Libra padla nejníže od roku 1985. Trhy prudce oslabovaly

Na výsledky referenda o EU ráno okamžitě zareagovala britská libra – oslabila nejvíce za uplynulých 31 let. Obchodovala se za 1,32 dolaru. Po celém světě také padaly akciové trhy. O šest procent klesly ceny ropy. Ceny zlata byly naopak nejvyšší od léta 2014. V průběhu dne se ale situace zklidňovala.

Britská měna zažila krušnou noc. Nejprve posílila, když během sčítání vedly prounijní hlasy, a vyšplhala k hodnotám až 1,48 dolaru. Pak ale začala strmě padat až na 1,3228 dolaru (o deset procent) a byla tak nejníže od září 1985. Odpoledne ale posilovala, ke konci evropského obchodování se pohybovala kolem 1,3650 dolaru se ztrátou osmi procent. Euro proti libře posílilo o 6,5 procenta na 0,8160 GBP. 

Během dne zaznamenaný propad libry k dolaru o 10 procent tak byl například větší než pokles během takzvané Černé středy v roce 1992 (4,5 procenta), kdy libra vypadla z tehdejšího Evropského měnového systému. „Dostal jsem se k tomuhle byznysu v roce 1980 a nikdy jsem takový večer nezažil,“ konstatoval investiční ředitel společnosti ISector LLC. „Takové věci se stávají jednou za život,“ podotkl.

Hlasování ve Velké Británii ovlivnilo také vývoj koruny. K libře výrazně zpevnila. Česká měna se okolo 17:30 obchodovala za 33,29 Kč/GBP, proti čtvrtečnímu závěru tak byla k libře silnější o více než dvě koruny. Vůči euru naopak oslabila o šest haléřů na 27,14 Kč/EUR a k dolaru dokonce o 52 haléřů na 24,38 Kč/USD.  

Finanční trhy přitom ještě ve čtvrtek večer počítaly s tím, že si Velká Británie odhlasuje setrvání v Evropské unii a tomu se přizpůsobily i ceny a kurzy. Libra se tak proti dolaru dostala na svou nejsilnější úroveň od začátku roku a i euro si výrazně polepšilo. Po vyhlášení výsledků však nastala prudká změna. 

Dopoledne klesal také kurz eura k dolaru. Jednotná evropská měna vůči dolaru odepisovala zhruba čtyři procenta a sestoupila pod hranicí 1,1 dolaru. Euro se tak dostalo nejníže od letošního března. „Na trzích po středečních optimistických pohybech vládla panika. Lidé prodávali libru a vše, co je s ní spojeno,“ přiblížil situaci analytik Ajako Sera ze společnosti Sumitomo Mitsui Trust Bank. 

Kurz eura k americkému dolaru
Zdroj: Bloomberg

Ceny zlata a ropy na houpačce

Cena zlata se také vlivem aktuální situace posouvala, stoupla o osm procent a vyšplhala se na dvouleté maximum nad 1362 dolarů (více než 33 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Zlato je považováno za bezpečnou investici v období politické a ekonomické nejistoty „Protože je brexit považován za mimořádně rizikovou událost, má tendenci vyvolávat velký zájem o zlato,“ uvedl jeden z analytiků společnosti Mizuho Bank. 

V průběhu dne však cena zlata již klesala. Po 19:00 se držela pod 1320 dolarů za unci. Ještě ve čtvrtek se přitom zlato pohybovalo na 1250 dolarech za unci, tedy nejnižší hodnotě za poslední dva týdny, řekl Pavel Ryba ze společnosti Golden Gate s odkazem na data agentury Bloomberg. 

Předpokládám, že jak Bank of England, tak ECB jsou připraveny finančním trhům dodat likviditu a obecně na trzích zasáhnout s cílem zmírnit výkyvy v cenách finančních aktiv a podpořit stabilitu a fungování finančního systému.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE

Propadaly se také světové ceny ropy, ty klesly během pátečního rána o více než šest procent. Cena severomořské ropy Brent kolem šesté hodiny ráno ztrácela 5,9 procenta na 47,90 dolarů za barel. Před šestou hodinou odpolední se však již pohybovala kolem 48,73 dolarů, ztrácela tedy 4,3 procenta. Investoři měli obavy především z dopadů, jaké by mohl mít brexit na evropskou ekonomiku. „Současná situace není pro obchod s ropou příznivá,“ poznamenal analytik ropného sektou Victor Shum ze společnosti IHS.

