Slaňování z nejvyšší budovy Jaderné elektrárny v Dukovanech, vyproštění ze sutin zřícených budov nebo evakuaci pomocí vrtulníku. To všechno si na vlastní kůži vyzkoušel redaktor ČT Radovan Daněk. Zúčastnil se totiž hasičského cvičení, ve kterém se simulovalo zasažení jaderné elektrárny tornádem.
Do cvičení bylo zapojeno 150 lidí. Výjimečné bylo nejen svým rozsahem, ale i tím, že se konalo přímo ve střeženém prostoru elektrárny, dodal mluvčí Dukovan Jiří Bezděk. Záchranáři se tak pohybovali v reálném prostředí fungující elektrárny. Proto se v bezletové zóně během cvičení objevila helikoptéra, kterou byli lidé evakuováni z provozních budov elektrárny.
Cvičení se zabývalo extrémní situací, při níž by se mohly v elektrárně zřítit budovy nebo by se mohla narušit jejich statika tak, že by lidé nemohli použít únikové cesty.
Všechny jaderné bloky byly podle scénáře bezpečně odstaveny, ale kvůli rozsáhlým škodám vyhlásil havarijní štáb elektrárny druhý stupeň mimořádné události a povolal záchranné složky. Záchranáři si pak mimo jiné vyzkoušeli evakuaci lidí z osmipatrové provozní budovy, a to i pomocí „rukávu“, díky němuž je možné z výšky až 40 metrů za hodinu zachránit až 60 lidí.
Speciální lezecká skupina pro zachraňované zase připravila lanové přemostění, s evakuací byl připraven pomoci také policejní vrtulník.
Jaderná elektrárna v Dukovanech investovala v posledních letech do zvýšení bezpečnosti a odolnosti budov i do vybavení svých hasičů. Úterní akce umožnila v reálném prostředí odzkoušet využití nových prostředků i komunikaci mezi záchranáři, dodal ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský.
Havarijních cvičení se v Dukovanech koná ročně zhruba deset. „Musíme být na to připraveni a dává nám vlastně pocit jistoty, že pokud by taková situace nastala, tak jí umíme řešit,“ dodává ředitel bezpečnostní skupiny v rámci ČEZu Roman Havlín.
