Nejvyšší správní soud ve vleklém případu nakonec zamítl kasační stížnost proti rozsudku brněnského krajského soudu a ponechal v platnosti zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Stát i kraj tak mohou podle tohoto dokumentu dál připravovat důležité infrastrukturní stavby. Úspěch žaloby mohl opět zastavit například přípravu dálnice D52 z Pohořelic na Vídeň.
Žalobu podaly některé jihomoravské obce, spolky a fyzické osoby. Dokument podle nich neplní základní funkce, tedy neřeší nadlimitní zatížení některých území a neumožňuje realistický rozvoj dopravní infrastruktury. Dále podle nich bezdůvodně omezuje rozvoj obcí a vlastnická práva jednotlivců rozsáhlými územními rezervami.
Zásady územního rozvoje upravují stavbu důležitých silnic, železnic, vedení energetických sítí, ale i protipovodňové úpravy krajiny, zásahy do ní v souvislosti s předpokládanou klimatickou změnou atd.
Kraj schválil dokument v roce 2016 na podzim před krajskými volbami. Tvůrci však ponechali v Brně a okolí nejdůležitější silniční a dálniční tahy pouze v územních rezervách a vyřešili je v územní studii. Její aktualizace má být hotová v roce 2020.
Žalobci usilovali o to, aby kraj neponechával nedořešenou dopravní síť v brněnské aglomeraci, ale aby definitivně určil trasu všech budoucích silnic včetně problematické dálnice či silnice I/43 a aby komplexně posoudil vlivy na životní prostředí.
Jihomoravský kraj byl poslední z regionů, kterému územní plán chyběl, a kvůli tomu nebylo možné stavby ani připravovat. Musel celý dokument tvořit znovu, protože poprvé ho Nejvyšší správní soud zrušil v roce 2012.
