Osečná žije s hrozbou těžby uranu za zády

Liberec - Vize těžby uranu v Podještědí nabývá na jasnějších konturách. Otevřít ložiska tam chce státní podnik Diamo. Lidé to odmítají a hledají všechny prostředky, jak tomu zabránit. Podle nich by to byl nevratný zásah do krajiny podobně jako v nedalekém Ralsku. Ministerstvo životního prostředí je na jejich straně. Má však proti sobě těžkého soupeře - ministerstvo průmyslu a obchodu.

Žádné uranové doly tu nechceme. To vzkazují obyvatelé Podještědí ministerstvu průmyslu. Secvičili dokonce i divadelní hru, ve které kritizují nedávné vyhlášení Kotle za chráněné ložiskové území. Lidé tam teď nesmí začít stavět ani plánovat další rozvoj lokality. „Již nyní jsou omezena práva vlastníků v této lokalitě, ať se jedná o fyzické osoby, právnické osoby nebo města,“ popisuje současnou situaci místostarosta Českého Dubu Martin Bobek.   

Podle ministerstva životního prostředí vyhlášení chráněného území ještě neznamená, že se tam uran bude doopravdy těžit. Státní podnik Diamo už přesto začal přezkoumávat staré geologické vrty. „Máme podány žádosti, abychom byli informováni a byli účastníky řízení. Zatím se nic neděje,“ říká znepokojeně předsedkyně sdružení Naše Podještědí Petra Blahovcová. „Tady za tou lípou by mělo být jádro těch uranových dolů. Kotel by zanikl úplně, v Osečné by začaly padat domy stejně jako v Hamrech,“ nastiňuje možný budoucí vývoj lokality ekolog Josef Jadrný. „Ministerstvo životního prostředí stojí na svém, tady se žádný uran těžit nebude,“ slibuje ministr životního prostředí Martin Bursík.  

Zcela odlišně ale mluví na ministerstvu průmyslu a obchodu. A právě to obyvatele Podještědí děsí. Ministr Martin Říman v této souvislosti 16. května prohlásil: „Každá země disponuje nějakým bohatstvím, někdo má ropu, jiný diamanty nebo uran. A to jsme my. Je to velké bohatství.“ Daleko konkrétnější byl generální ředitel podniku Diamo Jiří Jež: „Těžit se bude, žádný stát nenechá v podzemí surovinu, které je nedostatek, za 500 miliard korun.“  Zároveň ale Diamo dodává, že těžba je reálná nejdříve za 20 let. „Bude záležet na tom, jak rychle se dokáží zajistit všechna povolení k těžbě. My zatím žádné kroky v tomto smyslu nepodnikáme,“ uzavírá ředitel Jež.   

V protestech proti uvažované těžbě uranu chtějí lidé z Podještědí i nadále pokračovat. Chtějí mít jistotu, že zdejší ložisko zůstane nedotčené.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 8 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 9 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 19 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.