Supíkovice (Jesenicko) – Neuvěřitelné množství až 500 let starých maleb pomalu rekonstruují čeští odborníci v jeskyni Na Špičáku. Ze čtyř tisíc kreseb a nápisů vybrali prozatím jen ty nejvzácnější, které teď chtějí představit všem návštěvníkům. Velká část kreseb byla vlivem klimatu poškozena a jejich rekonstrukci tak již nebylo možné odkládat. Nyní je jeskyně i s malbami opět přístupná veřejnosti.
Restaurátoři v podzemí na území Česka zasahovali vůbec poprvé. Vědci v jeskynním labyrintu Na Špičáku objevili kolem čtyř tisíc nápisů a maleb. Jeskyně se nachází v oblasti, která byla v období 15. a 16. století v zájmu vratislavských biskupů a panovníka. Řadu kreseb zde zanechali hledači drahých kovů či alchymisté.
Místní klima ale historickým kresbám nesvědčí. V centrální části jeskyně vlhkost dosahuje až 98 procent, což zapříčinilo postupné mizení některých výtvorů. „Některé malby postupem času degradují vlivem prostředí jeskyně, které je značně vlhké. Některé mimořádně významné objekty se bohužel nepodařilo v první vlně dát do pořádku,“ podotkl archeolog Petr Jenč.
Dokumentace kreseb je stále v plném proudu
Výzkumný projekt ale stále pokračuje. „Jsou zde historické práce, nápisy se detailně interpretují, probíhá rozšířená dokumentace nejen v podzemí, ale i na vrchu Velkého Špičáku,“ podotkl Jenč. Například rekonstrukce renesanční malby Adorace kříže trvala tři roky. „Restaurátoři si museli zvyknout na specifické prostředí jeskyně. Byl zvolen neinvazivní přístup, to znamená, že původní malba je krásně dochována a restaurátorský zásah vykrýval ty části, které byly téměř zmizelé,“ vysvětlil Jenč.
Jeskyně na Špičáku patří k těm nejstarším písemně doloženým v celé střední Evropě. První písemná zmínka o jeskyni pochází z roku 1430; později jeskyně sloužila často jako úkryt. Malby a nápisy na stěnách pocházejí z 16. a 17. století a mnohé z nich často i z pozdního středověku. Umělci na ně používali většinou přírodní materiál. Mnohé z nich jsou také do stěn jeskyně vyryty.