Nahrávám video

Akcie prudce padaly, pak se trochu vzpamatovaly

Na historický krok Británie reagovaly rovněž akciové trhy po celém světě. Britský index FTSE ztrácel devět procent, německý index DAX odepisoval téměř deset procent. Padaly i japonské akcie. Hlavní index Nikkei ztrácel více než osm procent. Akciový index MSCI pro Asii a Tichomoří bez zahrnutí Japonska odepisoval téměř pět procent. 

Nikkei nakonec zavíral se ztrátou 7,9 procenta. Čínské indexy byly zasaženy méně, Hang Seng klesl o 2,9 procenta, SSE Composite o 1,3 procenta. S menšími ztrátami než vykazovaly ráno, uzavřely i evropské akcie. Nejlepší výsledky zaznamenávaly odpoledne, ke konci obchodování však opět začaly klesat. Britský FTSE 100 tedy ve výsledku ztratil 3,2 procenta, německý DAX 6,8 procenta a francouzský CAC osm procent. 

Výrazně v záporných číslech se obchodovaly i americké akcie, index Dow Jones uzavřel se ztrátou 3,4 procenta. Širší index S&P 500 skončil v mínusu 3,6 procenta a technologický Nasdaq dokonce 4,1 procenta.  Americké akciové indexy tak ztratily kvůli britskému referendu nejvíce v jednom dni za deset měsíců.

Další pád evropských burz
Zdroj: CNBC

Masivní propad zažívaly hlavně akcie evropských bank, ztrácely od deseti do 30 procent. Pražská burza se propadala také, index PX odepisoval 10 procent na 770,4 bodu. Erste ztrácela 17 procent. Nakonec však index PX uzavřel slabší „jen“ o 4,2 procenta na 819,6 bodu. Ztráta akcií Erste činila 9,2 procenta, pokles u Moneta Money Bank byl 5,2 procenta a u Komerční banky 4 procenta. 

Šéf pražské burzy Petr Koblic charakterizoval ráno na trzích jako „blázinec“. Připsal to tomu, že trhy byly pod tlakem „umělé inteligence,“ kdy o obchodování v podobných chvílích rozhodují automatické mechanismy, nikoliv lidé. Jako příklad uvedl, že v jednu chvíli akcie společnosti Marks & Spencer ztrácely 38 procent. Domnívá se nicméně, že burzy se brzo dostanou do obvyklých kolejí. 

Na otázku postoje k přijetí eura, Koblic uvedl, že podle jeho názoru by Česko mělo nyní počkat, co se s Evropskou unií stane. Dodal, že s podezřením sleduje úvahy o její reformě, protože jsou tam nezreformovatelné části. „Samy si vytváří práci, kterou po nich nikdo nechce,“ dodal. Takové útvary by zrušil a jejich zaměstnance poslal domů. 

Problémy s daty na burzách

Systémy burz ráno kolabovaly pod náporem investorů, kteří se snažili dopátrat informací. Velmi často se na webových stránkách světových burz aktualizovaly stránky několik minut a ukazovaly nesmyslná čísla. Problémy se zobrazováním dat na svém webu registrovala i pražská burza. 

Velké problémy bylo vidět u zemí, které bojovaly se svou situací i při hospodářské krizi. Mezi tyto země patří Španělsko, Irsko, Itálie nebo Řecko. Cena řeckých dluhopisů šla o více než třicet procent výše.

Britské banky se propadaly
Zdroj: CNBC

Rozhodnutí obyvatel Spojeného království bude mít podle hlavního ekonoma ING Bank N.V. Jakuba Seidlera dopad na tuzemskou ekonomiku. Brexit podle něj zároveň znamená protiinflační riziko, a to nejen z titulu mírného zpomalení, ale i nejistoty bránící rychlejšímu růstu mezd. „Tomu bude přispívat i slabší dynamika ropy, která na výsledek referenda reagovala poklesem. Česká národní banka tak může mít motivaci dále odkládat kurzový závazek, nejen kvůli nižší inflaci, ale také aby exportérům poskytla kurzovou jistou a zmírnila tak nepříznivé důsledky zpomalující zahraniční poptávky,“ řekl. Podle něj se v tuto chvíli zdá posunutí kurzového závazku na celý rok 2017 relativně pravděpodobné.

