Mayová vysvětluje v evropských denících: Odcházíme z EU, nikoliv z Evropy

3 minuty
Zpravodajka ČT: Británie řeší účet za brexit i budoucí obchodní dohodu s EU
Zdroj: ČT24

Ve čtvrtečních vydáních sedmi předních evropských deníků vyšly komentáře britské premiérky Theresy Mayové, v nichž se politička po středečním oficiálním oznámení odchodu Británie z Evropské unie snaží čtenářům vysvětlit plány své vlády do budoucna. V příspěvcích mimo jiné zdůraznila, že Británie se chystá opustit Evropskou unii, nikoli Evropu, a přeje si s kontinentem nadále udržovat silný vztah.

Komentáře Mayové se objevily v německém listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), francouzském Le Parisien, španělském El País, italském La Repubblica, irském The Irish Times, polském Rzeczpospolita a ve švédském Dagens Nyheter.

„Chci vás ujistit, že toto rozhodnutí v žádném případě neznamená odmítnutí hodnot, které máme jako Evropané společné,“ napsala Mayová. V článcích zopakovala základní myšlenky z dopisu, který ve středu zaslala předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, aby ho informovala o záměru Británie odejít z EU, poznamenala agentura AFP.

Británie chce zůstat solidním partnerem a spojencem Evropy

„Nejde o pokus poškodit Evropskou unii a zbývající členské země,“ uvedla premiérka. Naopak si prý přeje, aby se Unii dařilo a aby prosperovala. „Chceme zůstat solidními partnery a spojenci Francie a všech našich přátel na kontinentu,“ uvedla Mayová v příspěvku poskytnutém listu Le Parisien. V dalších verzích stojí na místě Francie ta země, ve které komentář vyšel.

Sled událostí kolem brexitu
Zdroj: ČT24

V příspěvku zaslaném FAZ uvedla, že si váží vztahu s Německem, s nímž v minulosti Británie často bojovala na světovém poli „silným a jednotným hlasem“ za územní celistvost a suverenitu Ukrajiny či pomoc milionům lidí v Sýrii, kteří se ocitli v nouzi. Zdůraznila i společné hospodářské zájmy Británie a Německa, které se podle ní projevují mimo jiné tím, že 400 000 Britů pracuje pro německé a 250 000 Němců pro britské podniky.

„Vytvoření zbytečných obchodních překážek by bylo v rozporu s našimi společnými zájmy,“ uvedla Mayová v příspěvcích. „Víme, že ztratíme vliv ohledně regulace evropského hospodářství. Akceptujeme to,“ dodala.

V italském listu La Repubblica připomněla také 600 000 Italů, kteří žijí v Británii, ale i spolupráci obou zemí v otázkách migrace a v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Právě spolupráce v oblasti bezpečnosti je podle Mayové stěžejní. Británie je konfrontována se stejnými globálními hrozbami terorismu a extremismu jako zbytek Evropy, a chce proto s evropskou sedmadvacítkou úzce spolupracovat i po svém odchodu, uvedla předsedkyně britské vlády.  

Ve španělském listu El País Mayová upozornila na 130 000 Španělů žijících v Británii a 18 milionů Britů, kteří podle ní loni cestovali do Španělska. „Ohromně si vážíme tohoto vztahu a přátelství, které nás sjednocuje,“ uvedla britská premiérka ve španělském listu.

Londýn si přeje, aby občané EU žijící v Británii – a stejně tak Britové žijící v ostatních státech Unie – dostali záruky svých práv „co možná nejrychleji“, uvedla v článcích britská premiérka.

Hollande: Nejprve jednání o odchodu, pak o budoucnosti

Jednání o brexitu se musí nejdříve soustředit na způsob odchodu Británie z Evropské unie, až poté se vyjednavači mohou zabývat uspořádáním budoucích vztahů. Therese Mayové to ve čtvrtečním telefonickém rozhovoru řekl francouzský prezident Francois Hollande.

Podobně se už ve středu vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová. Londýn přitom usiluje o to, aby se o obou tématech jednalo zároveň.

Rozhovory o odchodu Británie z EU by se podle dosluhujícího francouzského prezidenta měly odehrávat v „jasném a konstruktivním duchu“, aby se odstranily nejasnosti a zároveň byla respektována pravidla a zájmy sedmadvaceti členských zemí Evropské unie.

„Prezident naznačil, že rozhovory se musí nejdříve vést o podmínkách odchodu (Británie z EU), přičemž by se měly soustředit zvlášť na práva občanů a povinnosti plynoucí ze závazků, které Spojené království učinilo,“ uvedl v prohlášení Elysejský palác.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 55 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...