Atény a Skopje podepsaly dohodu o novém názvu makedonského státu

Nahrávám video

Ministři zahraničí Řecka a Makedonie podepsali dohodu o názvu makedonského státu. Obě země kvůli tomu spolu vedly dlouhá léta spor a Řecko blokovalo zahájení přístupových rozhovorů Skopje s Evropskou unií a pozvání Makedonců do Severoatlantické aliance. Makedonie, která byla součástí někdejší Jugoslávie, by měla nově používat název Republika Severní Makedonie.

Dohoda ještě musí projít schvalováním v parlamentech obou zemí, což má trvat několik měsíců. V obou zemích bude mít vládní strana problémy ji v parlamentu prosadit. Voliči v Makedonii o ní navíc budou rozhodovat v referendu.

Podpisu dohody přihlíželi šéfové vlád obou zemí. Politici se sešli na řeckém břehu Prespanského jezera, kterým prochází hranice mezi Řeckem a Makedonií i mezi Albánií. Makedonský premiér Zoran Zaev na schůzku doplul na motorovém člunu. Na břehu ho vřele přivítal jeho řecký protějšek Alexis Tsipras.

„Naše země se musejí odvrátit od minulosti a dívat se do budoucnosti,“ řekl makedonský premiér. „Měli jsme odvahu udělat krok vpřed,“ prohlásil také Zaev.

Policie uzavřela všechny příjezdy do vesnice, aby zabránila demonstrantům, aby vtrhli na místo, kde se slavnostní podpis konal. Protest pořádaný nacionalisty se odehrává na místě vzdáleném téměř 40 kilometrů.

Dohoda vyvolává nesouhlas v obou státech

Kvůli dohodě čelila už v neděli vláda řeckého premiéra Tsiprase pokusu o vyslovení nedůvěry. Hlasování, které vyvolala opozice, ale ustála. Před budovou parlamentu demonstrovalo mezitím několik tisíc lidí, kteří s dohodou taktéž nesouhlasí.

Podle kritiků učinila řecká vláda v jednání o novém názvu makedonského státu příliš mnoho ústupků, řečtí neonacisté dokonce vyzvali k vojenskému převratu. Podle průzkumu, který v sobotu zveřejnil řecký list Proto Thema, má k dohodě výhrady 70 procent dotázaných, napsala agentura Reuters.

S nadšením se nesetkala dohoda ani v Makedonii. Staví se proti ní prezident Ďorge Ivanov a nejsilnější parlamentní strana VMRO-DPMNE, která je v opozici.

  • O název Makedonie, který Skopje přijalo po rozpadu Jugoslávie v roce 1991, se obě země sváří léta a Atény kvůli sporu blokují přístupové rozhovory Makedonie s EU i její vstup do NATO. Řekové totiž považují název sousední země za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmenné řecké provincie.
  • V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (někdy také zkráceně FYROM). Atény a Skopje vedly spor také ohledně symbolů, jež se objevily na makedonském státním znaku a vlajce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 59 mminutami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 6 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 7 hhodinami

Evropský pohled