu. „Zůstaneme i jako sedmadvacítka silní, ale bez Británie to už nebude tatáž EU,“ uvedl na Twitteru.
Podle slovenskéhoministra Miroslava Lajčáka mají ostatní státy Unie „velký problém“ s oznámením britského premiéra Davida Camerona, který chce začátek rozhovorů nechat až na svého nástupce.
„Teď potřebujeme právní jistotu a politickou vizi,“ poznamenal slovenský ministr Lajčák. Vyjasnit si podle něj co nejdříve, jaké budou dopady vystoupení na občany i podnikatele.
O reformách hovoří i hlava EU
I vrcholní představitelé evropských institucí začali v souvislosti s britskou volbou hovořit o potřebě změn. Předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že šéfové států a vlád sedmadvaceti pokračujících členských zemí by měli začít „se širší reflexí o budoucnosti naší unie“. EU však podle něj byla na scénář britského vystoupení připravena. „Co tě nezabije, to tě posílí,“ uzavřel Tusk.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz svolal na úterý mimořádnou schůzi europoslanců. „Postoj europarlamentu je zcela jasný. Z rozhodnutí (Britů) jsme velmi smutní, ale je to projev suverénní vůle britských voličů,“ poznamenal Schulz.
Připomněl také, že neplatnou se po rozhodnutí britských voličů opustit Unii stala dohoda o změnách ve vztazích mezi EU a Británií, kterou v únoru dohodl s ostatními prezidenty a premiéry unijních zemí britský ministerský předseda David Cameron.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker odmítl plán odstupujícího britského premiéra Davida Camerona, aby proceduru zahájení odchodu Británie z EU započal až jeho nástupce v čele britské vlády, a to někdy kolem října.
Nejnovější země EU: Brexit asi zpomalí rozšiřování na Balkán
Výsledkem britského rozhodnutí vystoupit z EU může být zpomalení dalšího rozšiřování Unie na Balkáně. Předpokládá to chorvatský ministr zahraničí Miro Kovac. Chorvatsko, které je nejnovějším členem EU, přitom usiluje o opak.
„Stojíme o stabilitu v jihovýchodní Evropě a budeme usilovat o to, aby brexit neměl příliš vážný efekt na průběh rozšiřování. (…) Ale musíme být realisté. Obávám se, že to vliv mít bude,“ řekl v rozhovoru pro televizi N1.
Srbský premiér Aleksandar Vucic však dal najevo, že se zpomalením vstupu své země do EU nepočítá. Srbsko by podle něj stále mělo dokončit vstupní rozhovory do roku 2019. „Srbsko bude pokračovat na své cestě do Evropy a zvláště bude usilovat o udržení své ekonomické a finanční stability,“ poznamenal premiér Vucic.
Skeptické Rakousko, nespokojené Maďarsko a Nizozemsko
Budoucností EU si však není jist rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Nevylučuje dominový efekt brexitu a požaduje evropské reformy. V rozhovoru pro rozhlas uvedl, že jsou nutné, po odchodu jednoho z největších členů „nemůže zůstat kámen na kameni“.
I kancléř Christian Kern míní, že EU rozhodnutím Britů přišla o část reputace a statusu. Sebastian Kurz je však přesvědčen, že EU brexit přežije.
Maďarský premiér Viktor Orbán míní, že vzkaz brexitu pro Brusel je zřejmý: „Brusel musí naslouchat hlasu lidu, to je největší poučení z tohoto rozhodnutí.“ Podobně ovšem interpretuje brexit i nizozemský premiér Mark Rutte. „Nespokojenost, kterou vidíme v Británii, panuje i v dalších zemích včetně mé vlastní. Musí to být podnět k dalším reformám,“ uvedl.
Španělsko doufá v zisk Gibraltaru, Irsko má obavy
V Irsku se kvůli rozhodnutí občanů sousedního státu dopoledne sešla vláda. V zemi zavládly obavy, že kvůli úzkým vztahům s Velkou Británií poznamená brexit republiku více než ostatní státy EU. Premiér Enda Kenny však již před britským hlasováním ujišťoval, že vláda má záložní plán pro případ brexitu.
Ministr financí potom v pátek řekl RTE, že nepočítá s tím, že by brexit bezprostředně ohrozil irské rozpočtové plány. „Na obzoru není žádná katastrofa pro irskou fiskální politiku,“ uvedl.
Irsko by přitom na brexitu mohlo i získat. Protože většina Ulsteřanů hlasovala v britském plebiscitu pro setrvání v EU, začaly se ozývat hlasy za sjednocení obou částí ostrova.
V územní zisk po odchodu Velké Británie z EU doufá i Španělsko. „Je to naprostá změna vyhlídek: otevírají se nám nové možnosti ohledně Gibraltaru, které jsme tu dlouho neměli,“ uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo a představil vizi Gibraltaru, na kterém vlaje španělská vlajka.
Vnější reakce: Klidné Rusko, turecké očekávání pádu EU
Reagovali i politici mimounijních zemí. Turecký vicepremiér Nurettin Canikli předpokládá, že odchod Velké Británie povede k úplnému kolapsu Evropské unie. „Proces fragmentace Evropské unie začal. Británie je první, kdo opouští loď,“ uvedl na Twitteru Canikli. Podle ministra zahraničí Mevluta Cavusoglua se ukázalo, že proces rozšiřování a integrace v EU selhal.
Naopak Vatikán je přesvědčen, že je třeba zajistit, aby brexit Evropu, ale ani Velkou Británii nepoškodil. „Je třeba zajistit blaho lidí ve Spojeném království i prospěch a spolupráci na evropském kontinentu,“ řekl papež František.
Z Ruska zazněl jako první hlas náměstka ministra financí Alexeje Mojsejeva, později se vyjádřili také vládní politici i prezident Vladimir Putin. Z jejich prohlášení vyplývá, že chtějí stabilní EU i Británii a od brexitu neočekávají bezprostřední vliv na Rusko.
Ve Spojených státech reagovali na brexit prezident Barack Obama a také viceprezident Joe Biden. Oba považují vztah USA s Velkou Británií za výjimečný, důležitý je ale i vztah s EU.
Vyjádřil se i kandidát na prezidenta Donald Trump. Řekl, že vidí paralelu mezi britským referendem a svou podporou v USA. Lidé podle něj chtějí získat zpět kontrolu nad svými zeměmi.