V chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy se v květnu narodila vlčata. Už se nepohybují jen okolo nory, zachytily je fotopasti. Jejich otec pochází z Polska a je opatřen telemetrickým obojkem, který umožňuje sledovat jeho pohyb i chování. Vlci ve Žďárských vrších nežili takřka dvě stě let, teď je šance, že se zde jejich populace rozšíří. O narozených mláďatech v tiskové zprávě informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Počet mláďat ochranáři zveřejňovat nechtějí. „Pokud vlci nezažijí nějakou intenzivní nepříjemnou událost, která by je z toho území vypudila, hlavně zástřel některého člena rodiny, tak většinou zůstávají na místě, kde se úspěšně rozmnožili,“ podotkl ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Pytláctví se podle něho nedá vyloučit, i když je vlk chráněný.
Vlčata žijí zpočátku jen v noře, jsou plně závislá na rodičích, se kterými zůstávají první rok života. „Teď už jsou plně pohyblivá. Byť ještě neurazí jako dospělí vlci desítky kilometrů, tak vzdálenosti v jednotkách kilometrů zvládají úplně bez problému,“ popsal Hlaváč. Vlčice, kterou si vlk pojmenovaný Gagat přivedl z Králického Sněžníku, mláďata vrhla v rozlehlé mlazině pod vyvráceným smrkem. „Pokud půjde všechno tak, jak předpokládáme, bez incidentu, tak by měli být vlci pospolu ještě rok, nebo do příštího rozmnožování. Pak se uvidí, co dál. Dominantnější jedinci se pak třeba vydají vlastní cestou,“ řekl Hlaváč.
Vlka Gagata ochránci přes rok monitorují
Gagata, kterému jsou tři roky, sledují odborníci od jara 2022. Putoval podél dálnice a dostal se až na okraj Prahy, kde musel změnit směr a vydal se na Žďárské vrchy a také na Králický Sněžník.
„Díky průběžným údajům o poloze můžeme podrobně sledovat životní projevy vlčí rodiny. Kromě údajů o využívání prostředí nebo reakcí na rušení se dozvídáme i důležité údaje o potravě vlků. Víme například, že během Gagatova pohybu na našem území nebyla z míst, kterými prošel, hlášena žádná škoda na hospodářských zvířatech,“ uvedl zoolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Petr Mückstein.
Z dohledaných zbytků potravy je podle něho zřejmé, že se vlk živil především srnci, divokými prasaty a jeleny.
Vlci přes Vysočinu léta jen migrovali
Regulace počtu přemnožené zvěře v lese je podle Hlaváče přínosem vlka v regionu, i když jeho působení může být problematické zejména pro chovatele ovcí. „Především nedostatečně zabezpečené chovy ovcí a koz mohou pro vlky představovat lákadlo a snadný zdroj potravy. Proto se pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR snaží kontaktovat místní chovatele a s předstihem s nimi řešit vhodné preventivní zabezpečení pastvin,“ přiblížil Hlaváč. Ani po narození mláďat se podle něho nestalo, že by vlci ve Žďárských vrších chovatelům škodili.
Podle památníku u obce Koníkov ve Žďárských vrších byl poslední vlk na Českomoravské vrchovině zastřelen v roce 1830. „Od roku 2017 na Vysočině prokazatelně vlci procházejí. Jeden z nich byl přejetý přímo na dálnici D1, teď je vycpaný v muzeu v Jihlavě. Důkazů o nich už je více, pravidelně tudy od té doby vlci migrovali, ale toto je první stálý výskyt a určitě první rozmnožování skoro po dvou stech letech,“ řekl Hlaváč.
