Dálnici z Brna směrem na sever chce Jihomoravský kraj vést přes Brno-Bystrc. Vyplývá to z územní studie, kterou si kraj nechal zpracovat. Rozsáhlý dokument vyhodnotil jako vhodné tři varianty, všechny ale počítají s trasou vedoucí středem této městské části. Místní obyvatelé ovšem proti této trase protestují už několik let.
Jihomoravský kraj chce vést D43 přes Brno-Bystrc. Doporučila to nová studie
Jihomoravský kraj si za 24 milionů korun nechal zpracovat asi největší dokument v historii územního plánování v Česku. Týká se koridorů chystaných dopravních staveb na Brněnsku. „Studie je unikátní v rozptylových a hlukových mapách, jdeme na úroveň každého domu, a to je to, co z ní dělá v uvozovkách to ohromné dílo,“ řekl vedoucí projektového týmu Jakub Kynčl.
Podle této studie by měla vést silnice 43 z Kuřimi jižně do dvacetitisícové městské části Brno-Bystrc. Tedy v trase, kudy měla vést už takzvaná „Hitlerova dálnice“. „Územní studie doporučila z těch původně 15 řešených variant variantu D.3 a S.1. Která z variant to nakonec bude, není zatím rozhodnuto,“ řekl náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro Jižní Moravu).
Varianta D.3 znamená stavbu dálnice. Tedy mírnější oblouky zatáček a méně křižovatek. Varianty S, to je čtyřpruhá silnice první třídy. V porovnání s dálnicí má ostřejší zatáčky i víc křižovatek, a tedy těsnější propojení s místní sítí silnic.
GALERIE
Varianty D43
Místní se bojí většího hluku a emisí
Místní obyvatelé však proti stavbě protestují. „Považuji za neuvěřitelné, že se to neplánuje jako obchvat města, ale jde to přímo městem přes Bystrc, kde žije tolik obyvatel,“ řekla zastupitelka městské části Brno-Bystrc Monika Šimková (Zelená pro Bystrc). Podle ní naplánovaná trasa poškodí rekreační zónu s Brněnskou přehradou a zvýší hlukovou a emisní zátěž.
„Studie odmítla vyvedení tranzitní dopravy z celého Brna, a tedy preferuje, aby veškerá tranzitní doprava včetně kamionové musela jet přes dopravně přetížené Brno. Už nyní je ve městě řada míst, kde jsou dlouhodobě překračované zákonné limity hlučnosti a znečištění ovzduší,“ kritizuje zástupce místních obyvatel Petr Firbas.
Město Brno proto žádá, aby kraj podobu silnice číslo 43 vyřešil ještě před projednáváním aktualizace zásad územního rozvoje. Chce, aby byla silnice kompletně zakrytá při průchodu Kníničkami a Bystrcí a aby v Bosonohách byla maximálně vzdálená od zástavby. Dále chce ukotvit v zásadách obchvat Maloměřic a Obřan s napojením na velký městský okruh v úseku Rokytova.
Boskovickou brázdu a nulovou variantu studie zamítla
Trase přes Bystrc původně konkurovala jiná takzvanou Boskovickou brázdou. Kraj ji nechal prověřit, ale odborníci zamítli. „Převážná část řidičů, kteří míří do Brna ze severu jsou z Tišnovska, Kuřimi a Blanenska. Pro ně by byl širší obchvat Brna takovou zajížďkou, že by tudy nejezdili,“ řekl Vlastislav Novák z projektové kanceláře Ossendorf.
Varianty D43
Odborníci řešili i nulovou variantu, tedy že se nepostaví žádná silnice. Podle nich je to nejhorší řešení. Tvrdí, že stavba na většině Brna sníží hluk i znečištění z dopravy. Kraj chce mít koridory silnic napevno ve svém územním plánu do roku a půl. Jihomoravský kraj do roku 2016 zásady územního rozvoje neměl, protože předešlé zrušil v roce 2012 Nejvyšší správní soud. Proto kraj musel zpracovat zásady nové.