Britská centrální banka je připravena zajistit měnovou stabilitu

Britská centrální banka prohlásila, že učiní veškeré nezbytné kroky, aby po referendu zajistila měnovou a finanční stabilitu. „Bank of England vývoj pozorně sleduje. Úzce spolupracujeme s ministerstvem financí, dalšími domácími úřady i se zahraničními centrálními bankami,“ dodali její představitelé.

Guvernér centrální banky Mark Carney již dříve brexit označil za největší domácí hrozbu pro finanční stabilitu v Británii. Varoval také, že odchod Británie z EU by mohl poškodit celou světovou ekonomiku.

Přesnější odhady dopadů Brexitu bude možné učinit až s určitým odstupem a podle toho, jak se budou vyvíjet další vyjednávání mezi EU a Británií. 

Pokud by došlo k brexitu a činovníci v EU by ztratili hlavu, snažili by se vymyslet odplatu, pak by to uškodilo ekonomice natolik, že by se to dalo srovnávat s krizí, která nastala po pádu investiční banky Lehman Brothers v roce 2008. Pravděpodobnost tohoto scénáře odhaduji na 5 až 10 procent.
Lukáš Kovanda
ekonom

Očekává se propad britské ekonomiky

Prakticky všechny britské i mezinárodní hospodářské organizace od MMF až po OECD varovaly, že odchod z EU britskou ekonomiku značně zasáhne. Britský ministr financí George Osborne před referendem varoval, že po případném odchodu z evropského bloku očekává po dva roky o šest procent nižší výkon ekonomiky oproti tomu, jaký by byl, kdyby Británie odhlasovala setrvání v EU.

Očekává rovněž růst inflace a pád cen nemovitostí až o pětinu. „Lidé už tak jednají. Nekupují domy, nepořizují si auta. Odkládají investice. To vše kvůli referendu. To je příchuť toho, co bude následovat,“ podotkl nedávno Osborne. Vláda by navíc podle něj musela zvýšit daně a snížit výdaje, aby kompenzovala výpadek 30 miliard liber (přes bilion korun) ve veřejných financích.

Analytik EU Office České spořitelny Jan Jedlička mluví o dopadu na celý západní ekonomický systém. „Neberme to ale tak, že bude absolutní finanční armagedon,“ konstatoval Jedlička.

Budou Britové méně létat?

Počty britských cestujících v letecké dopravě by mohly být do roku 2020 proti původně očekávanému stavu nižší o tři až pět procent. Ovlivní to předpokládané zpomalení domácí ekonomiky a pokles kurzu libry po rozhodnutí o odchodu Británie z Evropské unie. Předpovědělo to v páteční analýze Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA).

„Jinými slovy, výsledek čtvrtečního referenda by mohl snížit růst počtu cestujících každý rok o jeden až 1,5 procentního bodu,“ citovala ze zprávy IATA agentura Reuters. Očekávaný snížený objem zahraničního obchodu zase v dlouhodobějším výhledu negativně ovlivní britskou nákladní leteckou přepravu, dodalo sdružení.

