Tábory bez elektřiny a internetu mají plno. Komfort děti nehledají

Nahrávám video

O prázdninové tábory v přírodě bez většího komfortu je zájem. Ročně na ně jezdí kolem dvou set padesáti tisíc dětí. Kapacity mají zaplněné už měsíce dopředu. Podle předsedy České rady dětí a mládeže Aleše Sedláčka je ale důležitý správný výběr. Potvrzuje to i dětský psycholog Petr Davídek. Podle něj je dobře zvolený tábor pro děti přirozenou a hravou formou rozvoje.

Stovka různých organizací pořádá pro děti tábory, kde někdy chybí elektřina nebo sprchy. Čtrnáctidenní turnus nedaleko Uhlířských Janovic na Kutnohorsku stojí něco málo přes čtyři tisíce korun na jedno dítě. „Vždy máme kolem dvaceti pětadvaceti dětí a zpravidla koncem května máme plné kapacity,“ řekl vedoucí dětského tábora Tomáš Blümel. „Očekávalo se, že s tím covid takzvaně zatřese, ale to se nestalo. Stále je o tábory zájem,“ poznamenal Sedláček.

Děti zažívají to, co dříve poznali i jejich vedoucí. „Když jsme šli třeba na výlet a trochu se zdrželi, tak jsme museli udělat padesát dřepů. Dřepy dnes (jako trest) dáváme, jen když někdo řekne něco sprostého,“ podotkl další vedoucí tábora Karel Štengl.

Z táborových zážitků mohou děti čerpat i v budoucnu

Letní tábory bez moderních technologií a elektřiny, s vhodně zvoleným programem, mohou být podle dětského psychologa Petra Davídka pro děti přirozenou a hravou formou rozvoje. „Mohou být víc v kontaktu se sebou, s vrstevníky, s přírodou. Vzniká tak prostor pro nové zážitky – od různých her a skupinových aktivit až po momenty, kdy děti zažívají zdravou formu výzev, kterými zvládnou projít samy nebo ve spolupráci s ostatními. Takové zážitky pro ně mohou být zdrojové, mohou se k nim později v životě vracet a čerpat z nich,“ vysvětlil.

Psycholog považuje za důležité zohlednit věk dítěte, jeho dosavadní zkušenosti a aktuální kapacitu zvládnout konkrétní formu letního tábora. „Ve své psychologické a terapeutické praxi například spolupracuji s dětmi, které hůře snášejí delší odloučení od rodiny. Pro ně by třeba třítýdenní pobytový tábor bez kontaktu s rodiči byl pravděpodobně nepředstavitelný. Delší odloučení nebo forma tábora bez elektřiny a mobilních telefonů může v některých dětech vyvolávat pocity ohrožení,“ poznamenal Davídek.

Pro některé děti může být podle psychologa nápomocné, když jedou na tábor s kamarády, pro jiné může být klíčové, že se jedná o příměstský tábor a vrací se každý den za rodiči. „U některých dětí pomáhá, když už znají táborové vedoucí a absolvovaly s nimi například v rámci turistického oddílu i jiné aktivity,“ dodal Davídek.

Jak najít dobrý a bezpečný tábor?

Důležité je tábor správně vybrat. „Je potřeba se v první řadě ptát po referencích někoho, kdo tu organizaci zná, jak moc je věrohodná,“ upozornil Sedláček. Totéž říká i Davídek. „Rodiče by si měli předem zjistit víc informací o táboře, na který by jejich dítě mělo jet. Jak probíhá, jaké má zázemí, zkušenosti od jiných rodin a reference,“ potvrdil.

  • Reference od známých: Někdo ze známých, příbuzných nebo kolegů už v minulosti na tábor děti poslal a má dobré zkušenosti. Je také vhodné se podívat, jaké jsou o pořadateli tábora informace na internetu. Dobrým znamením je, když má pořadatel za sebou dlouholetou historii.
  • Kvalifikovanost vedoucích: Vedoucím na táboře musí být člověk bezúhonný s čistým trestním rejstříkem a po psychické i fyzické stránce schopný práce s dětmi.
  • Hygienické zázemí: Jedním z důležitých aspektů jsou hygienické podmínky, které podléhají přísným pravidlům vyhlášky ministerstva školství. Místo, kde se tábor koná, musí odpovídat hygienickým normám pro dětskou rekreaci, zejména kuchyně a sociální zařízení.
  • Zdravotnické zabezpečení: Na táboře by měla být zabezpečena nonstop kvalitní zdravotní péče. Zajišťují ji většinou zdravotní sestry nebo profesionální záchranáři.
  • Stravovací režim: Zcela běžným standardem u pobytových táborů je pestrá a vyvážená strava pětkrát denně a neomezený pitný režim.
  • Zajímavý program: Každý dobrý tábor má tematickou celotáborovou hru, kterou organizátor nebo vedoucí připravují už před samotným táborem. „Celotáborovka“ sama o sobě ale nestačí. Zkušený pořadatel tábora má předem připravený harmonogram celého pobytu.

Zdroj: Česká rada dětí a mládeže

Pravidelné kontroly hygieniků

Tábory pravidelně kontrolují hygienici. Například loni na jihu Moravy při více než devadesáti kontrolách rozdali tři pokuty, letos ještě žádnou. Minulý rok organizátoři táborů nejčastěji chybovali v neúplné dokumentaci. Jedno dítě pak nemělo očkování.

V Bojanovicích na Znojemsku kontrolovaly hygieničky v pátek zázemí malých táborníků z Ostravy. „Nemohu říci, že by tady byl nějaký hrubý nedostatek, všechno bylo v pořádku. Upozornila jsem pouze, aby při používání igelitových pytlů a manipulaci s potravinami byly používány pytle vhodné pro styk s potravinami,“ řekla Dagmar Veverková z krajské hygieny. Doporučila také použití většího počtu tekutých mýdel, vzhledem k přibývajícímu počtu případů žloutenky typu A.

Nahrávám video

„Pokud je deštivé počasí, tak se pořádek na toaletách udržuje trochu hůře, ale nějakým způsobem se s tím vždy vypořádáme,“ poznamenal hlavní vedoucí tábora René Zeman. Až na lehká bodnutí hmyzem žádný zásadní problém účastníci neřešili.

Problém nebyl ani na táboře na hranicích s Krajem Vysočina, ve Zblovicích na Znojemsku. „Obdrželi jsme materiály, které se týkají stravování. Musím říct, že děti letos hodně jedí. Je to určitě dobře, protože z loňských táborů zůstávalo hodně zbytků,“ poznamenal hlavní vedoucí tábora Občanského sdružení Peksův mlýn Michal Brückner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 32 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 32 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 32 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 33 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 33 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 33 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 33 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Volby do zastupitelstev obcí krok za krokem

Voliči 9. a 10. října rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech v zastupitelstvech spravovat obce, rozhodovat o místních investicích, rozpočtu nebo rozvoji. Komunální volby se od ostatních typů voleb liší zejména způsobem hlasování. Volič totiž nevybírá pouze jednu kandidující stranu nebo koalici, ale může hlasovat i pro jednotlivé kandidáty napříč stranami.
před 34 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.