Zvoní EU umíráček? Unijní lídři to odmítají, euroskeptici napříč Evropou chtějí referenda

Evropský projekt zažívá krušné časy. Poté, co si Britové v referendu odhlasovali odchod z Unie, se napříč starým kontinentem spustila lavina žádostí o plebiscity ze strany nacionalistických uskupení. Brusel má obavy, aby brexit neznamenal zvrácení procesu evropské integrace, jenž trval dlouhých 70 let. Unijní lídři ale varují před hysterií. Prý jsou dobře připraveni.

„Evropská unie umírá,“ okomentoval výsledek referenda šéf britské euroskeptické strany UKIP Nigel Farage. Unie se v současné době vzpamatovává z hospodářské krize, která tvrdě zasáhla hlavně jižní státy. Na východě probíhá ukrajinský konflikt a z Blízkého východu přicházejí statisíce běženců.

Právě na protiuprchlických náladách vydělávají krajně pravicová a nacionalistická uskupení, která poukazují na neschopnost Unie si s migrační vlnou poradit. Řada z nich volá po uzavření hranic.

„Za všechny ty roky, co sleduji evropskou politiku, jsem nezažila tak rozšířené euroskeptické pocity. Spousta Evropanů se dívá na Británii se závistí. Brexit je jako poplašný zvon, který varuje, že Unie v současné podobě není funkční,“ říká editorka BBC Europe Katya Adlerová.

Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag ‪#‎hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.

Francouzští nacionalisté volají po brexitu
Zdroj: Jacky Naegelen/Reuters

Le Penová: Máme možná o tisíc důvodů k odchodu víc než Britové

Po vlastním referendu volá třeba Národní fronta Marine Le Penové. Ta má sice minimální počet poslanců v Národním shromáždění, ale bodovala v minulých volbách do europarlamentu.

„Vítězství svobody! Jak už léta žádám, mělo by se uspořádat stejné referendum ve Francii a v dalších zemích EU,“ napsala Le Penová po oznámení britských výsledků na Twitteru.

Francouzi podle ní musí mít právo si vybrat. „Francie má možná o tisíc důvodů víc, proč chtít vystoupit z EU, než Angličané,“ konstatovala minulý pátek na shromáždění krajně pravicových stran ve Vídni. 

Marine Le Penová
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

EU je podle ní zodpovědná za vysokou nezaměstnanost a nedaří se jí udržet na uzdě „pašeráky teroristů a ekonomické migranty“. 

Současná socialistická vláda je ale prounijní, takže na případné vyhlášení plebiscitu ve Francii zřejmě jen tak nedojde. Le Penová je favoritkou prezidentských voleb v roce 2017.

Nizozemský euroskeptik Wilders: Máme právo na nexit

Také předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders prohlásil, že Nizozemsko si zaslouží hlasování o „nexitu“. „Chceme se starat o naši vlastní zemi, peníze, hranice a imigrační politiku,“ zdůraznil politik.

Nizozemsko čekají v březnu parlamentní volby a v některých průzkumech Strana svobody vede. Nedávná sondáž navíc ukázala, že 54 procent lidí si přeje referendum o EU.

Geert Wilders na drážďanské demonstraci Pegidy
Zdroj: Jens Meyer/ČTK/AP

Po vyhlášení plebiscitu volá rovněž italská Liga severu. „Hurá odvaze svobodných občanů. Srdce, rozum a hrdost porazily lži, výhrůžky a vydírání,“ konstatoval na Twitteru vůdce strany Mateo Salvini.

Také populistická Dánská lidová strana oslavovala „odvážné“ rozhodnutí Britů. Tamní vláda ale požadavek na referendum odmítla s tím, že Unie se nyní musí v první řadě probudit.

Lze předpokládat, že řada zemí zaujme postoj, že si budou daleko více hájit své národní zájmy a oslabí se politická vůle směřující k nějaké spolupráci. To může znamenat i další oslabení Unie. Ne v tom smyslu, že odejde významný člen, ale že si skoro všechny ostatní země začnou sledovat své vlastní zájmy.
Josef Mlejnek
politolog

Výsledek britského referenda uvítala i krajně pravicová parlamentní strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). „LS Naše Slovensko bude intenzivně pracovat na tom, aby i Slovenská republika co nejdříve následovala britský příklad a vystoupila z Evropské unie – z tohoto novodobého žaláře národů dříve, než bude pozdě!“ napsala v prohlášení LSNS, která se stala největším překvapením březnových parlamentních voleb na Slovensku, ve kterých získala osm procent hlasů a ve 150členné sněmovně obsadila 14 křesel.

V Česku by odchod z Unie uvítali hlavně Svobodní, ti ale zatím nejsou ani v parlamentu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nemá vystoupení Česka z EU žádné opodstatnění a je v národním zájmu ve svazku přetrvat. Jednání o výjimkách by se otočilo proti ČR, míní premiér.

„I u nás to může způsobit nárůst populistických stran a hnutí. V některých průzkumech i u nás převažovali zastánci vystoupení České republiky z Unie. Na tuhle kartu můžou někteří politici vsadit,“ konstatoval politolog Josef Mlejnek.

Dominový efekt nebude, míní Schulz

„Evropská unie jako politická unie selhala,“ je přesvědčena šéfka německé euroskeptické strany AFD Beatrix von Storchová, která hovoří o „Dni nezávislosti pro Velkou Británii“ a volá po odstoupení unijních představitelů.

Ti ale krotí vášně. Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska nejsou hysterické reakce třeba. Dle svých slov je odhodlán udržet jednotu zbývajících 27 členských států. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz popřel, že by brexit mohl vyvolat dominový efekt – EU je prý „dobře připravena“.

Hollande chce Unii obrodit

Podle německé kancléřky Angely Merkelové by o dopadech referenda měly jednat všechny unijní země společně. „Příští týden v úterý a ve středu máme Evropskou radu, na níž se společně poradíme. Celkově musí teď porady běžet pokud možno s 28 státy, případně s 27,“ řekla ve středu Merkelová.

Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je nyní třeba Unii obrodit. Už v úterý by se měl mimořádně sejít europarlament a evropští lídři pravděpodobně co nejrychleji svolají mimořádný summit všech členů osmadvacítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 55 mminutami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 55 mminutami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 3 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 4 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 5 hhodinami

AfD slibuje před volbami „deportační ofenzivu“ či omezení výuky o Hitlerovi

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.