  • Bezprostřední reakcí po referendu by podle ekonomů mohla být nejistota až panika na finančním trhu, výprodej britských akcií a oslabení při nejpesimističtějších scénářích téměř o 20 procent.
  • Pokud by k tomu došlo, zlevnilo by dovážené zboží z Británie až o 10 procent. Po schválení nové smlouvy mezi Velkou Británií a EU by se situace mohla uklidnit. Začala by zřejmě platit cla, což by zboží dovážené z Británie prodražilo.
  • Momentálně je Británie třetím nejvýznamnějším exportním trhem pro české firmy. Odchod Britů z Unie by zřejmě znamenal právě omezení vývozu českého zboží do Spojeného království.
  • Brexit by se odrazil i v kurzu koruny. „Kdyby narostla systémová nedůvěra v euro a eurozónu jako projekt, hráči by si to přebrali jako signál, že ČNB bude nakonec nucena zůstat déle v intervenčním režimu a možná, že časem může uvažovat o oslabení české koruny. V takovém případě by koruna dostala citelnější úder a byla delší dobu slabší,“ říká ekonom Jan Bureš z Poštovní spořitelny.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek říká, že brexit je komplikace pro ekonomiku, otázka jen jak velká. „Bude důležité, jaký obchodní model si vybere. Zda půjde cestou Norska nebo cestou dohody, jako to má Švýcarsko,“ popsal a dodal, že po čas, kdy bude Británie vyjednávat odchod, se může stát, že se dostane do vakua tarifních pásem. 

Podle něj nikdo nebude chtít komplikovat proces z politického hlediska. „Z toho ekonomického to ale bude tvrdá záležitost. Řada firem bude lobovat. Firmy v Evropě se budou snažit využít problémů firem ze Spojeného království a zaujmout jejich pozici,“ myslí si Marek.

Špatná situace čeká i Bank of England, protože klesající libra může vést k vysokým cenám dovozního zboží a k celkové inflaci. „Anglická banka má stejný inflační cíl jako naše centrální banka, a kdyby ho chtěla dodržet, tak by musela zvyšovat úrokové sazby. Tím by mohla ještě více prohloubit problémy, které budou po brexitu. Měnová politika Velké Británie se tak dostává do svízelné situace,“ řekl ekonom.

Brexit bude mít vliv i na pracovní trh. Ve Velké Británii je třetí nejnižší nezaměstnanost v celé Unii. „Ovšem bez migrantů by měla díry na svém trhu práce. Vychází z toho to, že pokud se zkomplikují lidem z evropských zemí možnosti pracovat v Británii, tak britská ekonomika bude mít problém,“ dodal Marek.

Panika je zbytečná, myslí si Bostl z Chytrého Honzy

Hlavní ekonom společnosti Chytrý Honza František Bostl výsledek nečekal. Panika na ekonomickém poli je podle něj zbytečná. „Finanční trhy mají tendenci přehánět a v krátkodobém horizontu bývají kolíbavé. Důležité je koukat se na kontext z dlouhodobého hlediska. Těch informací zatím není tolik, abych zvládl posoudit, jaký to bude mít dopad,“ řekl. 

Rozhodně by stavěl vše na dlouhodobém pohledu. „Všichni se rozhodli jinak, Londýn, Wales, nebo Skotsko. Ekonomický dopad bude takový, že jsme v bodě, kdy je Británie v rozkolu a hlavně na tom bude bita libra. Navíc situaci po ekonomické stránce mohou ovlivnit i lidé ze Skotska,“ dodal.

Měnový fond je připraven pomoci

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová v pátek vybídla úřady v Británii a v Evropě, aby společnými silami pracovaly na zajištění hladkého přechodu na nový ekonomický vztah mezi Londýnem a EU. 

MMF „důrazně podporuje závazky britské centrální banky a Evropské centrální banky na poskytnutí likvidity bankovnímu systému a na omezení nadměrné finanční kolísavosti“, uvedla také v prohlášení. Fond bude vývoj nadále úzce sledovat a je připraven poskytnout pomoc svým členům, bude-li to třeba, stojí také v prohlášení.

Devizové obchody šly relativně dobře

Devizové trhy fungovaly po čtvrtečním rozhodnutí Britů o odchodu z Evropské unie přes počáteční šok vcelku dobře. Řekl to agentuře Reuters Daniel Pinto z banky JPMorgan Chase, která je největším světovým obchodníkem s měnami, dluhopisy a komoditami.

„Vzhledem k okolnostem to jde relativně hladce,“ řekl Pinto, který šéfuje divizi pro firemní a investiční bankovnictví. Banka podle něj v pátek uskutečnila jen v Asii devizové obchody v hodnotě asi 60 miliard dolarů (1,5 bilionu korun), což je čtyřnásobek obvyklého objemu, a přitom nemusela ani jednou obchodování přerušit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 9 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 11 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 19 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 20 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled