Mayová vysvětluje v evropských denících: Odcházíme z EU, nikoliv z Evropy

3 minuty
Zpravodajka ČT: Británie řeší účet za brexit i budoucí obchodní dohodu s EU
Zdroj: ČT24

Ve čtvrtečních vydáních sedmi předních evropských deníků vyšly komentáře britské premiérky Theresy Mayové, v nichž se politička po středečním oficiálním oznámení odchodu Británie z Evropské unie snaží čtenářům vysvětlit plány své vlády do budoucna. V příspěvcích mimo jiné zdůraznila, že Británie se chystá opustit Evropskou unii, nikoli Evropu, a přeje si s kontinentem nadále udržovat silný vztah.

Komentáře Mayové se objevily v německém listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), francouzském Le Parisien, španělském El País, italském La Repubblica, irském The Irish Times, polském Rzeczpospolita a ve švédském Dagens Nyheter.

„Chci vás ujistit, že toto rozhodnutí v žádném případě neznamená odmítnutí hodnot, které máme jako Evropané společné,“ napsala Mayová. V článcích zopakovala základní myšlenky z dopisu, který ve středu zaslala předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, aby ho informovala o záměru Británie odejít z EU, poznamenala agentura AFP.

Británie chce zůstat solidním partnerem a spojencem Evropy

„Nejde o pokus poškodit Evropskou unii a zbývající členské země,“ uvedla premiérka. Naopak si prý přeje, aby se Unii dařilo a aby prosperovala. „Chceme zůstat solidními partnery a spojenci Francie a všech našich přátel na kontinentu,“ uvedla Mayová v příspěvku poskytnutém listu Le Parisien. V dalších verzích stojí na místě Francie ta země, ve které komentář vyšel.

Sled událostí kolem brexitu
Zdroj: ČT24

V příspěvku zaslaném FAZ uvedla, že si váží vztahu s Německem, s nímž v minulosti Británie často bojovala na světovém poli „silným a jednotným hlasem“ za územní celistvost a suverenitu Ukrajiny či pomoc milionům lidí v Sýrii, kteří se ocitli v nouzi. Zdůraznila i společné hospodářské zájmy Británie a Německa, které se podle ní projevují mimo jiné tím, že 400 000 Britů pracuje pro německé a 250 000 Němců pro britské podniky.

„Vytvoření zbytečných obchodních překážek by bylo v rozporu s našimi společnými zájmy,“ uvedla Mayová v příspěvcích. „Víme, že ztratíme vliv ohledně regulace evropského hospodářství. Akceptujeme to,“ dodala.

V italském listu La Repubblica připomněla také 600 000 Italů, kteří žijí v Británii, ale i spolupráci obou zemí v otázkách migrace a v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Právě spolupráce v oblasti bezpečnosti je podle Mayové stěžejní. Británie je konfrontována se stejnými globálními hrozbami terorismu a extremismu jako zbytek Evropy, a chce proto s evropskou sedmadvacítkou úzce spolupracovat i po svém odchodu, uvedla předsedkyně britské vlády.  

Ve španělském listu El País Mayová upozornila na 130 000 Španělů žijících v Británii a 18 milionů Britů, kteří podle ní loni cestovali do Španělska. „Ohromně si vážíme tohoto vztahu a přátelství, které nás sjednocuje,“ uvedla britská premiérka ve španělském listu.

Londýn si přeje, aby občané EU žijící v Británii – a stejně tak Britové žijící v ostatních státech Unie – dostali záruky svých práv „co možná nejrychleji“, uvedla v článcích britská premiérka.

Hollande: Nejprve jednání o odchodu, pak o budoucnosti

Jednání o brexitu se musí nejdříve soustředit na způsob odchodu Británie z Evropské unie, až poté se vyjednavači mohou zabývat uspořádáním budoucích vztahů. Therese Mayové to ve čtvrtečním telefonickém rozhovoru řekl francouzský prezident Francois Hollande.

Podobně se už ve středu vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová. Londýn přitom usiluje o to, aby se o obou tématech jednalo zároveň.

Rozhovory o odchodu Británie z EU by se podle dosluhujícího francouzského prezidenta měly odehrávat v „jasném a konstruktivním duchu“, aby se odstranily nejasnosti a zároveň byla respektována pravidla a zájmy sedmadvaceti členských zemí Evropské unie.

„Prezident naznačil, že rozhovory se musí nejdříve vést o podmínkách odchodu (Británie z EU), přičemž by se měly soustředit zvlášť na práva občanů a povinnosti plynoucí ze závazků, které Spojené království učinilo,“ uvedl v prohlášení Elysejský palác.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 53 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...