Konec domácím dohadům kolem brexitu. Mayová chce předčasné volby na 8. června

Nahrávám video
ZÁZNAM: Mayová chce v parlamentu prosadit předčasné volby na 8. června
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová chce vyhlásit parlamentní volby. Její plán, o kterém má hlasovat Dolní sněmovna ve středu, počítá s termínem 8. června. Podle Mayové Británie potřebuje silný mandát pro vyjednávání o brexitu. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová prohlásila, že premiérka chce Británii prostřednictvím předčasných voleb dovést k tvrdému brexitu.

K vyhlášení předčasných parlamentních voleb potřebuje premiérka Mayová dvě třetiny hlasů v Dolní sněmovně. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn nicméně v minulosti připustil, že jeho strana by pro takový návrh hlasovala.

O návrhu mají poslanci hlasovat už ve středu. Přitom dosud úřad premiérky něco podobného vylučoval. Řádné parlamentní volby mají proběhnout v roce 2020.

„Došla jsem k závěru, že jedinou cestou k zaručení jistoty a bezpečí v následujících letech je vyhlášení těchto voleb“, řekla ohledně změny svého postoje.

Mayovou ohrožuje více než opozice nejednota Konzervativní strany, která má nevýraznou většinu 15 nebo 17 křesel v parlamentu, což při náročnosti budoucího politického programu a jednání o brexitu není nějak závratné.
Ivan Kytka
Spolupracovník ČT

„Stabilní pozice, ne politické hry“

Rozhodnutí souvisí podle Mayové s brexitem, o kterém země povede v následujících dvou letech složité vyjednávání. Podle ní Británie potřebuje v takové chvíli stabilní a silné vedení.

„Země se stmeluje, nikoliv však Westminster (zažitý výraz pro parlament),“ prohlásila premiérka s tím, že ostatní strany podle ní „hrají politické hry“. To prý ohrožuje úspěch vyjednávání o brexitu a může vést k nestabilitě země. „Proto potřebujeme volby a potřebujeme je teď,“ dodala Mayová před novináři.

Volby mají podle Mayové vyjasnit pozici vlády před vyjednáváním o brexitu
Zdroj: Reuters



Jde o reakci na opoziční útoky ze strany labouristů, ale také stále silnější tlak skotských nacionalistů hrozících novým referendem o vlastní nezávislosti. „Mnoho různých lidí a stran nám klade pod nohy překážky. Tím pádem je naše pozice pro vyjednávání slabší. Ocitáme se v nebezpečí, že nevyjednáme dobrou dohodu o brexitu,“ prohlásila Mayová.

Trvající rozdělení Westminsteru by ohrozilo úspěšný brexit a znamenalo, že vláda nebude stabilní.
Theresa Mayová

Kromě šéfa labouristů Corbyna už možnost předčasných voleb přivítali také zástupci dalších parlamentních stran. Britský ministr pro brexit David Davis označil krok Mayové za „nepohodlné, nelehké, ale správné rozhodnutí.“

Vítáme volby jako možnost, aby se lidé mohli vyjádřit proti této vládě - proti její špatné ekonomické politice, která dostala do problémů naše zdravotnictví , která podfinancovává naše školství. Jen kvůli ní žije mnoho lidí v nejistotě.
Jeremy Corbyn
předseda Labouristické strany



Na překvapivý krok Mayové reagoval i předseda Evropské rady Donald Tusk. Dění kolem brexitu přirovnal k filmové tvorbě známého režiséra Alfreda Hitchcocka. „Nejdřív zemětřesení a pak roste napětí,“ podotkl někdejší polský premiér. S Mayovou prý ohledně voleb absolvoval „dobrý“ rozhovor po telefonu.

Vyjednavač Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt v prohlášení uvedl, že Britové mohou využít předčasné volby k tomu, aby ukázali, jaký vztah s EU chtějí v budoucnu mít. Také šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel si od výsledků voleb slibuje hlavně větší srozumitelnost pro vyjednávání o brexitu.

Volby mezitím plně podpořil i předchůdce Mayové v čele britské vlády - David Cameron. „Odvážné - a správné - rozhodnutí premiérky Theresy Mayová,“ napsal Cameron na twitteru.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek má rozhodnutí za vnitřní věc Britů. „Premiérka potřebuje mandát k tomu, aby se zvládl brexit, a zdá se jí, že ho v této chvíli nemá dostatečně velký,“ komentoval. Mayová podle něj jde ale zároveň do rizika - předvolební kampaň totiž může znamenat velkou mobilizaci odpůrců brexitu a pozici Mayové naopak oslabit.

Média většinou o televizních prohlášeních premiérů z Downing Street vědí dlouho dopředu. V tomto případě tomu tak nebylo. Fakt, že premiér vystoupí v prohlášení před ikonickým číslem 10, má ale většinou zásadní význam. 

S oficiálním sídlem premiéra v zádech vystoupil například zmiňovaný expremiér Cameron krátce poté, co byl jasný výsledek referenda o brexitu. Tehdy oznamoval, že ve funkci následně skončí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 57 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...