Praha – S tím, že smlouvy na stavbu tunelového komplexu Blanka neplatí, se pražští radní vytasili až nyní, přestože materiál, který se o tom zmiňuje, měli již od září. Upozornila na to ČTK. Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) ale tvrdí, že si materiál připravený kontrolním odborem magistrátu přečetl až poté, co Metrostav oznámil, že v prosinci stavbu přeruší. Metrostav nebude dále stavět kvůli dvoumiliardovému dluhu města, ale také proto, že od magistrátu nepřicházejí žádné pokyny ke stavbě. Že jsou smlouvy neplatné, Metrostav odmítl, stejně se vyjádřili představitelé bývalého pražského vedení, které je uzavřelo. Bývalý primátor Pavel Bém tvrdí, že současná rada svou nečinností město zbytečně zadlužuje, její postup kritizuje i další exprimátor Bohuslav Svoboda (oba ODS).
Pražští radní podle informací ČTK měli materiál ohledně neplatných smluv od září, narychlo ho však projednali až poté, co Metrostav ohlásil přerušení prací na tunelovém komplexu Blanka k 7. prosinci. Podle primátora Hudečka smlouvy na stavbu Blanky neplatí, protože je neprojednala rada ani zastupitelstvo, město přitom podle nich zaplatilo již 25 miliard korun. „Město bez legitimního důvodu vyplatilo desítky miliard korun a v tomto protiprávním jednání nemůže pokračovat,“ řekl včera Hudeček. Praha proto přestala platit peníze, které jí Metrostav účtuje, podle firmy už dluh přesáhl 2,1 miliardy korun. Město přitom peníze na Blanku v rozpočtu má – čtyři miliardy, které nakonec zřejmě přesune do dalšího roku.
Bez vědomí zastupitelstva s podpisem úředníka – je taková smlouva neplatná?
O neplatnosti smluv na tunelový komplex Blanka ovšem pochybuje jak hlavní dodavatel Metrostav – jehož mluvčí František Polák upozornil, že existuje usnesení rady, kde byla smlouva projednána – i členové bývalé městské rady, jež kontrakt uzavřela. Že rada smlouvy na Blanku projednala, naznačují její usnesení ze září 2006 a dubna 2007. Zastupitelstvo se podle bývalých pražských radních tehdy smlouvami zabývat nemuselo. Podle některých dnešních politiků však smlouvy neplatí také kvůli tomu, že pod některými dodatky jsou místo zástupců vedení města podepsáni úředníci.
Někteří právníci také míní, že smlouvy zastupitelstvo v letech 2006 či 2007 projednat nemuselo. Naopak podle advokáta Lukáše Váni zákon o hlavním městě Praze vyžaduje projednání smluv zastupitelstvem, zákon se však dříve vykládal jinak. Nyní však platí výklad Nejvyššího soudu. „Je takový, že tento typ smluv musí schvalovat zastupitelstvo,“ podotkl Lukáš Váňa.
Někdejší náměstek primátora Petr Hulinský (ČSSD) však upozornil, že kdyby kvůli tomu byla smlouva neplatná, týkalo by se to i nespočtu dalších kontraktů. „Neumím si představit, že by všechny smlouvy od roku 1992 do 2013, které byly úředníky hlavního města podepsány, byly neplatné,“ poznamenal. Podobně se vyjádřil Pavel Bém (ODS), který byl primátorem v době, kdy se smlouvy uzavíraly: „Kdyby měla být platná šílená Hudečkova konstrukce o platnosti/neplatnosti smluv, pak by v České republice neplatily vůbec žádné nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy o prodeji či koupi majetku atd.“ Současní radní podle něj město pouze zbytečně zadlužují.
Blanka bude v provozu co nejdříve, slibuje rada
Podle primátora Hudečka ale za nynější problémy nese odpovědnost právě bývalé Bémovo vedení města. „Tento zásadní problém lze zcela jednoznačně přičíst právnímu diletantství vedení města z Bémova období a aroganci, která se projevovala nerespektováním zákonů a bezohledností vůči veřejným zájmům,“ řekl Hudeček. Teď chce pražské vedení najít způsob, jak obnovit stavbu nové části Městského okruhu, jež má odlehčit magistrále nebo například ulicím Veletržní a Milady Horákové, a jak zákonným způsobem proplatit vícepráce, které v průběhu stavby vznikly. Podle zákona o veřejných zakázkách totiž nesmí práce nad rámec smlouvy přesáhnout 20 procent celkových nákladů. Podle dnešního primátorova vyjádření je cílem rady „tunelový komplex Blanka v co nejkratší době zprovoznit“.
Další bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS), kterého Hudeček letos vystřídal, ale tvrdí, že současná rada dostavbu zdržuje. Už Svoboda totiž zadal vypracování takzvané kategorizace prací na stavbě Blanky, která měla stanovit, které práce nad rámec smlouvy je Praha oprávněna zaplatit, a které nikoli. „TOP 09 od samého začátku zpochybňovala náš postup, protože se bála převzít odpovědnost, a nechávala celý problém takříkajíc vyhnít,“ uvedl Svoboda.
Tunelový komplex Blanka je součástí Městského okruhu, který má sloužit jako obchvat centra města. Společně s Jižní spojkou, Barrandovským mostem a dalšími třemi tunely – Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským – uzavře Blanka půlokruh, který bude představovat plnohodnotnou alternativu k Severojižní magistrále. Zda jí skutečně výrazně uleví, je otázka, rozhodně by však nové tunely měly odvést část aut, která míří z Holešovic do západních částí metropole. Komplex, který se staví už šest let, je dlouhý 5,5 kilometru. Bubenečský tunel potom bude až do otevření železničního tunelu u Plzně se svými 2,2 kilometru vůbec nejdelším tunelem v Česku.
