Lanovka na Ještěd neměla automatickou brzdu, konstatovala Drážní inspekce

Nahrávám video

Bezprostřední příčinou pádu kabiny lanovky na Ještědu v Liberci po přetržení tažného lana před třemi lety bylo, že byla lanová dráha provozována bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci brzdy. V minulosti byly totiž v rozporu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací neoprávněně odstraněny, oznámila Drážní inspekce. Nedostatečná byla i kontrola ze strany drážního úřadu. Ten ale v reakci uvedl, že o chybějící automatické brzdě nevěděl až do pádu lanovky.

Za bezprostřední příčinu pádu kabiny, při níž zemřel průvodčí, označila inspekce také uznávání lanové dráhy k provozu. „Přes zjevné rozpory skutečného stavu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací, které způsobilost k provozu vylučovaly,“ uvedla inspekce.

Tragická nehoda na visuté lanovce se stala 31. října 2021. Kabina ze stanice vyjela ve 13:37:40, tažné lano se přetrhlo o šestadvacet vteřin později a na zem spadla kabina ze zhruba třicetimetrové výšky zřejmě o dalších šestnáct vteřin později. Inspekce dospěla k závěru, že tažné lano se přetrhlo kvůli přetížení tahem. „... kdy významným prvkem přispívajícím k procesu poškození byla zjištěná výrazná koroze jednotlivých drátů tažného lana, která vedla k oslabení jejich průřezu,“ uvedla inspekce.

Pád nepřežil průvodčí, v kabině pro 35 lidí byl sám. Tři minuty předtím z kabiny vystoupilo nahoře 34 lidí. Dolů pak jel průvodčí bez cestujících. Inspekce uvedla, že vlivem sil působících na tuto kabinu nebyl průvodčí schopen ručně aktivovat vozovou brzdu zatažením za rukojeť, která se nacházela 225 centimetrů nad podlahou. „Drážní inspekce je na základě svých zjištění přesvědčena, že při aktivaci vozové brzdy by byla pravděpodobnost nejzávažnějších následků, tj. úmrtí průvodčího kabiny č. 2, výrazně snížena. K zabránění pádu kabiny č. 2 z nosného lana by nebylo třeba zásahu průvodčího,“ uvedla inspekce ve zprávě.

Drážní úřad se o chybějícím prvku dozvěděl až po nehodě

Drážní úřad se podle jeho mluvčí Pavlíny Strakové o odstranění automatické brzdy lanovky na Ještěd dozvěděl až po jejím tragickém pádu v říjnu 2021. Problém s brzdou podle ní vznikl v 70. letech minulého století, zatímco Drážní úřad dozoruje lanovky až od svého vzniku v roce 1995.

Drážní úřad v reakci na pád lanovky navrhne posílit svou pravomoc při dozoru nad činností revizních techniků při kontrolách lanovek. Chce mít možnost účastnit se zkoušek a prohlídek zařízení. Termín jejich konání nemají provozovatelé podle současných zákonů povinnost úřadu hlásit, a ten proto nemá možnost přímo kontrolovat činnosti revizních techniků a inspektorů.

Tři lidé obviněni

V souvislosti s pádem lanovky jsou z obecného ohrožení z nedbalosti obviněni tři lidé. Stíhání u další osoby a firmy, což byly České dráhy (ČD) jako tehdejší vlastník lanovky, státní zástupce na základě jejich stížnosti zastavil. Obžaloba zatím podána nebyla.

České dráhy odmítly, že by lanovku na Ještěd provozovaly v rozporu s předpisy. Podle nich úřady nikdy nezpochybnily technický stav lanové dráhy. „Lanová dráha na Ještěd byla provozována na základě platného Průkazu způsobilosti vydaného Drážním úřadem. České dráhy po celou moderní historii (po roce 1990) disponovaly vždy veškerými úředními povoleními, schváleními a ověřeními potvrzujícími, že faktický stav lanové dráhy, a to včetně absence automatické vozové brzdy, odpovídá bezpečnostním požadavkům pro její provoz v souladu s platnou legislativou a všemi obecně závaznými předpisy," uvedl mluvčí dopravce Filip Medelský.

