Až bude přijata nová ústava, odejdu z čela země, prohlásil Lukašenko

Běloruský vládce Alexandr Lukašenko poprvé od začátku protestů naznačil, že odejde z čela země poté, co bude přijata nová ústava. Podle tamní tiskové agentury Belta ale neupřesnil, kam by se přesunul, či kdy by se to mělo stát. V Bělorusku se už několik měsíců konají protesty proti výsledkům srpnových prezidentských voleb, které byly podle opozice i EU zmanipulované.

Lukašenko v pátek navštívil nemocnici v Minsku a hovořil o práci lékařů při zvládání koronavirové nákazy. Při té příležitosti zdůraznil, že je přesvědčen o potřebě upravit pravomoci prezidenta. „Žádnou ústavu nedělám pro sebe. S novou ústavou už nebudu pracovat jako váš prezident,“ řekl.  

Nutnost změn v ústavě odůvodnil tím, že prezident má přiliš velké pravomoci. „Nedej bože přijde člověk a bude chtít zahájit válku,“ podělil se o své obavy. Jak by nové rozdělení moci mělo vypadat, dále nerozvedl. Nezmínil se ani o tom, zda by se například postavil do čela orgánu, který by ve státní struktuře posílil. Nekomentoval ani možnou souvislost s ruským tlakem na sblížení obou zemí, které už formálně fungují v jednotném svazovém státu.

Odpůrci režimu pořádají pravidelné protesty od sporných prezidentských voleb z 9. srpna. Obviňují Lukašenka, že zfalšoval výsledky, aby se udržel u moci. Kritizují i fakt, že voleb se nesměli účastnit hlavní opoziční kandidáti. Chtějí také potrestání policejních násilností bezprostředně po volbách a propuštění politických vězňů.

Lukašenko, který v zemi vládne už 26 let, falšování voleb popírá a odstoupit odmítá. Od začátku protestů policisté podle ochránců lidských práv zadrželi více než 19 tisíc lidí. Tisíce jich zbili, několik lidí při akcích zabili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 46 mminutami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 1 hhodinou

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 2 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 2 hhodinami

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond, má podpořit investice, píše Reuters

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna.
10:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...