Americká armáda chce bojovat v Afghánistánu další 4 roky

New York – Podle deníku New York Times chce americká armáda zůstat v Afghánistánu ještě další čtyři roky, a to i přesto, že americký prezident Barack Obama plánuje na příští rok počátek stahování amerických jednotek z této země. Spojené státy bojují v Afghánistánu od roku 2001.

Američané chtějí v Afghánistánu zůstat až do roku 2014. Toto datum zmínilo tento týden hned několik představitelů USA – ministr obrany Robert Gates, ministryně zahraničí Hillary Clitnonová nebo admirál Mike Mullen. Podle nich je rok 2014 termín, kdy by mohli Afghánci postupně začít po 13 letech přebírat kontrolu nad bezpečností v zemi. Sám afghánský prezident Hamíd Karzáí zmínil toto datum i ve své inaugurační řeči.

Americká armáda má totiž své důvody v zemi zůstat, chce se ještě další čtyři roky věnovat boji proti radikálním islamistům z Tálibánu. Komentáře všech třech představitelů se přitom nijak nevyjadřují k plánovanému začátku stahování amerických jednotek z Afghánistánu, které Obama avizoval na červenec příštího roku.

5 minut
Rozhovor s Judith McHaleovou
Zdroj: ČT24

„Vlastně to ani není změna, ale snažíme se překonat posedlost červencem 2011, aby lidé viděli, co prezidentova strategie opravdu obnáší,“ řekl deníku jeden vysoce postavený americký činitel. Bílý dům teď reviduje Obamovu strategii, případné změny chce prezident zveřejnit v prosinci.

Tálibán teď tedy zřejmě nesmí doufat v to, že většina Američanů se ze země stáhne už příští rok a on tak bude mít volné pole působnosti. Ministr Gates prohlásil, že Tálibán bude velmi překvapený, až zjistí, že v srpnu, září, říjnu i listopadu bude ještě většina amerických vojáků stále v Afghánistánu.

Datum 2014 jako předání moci Afgháncům označují za smysluplné i bezpečnostní analytici. Do roku 2013 chce totiž afghánská armáda posilovat až na 350 tisíc vojáků, pak bude možné, aby převzali kontrolu v zemi.

Právě Afghánistán je ve Spojených státech velmi ožehavým tématem. Prezident Obama tvrdě prosazuje postupné stahování jednotek, zatímco někteří představitelé armády by raději poslali do země další posily. Například velitel americké námořní pěchoty generál James Conway tvrdil, že stažení jednotek nahrává právě Tálibánu. Někdejší velitel spojeneckých vojsk v Afghánistánu Stanley McCrystal se po podobné kritice vzdal funkce. Obamův postup v Afghánistánu kritizovali i dva jeho poradci Richard Holbrooke a generál Douglas Lute.

Náměstkyně Clintonové: O úspěších v Afghánistánu se neví

Tento rok je pro mezinárodní síly v Afghánistánu nejkrvavější, a mnoho Američanů se proto ptá, jaký má tahle mise vlastně smysl. Podle Judith McHaleové, náměstkyně ministryně zahraničí USA pro řízení veřejné diplomacie, která poskytla ČT24 exkluzivní rozhovor, ale afghánská mise přináší své ovoce, i když se o tom moc nemluví.

Podle ní je špatně, že například sami Afghánci neví, co se v zemi děje dobrého, že jsou otevřené školy, že podniky lépe fungují a že probíhá výcvik afghánské armády i policie. Současný stav nazývá McHaleová informačním vakuem. Frustraci u veřejnosti rozumí, chce to ale změnit. Zkoumá proto teď různé způsoby, jak tyto lidi oslovit. Chce využít rádio, televizi i mobilní telefony, ke kterým mají Afghánci stále větší přístup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit prvního února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají do té doby, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36AktualizovánoPrávě teď

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 46 mminutami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 3 hhodinami
Načítání...