Brno - Nová interaktivní expozice v Biskupském dvoře v Brně připomene odkaz Gregora Johanna Mendela, zakladatele genetiky, od jehož smrti v lednu uplynulo 130 let. Návštěvníci si v molekulární biologické laboratoři budou moci vyzkoušet pod dohledem odborníků řadu věcí - a stát se tak na chvíli expertem na DNA. Výstavu pod názvem Mendelianum - Atraktivní svět genetiky připravuje Moravské zemské muzeum. Otevře se až příští rok, dnes je ale možné do výstavních prostor nahlédnout v rámci Dne otevřených dveří.
Místo nebylo vybráno náhodně - do Biskupského dvora Mendel pravidelně docházel jako člen Hospodářské společnosti a Přírodozkumného spolku. Město získalo na vybudování centra věnovanému dějinám genetiky dotaci skoro 45 milionů korun. Nejprve bylo potřeba upravit historické prostory. Nyní probíhá instalace expozic, návštěvníci se mohou například těšit na model šroubovice DNA v nadživotní velikosti.
Pro veřejnost se výstava otevře na začátku příštího roku. Také rok 2015 je pro Mendela jubilejní - uplyne totiž 150 let od jeho přednášek. Muzeum proto připravuje například konferenci k přečtení genomu hrachu. Pávě s hrachem Mendel často experimentoval.
Uchovávání Mendelova odkazu v Brně může působit poněkud roztříštěným dojmem. Hlavním cílem návštěvníků nejspíš nadále zůstane Mendelovo muzeum v augustiniánském opatství na Starém Brně, kde vědec působil jako řeholník a kde prováděl své pokusy, a kde jsou i jeho osobní věci včetně rukopisů. Muzeum ovšem spravuje Masarykova univerzita, která má také své Mendelovo centrum pro vzdělávání v biologii, biomedicíně a bioinformatice a cyklus přednášek Mendel Lectures s účastí špičkových vědců.
Dále v Brně existuje Mendelova univerzita, pod ni také spadá Mendeleum v Lednici, nejstarší šlechtitelské pracoviště v Česku se stoletou tradicí. Dalším tradičním pracovištěm je Mendelianum, jež spadá pod Moravské zemské muzeum a pořádá také konferenční cyklus Mendel Forum.
Mendel sice spojil svůj život s Brnem, ale narodil se v Hynčicích na Novojičínsku. Jeho rodný dům od roku 2007 také slouží jako muzeum. Nadační fond, který jej spravuje, se loni dostal do exekuce, dluh ale uhradil.
Gregor Johann Mendel nebyl jen vědec, ale i církevní hodnostář, své objevy provedl během působení v augustiánském klášteře v Brně. Ve své práci tak propojil vědu s vírou. Mendel se věnoval širokému spektru přírodních věd – od šlechtění, sadařství a ovocnářství až po astronomii nebo včelařství.
Ve svém zkoumání vždy vycházel z toho, co viděl. Co a jak se dědí, zkoumal Mendel na hrachu setém, jehož pozorování se věnoval přes 9 let. Na rozdíl od ostatních přírodovědců své doby nezkoumal rostlinu jako celek, ale sledoval jednotlivé znaky a jejich četnost. Tu pak zpracoval matematicky. Přišel tak na principy, které položily základy moderní genetiky. Své poznatky shrnul Mendel v knize Pokusy s rostlinnými hybridy, již vydal v roce 1866.
Během života ale tento významný přírodovědec uznán nebyl a ke znovuobjevení jeho myšlenek došlo až na počátku dvacátého století. Mendelovské principy jsou platné pro rostliny i živočichy a jejich platnost dodnes nikdo nevyvrátil. Jeho práce byla jedna z prvních, která aplikovala matematické metody na biologický výzkum. Od roku 1862 prováděl Mendel také každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. V seznamu třinácti Mendelových publikací se devět týká meteorologie. Jeho jméno dnes nese vedle muzea a univerzity i první česká vědecká stanice na Antarktidě.
