Mayová vysvětluje v evropských denících: Odcházíme z EU, nikoliv z Evropy

3 minuty
Zpravodajka ČT: Británie řeší účet za brexit i budoucí obchodní dohodu s EU
Zdroj: ČT24

Ve čtvrtečních vydáních sedmi předních evropských deníků vyšly komentáře britské premiérky Theresy Mayové, v nichž se politička po středečním oficiálním oznámení odchodu Británie z Evropské unie snaží čtenářům vysvětlit plány své vlády do budoucna. V příspěvcích mimo jiné zdůraznila, že Británie se chystá opustit Evropskou unii, nikoli Evropu, a přeje si s kontinentem nadále udržovat silný vztah.

Komentáře Mayové se objevily v německém listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), francouzském Le Parisien, španělském El País, italském La Repubblica, irském The Irish Times, polském Rzeczpospolita a ve švédském Dagens Nyheter.

„Chci vás ujistit, že toto rozhodnutí v žádném případě neznamená odmítnutí hodnot, které máme jako Evropané společné,“ napsala Mayová. V článcích zopakovala základní myšlenky z dopisu, který ve středu zaslala předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, aby ho informovala o záměru Británie odejít z EU, poznamenala agentura AFP.

Británie chce zůstat solidním partnerem a spojencem Evropy

„Nejde o pokus poškodit Evropskou unii a zbývající členské země,“ uvedla premiérka. Naopak si prý přeje, aby se Unii dařilo a aby prosperovala. „Chceme zůstat solidními partnery a spojenci Francie a všech našich přátel na kontinentu,“ uvedla Mayová v příspěvku poskytnutém listu Le Parisien. V dalších verzích stojí na místě Francie ta země, ve které komentář vyšel.

Sled událostí kolem brexitu
Zdroj: ČT24

V příspěvku zaslaném FAZ uvedla, že si váží vztahu s Německem, s nímž v minulosti Británie často bojovala na světovém poli „silným a jednotným hlasem“ za územní celistvost a suverenitu Ukrajiny či pomoc milionům lidí v Sýrii, kteří se ocitli v nouzi. Zdůraznila i společné hospodářské zájmy Británie a Německa, které se podle ní projevují mimo jiné tím, že 400 000 Britů pracuje pro německé a 250 000 Němců pro britské podniky.

„Vytvoření zbytečných obchodních překážek by bylo v rozporu s našimi společnými zájmy,“ uvedla Mayová v příspěvcích. „Víme, že ztratíme vliv ohledně regulace evropského hospodářství. Akceptujeme to,“ dodala.

V italském listu La Repubblica připomněla také 600 000 Italů, kteří žijí v Británii, ale i spolupráci obou zemí v otázkách migrace a v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Právě spolupráce v oblasti bezpečnosti je podle Mayové stěžejní. Británie je konfrontována se stejnými globálními hrozbami terorismu a extremismu jako zbytek Evropy, a chce proto s evropskou sedmadvacítkou úzce spolupracovat i po svém odchodu, uvedla předsedkyně britské vlády.  

Ve španělském listu El País Mayová upozornila na 130 000 Španělů žijících v Británii a 18 milionů Britů, kteří podle ní loni cestovali do Španělska. „Ohromně si vážíme tohoto vztahu a přátelství, které nás sjednocuje,“ uvedla britská premiérka ve španělském listu.

Londýn si přeje, aby občané EU žijící v Británii – a stejně tak Britové žijící v ostatních státech Unie – dostali záruky svých práv „co možná nejrychleji“, uvedla v článcích britská premiérka.

Hollande: Nejprve jednání o odchodu, pak o budoucnosti

Jednání o brexitu se musí nejdříve soustředit na způsob odchodu Británie z Evropské unie, až poté se vyjednavači mohou zabývat uspořádáním budoucích vztahů. Therese Mayové to ve čtvrtečním telefonickém rozhovoru řekl francouzský prezident Francois Hollande.

Podobně se už ve středu vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová. Londýn přitom usiluje o to, aby se o obou tématech jednalo zároveň.

Rozhovory o odchodu Británie z EU by se podle dosluhujícího francouzského prezidenta měly odehrávat v „jasném a konstruktivním duchu“, aby se odstranily nejasnosti a zároveň byla respektována pravidla a zájmy sedmadvaceti členských zemí Evropské unie.

„Prezident naznačil, že rozhovory se musí nejdříve vést o podmínkách odchodu (Británie z EU), přičemž by se měly soustředit zvlášť na práva občanů a povinnosti plynoucí ze závazků, které Spojené království učinilo,“ uvedl v prohlášení Elysejský palác.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 20 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...