Británie bude zřejmě volit předčasně. Co teď nastane?

Rozhodnutí, které překvapilo všechny. Premiérka Theresa Mayová ve středu přinese do Dolní sněmovny návrh na předčasné volby. Až dosud přitom tvrdila, že v zemi se bude volit standardně až v roce 2020. Pokud návrh projde, do hlasování by tak zbývalo zhruba sedm týdnů.

Podle zákonů z roku 2011 se řádné volby konají každých pět let první květnový čtvrtek. Poslední hlasování o složení Dolní sněmovny proběhlo 7. května 2015, další tak bylo datováno do roku 2020.

Do předpokládaného harmonogramu ale zasáhla premiérka Mayová, když nabídla poslancům předčasné volby, a to 8. června tohoto roku. Při středečním hlasování by přitom návrh měl projít – šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn naznačil, že jeho strana plán Mayové podpoří.

Jsou dva možné způsoby, jak v Británii vyvolat předčasné volby. Mayová dala jasně najevo, že chce postupovat rychlejší variantou. Vyžaduje to podporu dvou třetin všech poslaneckých křesel – konkrétně tedy 434 hlasů v 650členné Dolní komoře.

Nahrávám video

Zákon připouští i druhý způsob, jak přivést zemi k předčasným volbám. Vzhledem k okolnostem jde ale o velmi nepravděpodobný scénář. Vládní strana – či kterákoliv jiná v parlamentu – by musela vyvolat hlasování o nedůvěře kabinetu a během 14 dnů zároveň zamezit schvalování důvěry jakékoliv jiné vládní alternativě.

Tato varianta by vyžadovala pouze absolutní většinu (tedy nadpoloviční, nikoliv dvoutřetinovou), znamená ale časově náročnější proces. Konzervativní vláda by navíc musela uměle zajistit, aby část jejích poslanců hlasovala proti kabinetu.

Průzkumy nahrávají konzervativcům

Poslední průzkumy ukazují, že premiérčini konzervativci mají před opozičními labouristy jasný náskok a současná vládní většina by mohla z voleb vyjít dále posílena. Například podle aktuálního průzkumu pro nedělník Sunday Mirror vyplývá, že toryové by nyní získali 46 procent hlasů, zatímco labouristé 25 procent.

Samotná Mayová se v průzkumech těší značné podpoře. Za nejlepší možnou osobnost v čele vlády ji považuje zhruba polovina Britů. Předákovi opozičních labouristů Jeremymu Corbynovi přisuzuje průzkum společnosti YouGov pouze 14procentní podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 5 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 8 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 8 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...