Podle něj při žádné předchozí kontrole ze strany Drážní inspekce, Drážního úřadu a dalších orgánů nebyl technický stav lanovky nikdy zpochybněn. „Současně tyto kontroly nikdy nekonstatovaly, že by jakýkoliv bezpečnostní prvek chyběl,“ dodal.

Dvoukabinová visutá lanovka začala jezdit na Ještědu v roce 1933. Ročně přepravila v posledních letech před nehodou kolem čtvrt milionu cestujících. V její devadesátileté historii se tažné lano přetrhlo už v roce 1944. Tehdy ale měla lanovka jiný systém jištění s dvěma tažnými lany a nehoda neměla tragické následky. Lanovka se starým systémem jezdila na Ještěd do rekonstrukce mezi lety 1971 a 1974.

Původní i nová lanovka fungovaly na podobném principu, ale systém jištění byl rozdílný. Po rekonstrukci v 70. letech zůstalo lanovce po jednom tažném a přítažném laně, dostala čelisťovou brzdu s třemi různými prvky aktivace, z toho dva byly automatické. Oba ale byly v minulosti odstraněny. Průvodčí sice byli vyškoleni, jak mají v případě nehody postupovat, ale v tomto případě průvodčí na ruční brzdu nedosáhl, a kabinu proto nemohl zastavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 4 hhodinami

VideoV Novohradských horách ukládají vedení pod zem. Ochrání to dodávky proudu i ptáky

V Novohradských horách mizí část vedení vysokého napětí pod zem. Energetici tím chtějí omezit výpadky proudu, které v hustě zalesněné oblasti často způsobují bouřky a padající větve. Zároveň má úprava snížit riziko pro ptáky v evropsky významné oblasti Natura 2000. Energetici k tomu využívají metodu pluhování, která je podle nich rychlejší, levnější a šetrnější k přírodě než klasické výkopové práce.
před 5 hhodinami

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 5 hhodinami

VideoSilnici na Zlaté návrší v Krkonoších čeká oprava, může zkomplikovat dovoz zásob

Silnici na Zlaté návrší v Krkonoších čeká kompletní oprava skoro za 18 milionů korun. Začne hned po prázdninách. Vydrolený asfalt postupně odhaluje původní dlážděnou cestu. Ta vede k nejvýše položené autobusové zastávce v Česku. Úplná uzavírka potrvá dvě měsíce a platit bude i pro cyklisty. Oprava silnice nejspíš zkomplikuje podnikaní v chatě na Zlatém návrší. Po prázdninách sem potřebují navozit zásoby na celou zimu. Kvůli uzavírce to ale nepůjde.
před 6 hhodinami

Armáda pořizuje tisíce dronů. Vojáci se je budou učit ovládat v Písku

Česká armáda chce do roku 2028 pořídit zhruba tři tisíce dronů za 1,9 miliardy korun, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort obrany zároveň připravuje novou koncepci využití těchto strojů. Výcvik armádních operátorů se má nově odehrávat i v Písku, kde tuzemský výrobce Primoco UAV otevřel první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské drony na světě.
před 19 hhodinami

Nouzové útulny v Krkonoších čelí náporu turistů. Strážci parku nestíhají místa kontrolovat

V Krkonoších turisté cíleně zneužívají nouzové útulny k plánovanému přespávání. V okolí se hromadí odpadky a nezodpovědné chování návštěvníků zatěžuje přírodu. Strážci parku na důsledné kontroly nemají dost kapacity, jak České televizi řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Pokuty za zneužití útulen ale návštěvníkům nehrozí. Správa parku opakovaně upozorňuje, že útulny mají sloužit jen v nouzi, například při nepřízni počasí.
před 19 hhodinami

Česko má nový absolutní teplotní rekord. Podívejte se na mapu

Česko má nový teplotní rekord. Stanice Doksany na Litoměřicku v sobotu naměřila 40,9 stupně Celsia, čímž překonala dosavadní maximum 40,4 stupně, které od 20. srpna 2012 držely středočeské Dobřichovice. Rekord padl i v pražském Klementinu, nejdéle fungující meteorologické stanici v zemi, kde teplota dosáhla 39 stupňů. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byly rekordy pro 27. červen překonány nebo vyrovnány na 156 ze 171 stanic, které měří alespoň třicet let.
27. 6. 2026Aktualizováno27. 6. 2026
Načítání...