Rozpadlá pražská rada ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, STAN, KDU-ČSL) po řadě neshod jednohlasně schválila zadávací dokumentaci k problematickému tendru na svoz a likvidaci odpadu. Do konce týdne vypíše zakázku za 12,8 miliardy bez DPH. Po jednání to řekla radní pro infrastrukturu Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice).
Dosavadní pražská koalice se kvůli tendru přela řadu měsíců. Problematika odpadů byla podle některých informací jedním z důvodů jejího rozpadu. Vážný problém přitom nastal už loni v lednu, kdy právě kvůli tomuto tendru hrozil koalici rozpad. Tehdejší náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ) totiž nepodpořil koaliční návrh na vypsání tendru na deset let.
Město teď musí dodavatele vybrat nejpozději do konce června, kdy mu končí několikrát a bez soutěže prodloužená smlouva s Pražskými službami (PSAS) a firmou AVE.CZ.
„Pokud si někdo nebude stěžovat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, myslím, že by se to dalo stihnout, i když to bude trochu o chlup,“ uvedla radní Plamínková. V opačném případně prý hrozí další prodloužení smluv. „To je ale už věc, kterou město není schopno ovlivnit,“ doplnila.
Přetahování o Pražské služby
Praha není stoprocentním vlastníkem Pražských služeb, proto firmě nemůže zadat zakázku přímo. Menšinovým vlastníkem PSAS je AVE.CZ, která městu odmítla prodat svůj podíl.
Praha několik let usilovala o akvizici PSAS, aby mohla prostřednictvím vlastní společnosti sama svážet odpad. Firma AVE.CZ ale snahu zablokovala, když předloni ovládla menšinový podíl Pražských služeb.
„Několik měsíců probíhalo smírčí řízení mezi oběma akcionáři, jednání ale nevedlo k uspokojivým výsledkům,“ řekla Plamínková.
Zájem ovládnout celé Pražské služby má ale i AVE.CZ. Firma nabízí Praze 4,1 miliardy korun. Město se ale podílu zbavovat nechce, naopak se bude dál snažit o akvizici Pražských služeb.
Strategickým podnikem je malešická spalovna
AVE.CZ, vlastněná Danielem Křetínským, usilovala především o ovládnutí malešické spalovny. „AVE.CZ navrhovala společný podnik na spalovnu, město na to nechtělo přistoupit,“ doplnil Plamínková. Praha by se tak totiž připravila o kontrolu nad strategickým podnikem, jakým spalovna je.
Spalovna v Malešicích, oficiálně nazývaná ZEVO (zařízení na energetické využívání odpadů), byla uvedena do provozu v roce 1998. V roce 2007 tam instalovali katalyzátory, které odstraňují ze spalin oxidy dusíku a dioxiny. Spalovna od roku 2010 vyrábí taky elektrickou energii pomocí takzvané kogenerační jednotky, která má maximální elektrický výkon 17,5 MW.
Malešická spalovna před zprovozněním kogenerační jednotky ročně likvidovala jen dvě třetiny odpadu vyprodukovaného Pražany, tedy zhruba 200 tisíc tun. Zbylých 100 tisíc končilo na ďáblické skládce. Pražské služby za výstavbu kogenerační jednotky zaplatily v roce 2010 přes miliardu korun a v té době odhadovaly, že by se jim investice měla vrátit do sedmi let. Kapacita spalovny je 310 tisíc tun odpadu za rok.
Smlouva se naposledy prodlužovala v lednu 2015
Pražské služby, které se v metropoli starají o svoz odpadu, měly v roce 2014 čistý zisk 77 milionů korun při tržbách 2,78 miliardy korun.
Praze v roce 2011 skončila dlouholetá smlouva, od té doby ji politici několikrát bez výběrového řízení prodloužili. Naposledy dostaly Pražské služby a AVE.CZ bez soutěže zakázku za 1,6 miliardy korun bez DPH.
- 23. 6. 2016 – Zakázku na desetiletý svoz odpadu v Praze získalo konsorcium Pražské odpady 2016–2025, které tvoří Pražské služby (PSAS) a svozová firma AVE CZ.
- 19. 1. 2016 – Pražská rada po řadě neshod schválila vyhlášení 13miliardového tendru na svoz odpadu pro roky 2016–2025.
- 27. 1. 2015 – Pražští radní odsouhlasili prodloužení smluv na svoz odpadu do poloviny roku 2016. Firmě Pražské služby a AVE CZ město za služby mělo zaplatit 1,6 miliardy korun bez DPH.
- 23. 1. 2015 – Pražská koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) se kvůli hlasování o tendru na svoz odpadu nakonec nerozpadla. Náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ) předtím nepodpořil koaliční návrh na vypsání tendru na deset let za skoro 13 miliard korun.
- 29. 11. 2011 – Městští radní zrušili tendr na desetileté nakládání s komunálním odpadem, který Praha vypsala v červenci 2011.
- Soutěž z roku 2011 po svém vypsání sklidila mnoho kritiky, vítěz tendru měl získat 13,2 miliardy korun – podle odpůrců zakázky to bylo příliš mnoho. Uchazečům o zakázku však předpokládaných 13 miliard nestačilo, ukázalo se, že nejnižší nabídka byla o tři miliardy vyšší. Proto výběrová komise všechny uchazeče vyřadila.
- Mezi největší kritiky zakázky patřila v roce 2011 TOP 09 – v době jejího vypsání ještě byla opoziční stranou v pražském zastupitelstvu. V listopadu 2011 ale zástupci TOP 09 vstoupili do koalice s ODS, když skončila předchozí spolupráce ODS a ČSSD.
- Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) označil v roce 2011 tendr za jednu z možných příčin rozpadu koalice ODS a ČSSD. Odpady měl tehdy v gesci první náměstek primátora Karel Březina (ČSSD).
- O miliardovou zakázku se v roce 2011 ucházela tři konsorcia služeb. Nejlevnější nabídku za 16,4 miliardy korun podalo Sdružení Čistá Praha, ve kterém figurovaly Pražská odpadová, Pražské služby a AVE CZ. Sdružení A.S.A. – svoz Praha chtělo za své služby 16,8 miliardy korun a Sdružení Marius Pedersen Group 16,9 miliardy.
