Břeclav – Nová výstava v břeclavském muzeu se věnuje legendární české stavebnici Merkur. K vidění jsou tam desítky modelů podle skutečných staveb. A návštěvníci se nemusí jen dívat, ze šedesáti kilogramů stavebnice si můžou složit vlastní exponát.
Ruské kolo, vysoká pec nebo větrný mlýn - to i řadu dalších exponátů postavil snad nejvýznamnější sběratel a konstruktér Merkuru Jiří Mládek. Za svůj život nashromáždil přes dvě tuny této stavebnice. Hrát si s ní přitom začal až jako dospělý, protože rodiče mu ji nikdy nekoupili. „U mě to vygradovalo do té míry, že jsem se rozhodl už jako dítě, že až budu jednou velký, tak si udělám radost, koupím si toho největšího Merkura a postavím něco velikého,“ vzpomíná na své začátky sběratel a konstruktér Jiří Mládek.
Příkladem takového exponátu je i šestimetrový model ivančického viaduktu, který už ve své původní podobě neexistuje, protože ho v roce 1999 strhli. „V Břeclavi se bude konat i premiéra části celoživotní sbírky pana Milana Mráze z Prahy, který celý život sestrojoval unikátní přesné modely našich vlaků,“ připomíná ředitelka Městského muzea a galerie Břeclav Alena Káňová. „Pan Mráz byl vyučený zahradník a každý měsíc s tím, co vydělal, jel do Police nad Metují do továrny Merkur s dvěma kufry a tam mu je naplnili součástkami,“ dodává Jiří Mládek.
Mezi sběratele Merkuru ale Milan Mráz nikdy nechodil, o jeho modelech se tak veřejnost dozvěděla až po jeho smrti. „Měl třípokojový byt, který byl nacpaný modely Merkuru od podlahy až do stropu,“ popisuje Jiří Mládek.
Legendární stavebnice sloužila dlouho i jako pomůcka ve školách. Až později ji nahradily počítače. I dnes je ale miláčkem studentů technických oborů. Třeba na brněnském VUT se soutěží v konstrukci funkčních strojů vyrobených právě z Merkuru. Součástky stavebnice přitom zůstávají stejné jako před skoro devadesáti lety. Od roku 1925 se změnil jen obal a cena. Základní sada stavebnice kdysi začínala na 400 korunách, dnes se dá pořídit za čtyřnásobek.
