Buenos Aires - Příběh s „happy endem“, který dojal celou Argentinu. Po 36 letech hledání našla tamní aktivistka svého ztraceného vnuka. Estela de Carlottová a její organizace pátrají už od 80. let po dětech unesených a často zavražděných odpůrců vojenské diktatury. Stovky jich na šťastný konec stále čekají.
Estela de Carlottová našla vnuka, kterého nikdy nepotkala. „Už jsem ho mohla vidět. Je krásný. “Našli jsme, co jsme hledali. Nyní je se mnou všech 14 vnoučat a původně prázdná židle se zaplnila. Můj vnuk se živí jako umělec a je to hezký, hodný a dobře vychovaný hoch," podotkla zakladatelka organizace Babičky z Květnového náměstí.
Její 21letou dceru disidentku unesli, když byla těhotná. Domů se nikdy nevrátila. Právě kvůli svému vnoučeti založila Estela de Carlottová iniciativu, která hledá ztracené děti. Šestatřicetiletého vnuka Guida, kterého před kamerami zatím neukázala, by ale nikdy sama nenašla, kdyby on sám o své minulosti nepochyboval. „Hledal mě. Vyplnilo se to, co jsme my babičky říkaly. Oni nás budou hledat, stejně jako my stále hledáme je,“ konstatovala de Carlottová.
V roce 1976 se v Argentině moci chopil generál Jorge Videla. Tisíce politických odpůrců bylo za jeho vlády pozatýkáno a zabito. Mezi lety 1976 až 1983 zahynulo na 30 tisíc disidentů. Většinou šlo o mladé páry. Babičky z Květnového náměstí od té doby ukradené děti vrací do náruče rodičů.
Kampaň trvá dodnes. Před mistrovstvím světa se k ní připojili i argentinští fotbalisté. Členové organizace procházejí rodinné archivy a prohlížejí zapomenuté fotografie.
Pomáhají ale i moderní technologie – nejčastěji porovnávání vzorků DNA. Tak hledal své kořeny i vnuk zakladatelky a mnoho dalších. „Jsme vnoučata, která zjistila svou pravou identitu díky boji Babiček z Květnového náměstí. Diktatura nám ukradla naše rodiny,“ řekli nalezenci. Už jich je 114. Nicméně dalších 400 případů stále čeká na vyřešení. A o dalších se neví.
- Civilní vláda byla v Argentině obnovena v roce 1983. Následně bylo zahájeno vyšetřování případů porušování lidských práv. V roce 2010 byl Videla odsouzen k doživotnímu vězení za vraždy, k nimž došlo za jeho funkčního období.
- V roce 2012 pak byl Videla odsouzen k 50 letům vězení za to, že přehlížel systematické krádeže nemluvňat politických vězňů.
