Brexit ovlivní světovou ekonomiku, následky je nutné analyzovat, reagoval na odhlasovaný odchod Britů z Unie ruský premiér Dmitrij Medvěděv. Moskva chce i nadále stabilní a předvídatelnou Británii. Zmírnění sankcí kvůli anexi Krymu ale po brexitu neočekává.
Moskva si slibuje zlepšení vztahů s Británií. Nyní jsou „komplikované“
Na internetu mnozí spekulují, že bez silného britského hlasu v EU by mohlo dojít ke zmírnění protiruských restrikcí. „Moskva se může radovat. Podle některých komentářů přestává existovat exkluzivní klub, který tlačil Rusko mimo své hranice. Bez Velké Británie bude v Unii těžké prosazovat další sankce proti Rusku,“ prohlásil zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Šéf Kremlu Vladimir Putin ale žádné zmírnění sankcí neočekává. Kreml je prý připraven na dialog s EU. „Klíč k řešení sankčního problému ale drží ukrajinské vedení, které by mělo splnit závazky vyplývající z minských mírových dohod,“ řekl ruský prezident. Výsledek referenda odráží nespokojenost s řešením migračních a bezpečnostních problémů Evropy, míní.
Moskva chce do budoucna s Londýnem spolupracovat. „Máme docela komplikované vztahy s Velkou Británií. Doufáme, že vzhledem k novým skutečnostem tam převládne pochopení nutnosti dobrých styků s naší zemí,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Podle Medvěděva je brexit vnitřní záležitostí Britů, ale ovlivní světovou ekonomiku. „Rusko z toho radost nemá,“ dodal předseda ruské vlády. Moskva se ale bude snažit minimalizovat dopady britského odchodu na ruskou ekonomiku.
Šéf ruské státní kasy čeká oslabení rublu a levnější ropu
Ruský ministr financí Anton Siluanov soudí, že brexit způsobí další pád cen ropy na mezinárodních trzích, oslabí rubl a rozkolísá finanční trhy. „Jsou to nepříjemné události. Tato nestabilita je ale řádově menší než ta, kterou jsme dříve prošli,“ uvedl ministr s odkazem na loňský a letošní dopad západních sankcí a dramatického propadu kurzu rublu. „Brexit vnitřní hospodářskou dynamiku (Ruska) oslabí jen v omezené míře,“ konstatoval Siluanov.
Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková považuje rozhodnutí britských občanů za znepokojivý projev procesů, jimiž Evropa prochází. „Všichni ctíme volbu obyvatel této země, ale jde o znepokojivý signál, že Evropa prochází složitými a rozporuplnými procesy,“ uvedla Matvijenková.
Její kolegové z dolní parlamentní komory soudí, že po brexitu je rozpad EU reálnější. „Je to očekávaný důsledek politiky bruselské byrokracie,“ napsal na Facebooku místopředseda Státní dumy Sergej Železňak. „Pokud Brusel okamžitě nezmění priority své politiky, řada referend v dalších zemích, marginalizace a rozpad EU budou stále reálnější,“ uvedl.
Podle nacionalistického poslance Leonida Sluckého se EU „z hospodářského spolku stala absolutně politizovaným blokem, který jedná výhradně v zájmu Washingtonu“. Sluckij očekává, že za Británií negativní názor na EU vysloví občané Itálie, Nizozemska a Francie. „Jakmile odejdou, EU definitivně ukončí svou transformaci v loutkové sdružení pro obsluhu washingtonské vůle,“ řekl poslanec.