
Události, komentáře k zahájení odchodu Velké Británie z EU
Podle právního historika Jan Kuklíka mohou nadcházející vyjednávání odhalit celou řadu praktických problémů, které si dnes politici ani občané možná ještě ani neuvědomují. „Je tady například otázka Britů žijících v různých částech Evropy, jsou tady různé majetkové otázky,“ uvedl Kuklík.
Filozof a sociolog Václav Bělohradský předpokládá, že výsledkem jednání bude to, že se Británie stane napůl nečlenem či jakýmsi poločlenem. Například po vzoru Norska. „ Dosud byla sice členem, ale takovým členem napůl. Měla mnoho výjimek, které si vyjednala v roce 1973 (při svém vstupu do Unie),“ zdůraznil Bělohradský.
„Před devíti měsíci bylo mnoho nadějí spojených s brexitem. Dnes musím konstatovat, že jsem nenašel jediné pozitivum brexitu.“
Tomáš Sedláček
Zároveň připomněl, z jakých pohnutek tato ostrovní země zaklepala na brány tehdejšího Evropského společenství. „Mělo to určitou logiku. Británie se za druhé světové války rozhodla obětovat impérium za demokracii. A ten rok 1973 jako by byl potvrzením této Británie, která se vzdává impéria a spolupracuje s evropskými státy na budování demokracie. A v poslední době se toto skutečně mění,“ dodal Bělohradský.