Cameron rezignuje
Britský premiér David Cameron v reakci na výsledek referenda oznámil, že na podzim opustí svou funkci. Británie podle něj nyní potřebuje nové vedení a silnou vládu. O jeho nástupci by měla rozhodnout říjnová konference Konzervativní strany.
Cameron bojoval v kampani za setrvání země v Unii, jeho výzvy však Britové nevyslyšeli. „Nemyslím, že by bylo správné, abych byl kapitánem, který povede naši zemi do jejího dalšího cíle,“ řekl novinářům Cameron. Zároveň poděkoval všem voličům za účast v referendu.
Cameron přitom již dříve zmínil, že referendum o setrvání v EU není hlasováním o jeho vládě, proto odcházet nehodlá.
Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag #hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.
Rozpadne se Británie?
Svou zemi máme znovu ve vlastních rukou, tvrdí vítězové čtvrtečního hlasování. Bůh ochraňuj královnu… i samotnou Británii – jiní budou po historickém ostrovním hlasování dodávat. Je otázkou, zda totiž Británie v budoucnu zůstane stále Velká. Prounijní Skotové se netají tím, že pevnost svazku s monarchií mohou pokoušet v dalším referendu.
Tamní premiérka Nicola Sturgeonová budoucí plány Skotů jasně naznačila. „Hlasování ukázalo, že lidé ve Skotsku vidí svou budoucnost jako součást Evropské unie,“ řekla s odkazem na drtivé vítězství tábora pro setrvání v EU. Proti brexitu hlasovalo všech 32 okrsků.
Touhy po odtržení od Británie a připojení k Irské republice už zaznívají také ze Severního Irska. „Tento výsledek dramaticky změnil politickou mapu zde na severu Irska a my zvýšíme úsilí v naší věci, abychom vyvolali hlasování o hranici,“ prohlásil o myšlence sjednoceného Irska Declan Kearney z vedení Sinn Féin.
Otřes libry i akcií
Prakticky všechny britské i mezinárodní hospodářské organizace od MMF až po OECD jsou přesvědčeny, že odchod z EU britskou ekonomiku značně zasáhne. Po brexitu se očekává pád libry – dle finanční skupiny HCBS až o dvacet procent
Výsledek referenda nepřijímá s nadšením ani Unie, která se stále vzpamatovává z hospodářské krize, dopadů krachujícího Řecka a masivní imigrace. Po celé Evropě sílí euroskeptické a protiimigrantské strany. Řada z nich včetně francouzské Národní fronty, ale i dalších partají z Francie, Itálie, Nizozemska či Dánska volají po uspořádání vlastních referend. Odchod Británie by tak mohl znamenat postupnou dezintegraci EU.
Dlouhý rozvod s Bruselem
Očekává se, že Londýn záhy požádá Brusel o aktivaci článku 50 unijních smluv. Tím se spustí dvouletá lhůta pro vyjednání podmínek odchodu Britů z unie. Evropští lídři pravděpodobně co nejrychleji svolají mimořádný summit všech členů osmadvacítky.
Mnozí včetně šéfa EK Jeana-Clauda Junckera několikrát zdůrazňovali, že po vystoupení bude opětovný návrat Britů do EU prakticky vyloučený. Je ale třeba podotknout, že Británie dnešním dnem z Unie neodchází. Vystoupení je otázkou složitého vyjednávání, které zabere nejméně dva roky.
Už v pátek by se podle dřívějších plánů mohli sejít šéf EK Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Schulz navíc avizoval před referendem možnost páteční schůzky se šéfy jednotlivých frakcí. Společně mají připravit mimořádnou schůzi europarlamentu už na příští týden.
Změny v imigraci
Británie nyní může omezit imigraci ze zemí mimo EU, ale nemůže zastavit lidi z 27 zemí EU přicházející do země, protože svoboda pohybu je jedním z hlavních pilířů EU. Loni bylo v Británii zaměstnáno i 37 tisíc Čechů a pracují zde statisíce Poláků.
Řada Britů byla pro brexit, protože jsou přesvědčeni, že jim lidé z východní Evropy berou práci, především tu hůř placenou, zatěžují veřejné služby a kvůli nim roste cena bydlení. Cameron čelí kritice z řad politiků i veřejnosti, že imigraci omezit nedokázal.
Šéf Evropské rady Donald Tusk už před několika dny varoval, že se mohou vyjednávání nových vztahů protáhnout až na sedm let. Během této doby by Británie stále dodržovala smlouvy a zákony EU, ale neúčastnila by se žádných rozhodování, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o vystoupení z EU.
