Brusel/Praha - "Smlouva není mrtvá, je živá a musíme se nyní pokusit nalézt řešení," řekl dnes předseda Evropské komise José Barroso. Reagoval tak na výsledky referenda, v němž Irové rozhodli o zamítnutí Lisabonské smlouvy. Irská vláda a vlády ostatních členských států podle Barrosa budou muset vyhodnotit, co tento výsledek znamená pro celý ratifikační proces. Ten by měl i přes výsledek referenda podle něj pokračovat.
„Ratifikační proces je složen z 27 národních ratifikačních procesů, 18 zemí smlouvu již přijalo, ty zbývající by v ratifikaci měly pokračovat,“ uvedl na mimořádném brífinku José Barroso. Příští týden se podle něj sejdou představitelé členských států, aby se rozhodli, jak postupovat dále.
„Výsledek irského referenda bychom měli respektovat,“ uzavřel Barroso diskusi. Teď podle něj unie počká na to, jak se k výsledkům hlasování postaví samotná irská vláda.
Topolánek: Zamítnutou Lisabonskou smlouvu bychom jako předsedající země EU zvládli
Průběh referenda v Irsku okomentoval pro Českou televizi premiér Mirek Topolánek. Ten řekl, že když Irové shodí Lisabonskou smlouvu pod stůl, bude to mít určité důsledky i pro Česko, které bude unii za rok předsedat. „Pro české předsednictví to znamená, že jedna z variant, ke které se připravujeme, by se stala realitou. Zvládli bychom to. Evropská unie má mechanismy, které by zajistily, aby fungovala normálně a stabilně i nadále.“
Cyril Svoboda pak dodal, že v případě zamítnutí Lisabonské smlouvy je další postup čistě v kompetenci Evropské unie. „To je výzva pro Evropskou radu a pro Evropskou komisi předložit plán B.“ Zároveň zcela odmítl myšlenku, že by se mělo referendum v Irsku v případě neúspěchu opakovat.
Francouzští politici se v názoru na irské referendum neshodují
Francouzský státní tajemník Jean-Pierre Jouyet řekl, že irské NE by nemělo zastavit ostatní země v pokračování v ratifikaci. Francouzský premiér François Fillon ovšem ve čtvrtek prohlásil, že případné odmítnutí smlouvy by znamenalo její konec. Francie, která převezme 1. července předsednictví unie, upozorňuje, že pokud se irské zamítnutí potvrdí, bude třeba hledat nový právní rámec mezi Irskem a zbylými 26 členy EU.
Vítězstvím NE v Irsku by „smlouva již právně neexistovala, ale institucionální problémy EU se projednávají už deset let, a proto je nutné zůstat v rámci Lisabonské smlouvy“, jak zdůraznil francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti v úřadu ministra zahraničních věcí Jean-Pierre Jouyet.
Ivo Šlosarčík z FSV UK ale francouzské výroky hodnotí negativně s tím, že dojde ke změně role Irska, které teď bude „troublemaker“, ale není třeba mluvit o potřebě právních změn.
Šlosarčík také poukázal na to, že naše předsednictví EU bude irským zamítnutím Lisabonské smlouvy poznamenáno. „Francouzi budou řešit irské NE a na nás tím pádem spadne část jejich agendy,“ spekuluje politolog.
Evropský parlament i představitelé evropských zemí jsou z průběhu referenda zklamaní
Většina z členů Evropského parlamentu dnes vyjádřila své zklamání z průběhu referenda v Irsku, politici se však shodují na tom, že ratifikace by měla dál pokračovat. Evropská unie by se podle nich nyní měla zamyslet nad tím, jak se s touto situací vypořádat.
Zklamání avizoval třeba Joseph Daul, šéf největší parlamentní frakce EPP-ED. „I když jsem zklamán irským 'ne' v hlasování, musíme přijmout toto rozhodnutí irských voličů a zabývat se jeho důsledky. Irská vláda bude muset uvést důvody rozhodnutí irských voličů na Evropské radě příští týden,“ řekl Daul. Podobné názory vyjadřovali i šéfové ostatních parlamentních frakcí.
Jako zklamání dnes označil irské referendum i nizozemský premiér Jan Peter Balkenende. Stejně reagovali i představitelé Dánska či Estonska. Polský premiér Donald Tusk je přesto přesvědčen, že EU najde způsob, jak smlouvu uvést v život.
Evropa pláče, Klaus jásá
Prezident Václav Klaus uvítal, že Irové ve čtvrtečním referendu odmítli lisabonskou smlouvu reformující fungování Evropské unie. Výsledek označil za „vítězství svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií“.
