Na 300 protiatomových krytů na jižní Moravě hledá nové využití

Jižní Morava - Kdo by si myslel, že se studenou válkou zmizely i přípravy na ní, ten by se mýlil. Stovky protiatomových krytů totiž stále zůstávají na svých místech. Jen na jižní Moravě je jich k použití připraveno zhruba 270. A některé z nich našly i jiné než vojenské využití: jsou z nich kočárkárny, bary nebo střelnice.

Denis a Z10 se jmenují kryty pod brněnskými dominantami Petrovem a Špilberkem. Ten pod hradem začali totálně nasazení budovat už za druhé války. „Kryt byl určen v té prvé fázi jako chráněné pracoviště pro řídící orgány jak na stupni města Brna tak na stupni jihomoravského kraje,” vysvětluje vedoucí oddělení ochrany obyvatel Brna Jaroslav strašák.

V krytu jsou místa určená pro úředníky, telefonisty a je tu i kuchyňka. A padesát let staré vybavení tady zůstalo: hlavně staré telefonní ústředny. Kryt stejně jako všechny ostatní nikdy nebyl ke svému účelu použit a poslední roky se tu už ani nepořádají cvičení. Je to vlastně takové muzeum pro dva správce, kteří se o něj starají.

„Zvažovalo se využití pro muzeum jako depozitář, zvažovala se také možnost nějakého komerčního využití, ale většinou to naráží na špatnou dispozici těchto objektů a nemožnosti nějakých větších stavebních úprav,” hovoří o obtížích vedoucí odboru správy budov brněnského magistrátu Petr Gabriel.

Přesto si každý může opravit prostor podle toho, jak si rozhodne. Tím se také řídilo například Vysoké učení technické v Brně. V jejich krytu teď funguje soukromá střelnice, do které by se ale stále mohli lidé schovat. „To, co bylo vytvořeno pro to, aby lidi chránilo v případě války, já využiji pro to, abych lidem ukázal, jak se mají bavit,” hovoří o střelnici její provozovatel Jan Hynut.

Kryty už svoji důležitost ztrácejí, podle hasičů jsou teď pro ochranu lidí nejdůležitější budovy, ve kterých žijeme a pracujeme. A pokud se najde odvážný investor, je dost možné, že za pár let budou jména Denis a Z10 popisovat jiné prostory než protiatomové kryty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 11 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 11 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 22 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
12. 9. 2026

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
12. 9. 2026

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
12. 9. 2026

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.