Násilnosti ve Virginii dokazují, že krajně pravicová bělošská hnutí jsou v USA na vzestupu. Právní centrum pro chudé amerického Jihu nyní eviduje 1600 extremistických skupin v zemi. Mezi ty nejvlivnější patří Alternativní pravice, Ku Klux Klan či různá neonacistická hnutí.
Charlottesville v americkém státě Virginie se stalo kulisou nejsilnějších rasistických projevů v USA za dlouhou dobu. Násilnosti vypukly o víkendu, při nich do davu lidí vjelo auto, které zřejmě řídil krajně pravicový radikál. Obětí se stala dvaatřicetiletá žena a dalších 13 lidí utrpělo zranění.
Podle komentátorů roste síla bělošských radikálních hnutí kvůli sociálním sítím, ale také v souvislosti se zvolením Donalda Trumpa prezidentem.
Jaké radikální skupiny jsou nejvýznamnější?
Alternativní pravice
Pravicově extremistická hnutí odmítají levicovou ideologii i mainstreamový konzervatismus. Jednou ze skupin, jež rozdmýchala nepokoje ve Virginii, byla také Alternativní pravice Richarda Spencera, jenž vymyslel tento název v roce 2008.
Pro skupinu je klíčová bělošská identita a zachování „tradiční západní civilizace“. Důraz klade na svobodu projevu, a to i ve formě urážek. Jde o nesourodou skupinu provokatérů, kteří odmítají politickou korektnost a obdivují Trumpa, uvádí BBC. Obliba internetového „amorfního“ hnutí, u něhož je příliš komplikované odhadovat počty stoupenců, ale stoupá celonárodně.
Mezi členy hnutí patří podle Alluma Bokhariho z Breitbartu a ultrakonzervativce Mila Yiannopoulose „intelektuálové“, „konzervativci od přírody“ a „tým meme“, tedy mladí aktivisté věnující se internetovému trollingu.
Podle kritiků jsou členové tohoto uskupení zaslepení bělošští nacionalisté, misogynové a antisemité. Zvýšená popularita Alternativní pravice se dává do spojitosti s nedávnou prezidentskou kampaní, kdy byl Trump obviňován z šíření rasistických, protižidovských a protimuslimských nálad.
V médiích se začala skupina objevovat po červenci 2016. Trump tehdy ještě během kampaně kritizoval svou demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou, přičemž její fotografii umístil na Twitteru vedle šesticípé hvězdy, která připomínala židovskou. K tomu dopsal „Dosud nejzkorumpovanější kandidát“. Sám Trump ale následně myšlenky hnutí odsoudil.
Ku Klux Klan (KKK)
Asi nejslavnější americká skupina prosazující nadřazenost bílé rasy. Členy tvořili zpočátku bývalí vojáci konfederace jižních amerických států po občanské válce v roce 1865. Klanu se nejdříve dařilo na jihu, který válku prohrál, během 20. století se ale jeho vliv rozšířil na celé USA.
Cílem hnutí je zabránit skupinám, jako jsou Afroameričané, Žide, přistěhovalci, ale v poslední době také homosexuálové, aby měli stejná práva jako jejich spoluobčané. Členové nosili tradičně kostýmy s kapucí a útočili na ty, kteří odmítali jejich vizi o nadřazenosti bělochů.
Současné frakce popisují Ku Klux Klan jako „bělošskou vlasteneckou křesťanskou organizaci, která má kořeny na počátku 20. století“. Členové jsou aktivní ve většině států USA. Právní centrum pro chudé amerického Jihu odhaduje jejich počet na 5 až 8 tisíc.
Ke Ku Klux Klanu se řadí velké množství skupin včetně Konfederačních bílých rytířů a Tradičních amerických rytířů. Skupina tvrdí, že jejích členů od minulého roku značně přibylo, a to hlavně „hluboko na jihu“.
Neonacistické skupiny
Neonacismus je pak vlastní separatistickým aktivistům, kteří sdílejí protižidovské názory a obdiv k Adolfu Hitlerovi a jeho nacistickému Německu. V USA jsou chráněni soudy a prvním dodatkem ústavy. V jednom případě se Nejvyšší soud na dodatek odvolával, když neonacisté prošli převážně židovským městem Skokie v Illinois, kde se oháněli hákovými kříži.
V USA působí hned několik vlivných neonacistických hnutí včetně Americké nacistické strany a Národního socialistického hnutí (NSM), jež má dle dat z roku 2011 kolem 400 členů. Asi nejviditelnější je Národní aliance (NA) – její odnož Vanguard America se rovněž účastnila nepokojů ve Virginii. Hnutí má podle dat z roku 2012 kolem 2500 členů.
Řada těchto skupin vznikla právě ve Virginii, ale postupně se jejich vliv rozšířil i za hranice tohoto státu. Například NSM teď působí ve 32 státech.
Podle Právního centra pro chudé amerického Jihu je stále častější napojení amerických skupin na ty evropské. Vzestupu neonacistů nahrává mimo jiné manipulace v rámci mainstreamových médií, uvádí Institut pro výzkum dat a společnosti.
- Rada konzervativních občanů
- Založena v roce 1985. Těží z prosegregačních nálad, a to hlavně ve státech na jihu USA.
- Americká strana svobody
- Založena v roce 2009, kořeny má v Kalifornii. Má rasistický program a je proti imigraci.
