Bezprostřední příčinou pádu kabiny lanovky na Ještědu v Liberci po přetržení tažného lana před třemi lety bylo, že byla lanová dráha provozována bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci brzdy. V minulosti byly totiž v rozporu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací neoprávněně odstraněny, oznámila Drážní inspekce. Nedostatečná byla i kontrola ze strany drážního úřadu. Ten ale v reakci uvedl, že o chybějící automatické brzdě nevěděl až do pádu lanovky.
Lanovka na Ještěd neměla automatickou brzdu, konstatovala Drážní inspekce
3 minuty
Události: Lanovka na Ještěd neměla automatickou brzdu
Za bezprostřední příčinu pádu kabiny, při níž zemřel průvodčí, označila inspekce také uznávání lanové dráhy k provozu. „Přes zjevné rozpory skutečného stavu s právními předpisy, normami a technickou dokumentací, které způsobilost k provozu vylučovaly,“ uvedla inspekce.
Tragická nehoda na visuté lanovce se stala 31. října 2021. Kabina ze stanice vyjela ve 13:37:40, tažné lano se přetrhlo o šestadvacet vteřin později a na zem spadla kabina ze zhruba třicetimetrové výšky zřejmě o dalších šestnáct vteřin později. Inspekce dospěla k závěru, že tažné lano se přetrhlo kvůli přetížení tahem. „... kdy významným prvkem přispívajícím k procesu poškození byla zjištěná výrazná koroze jednotlivých drátů tažného lana, která vedla k oslabení jejich průřezu,“ uvedla inspekce.
Pád nepřežil průvodčí, v kabině pro 35 lidí byl sám. Tři minuty předtím z kabiny vystoupilo nahoře 34 lidí. Dolů pak jel průvodčí bez cestujících. Inspekce uvedla, že vlivem sil působících na tuto kabinu nebyl průvodčí schopen ručně aktivovat vozovou brzdu zatažením za rukojeť, která se nacházela 225 centimetrů nad podlahou. „Drážní inspekce je na základě svých zjištění přesvědčena, že při aktivaci vozové brzdy by byla pravděpodobnost nejzávažnějších následků, tj. úmrtí průvodčího kabiny č. 2, výrazně snížena. K zabránění pádu kabiny č. 2 z nosného lana by nebylo třeba zásahu průvodčího,“ uvedla inspekce ve zprávě.
Drážní úřad se o chybějícím prvku dozvěděl až po nehodě
Drážní úřad se podle jeho mluvčí Pavlíny Strakové o odstranění automatické brzdy lanovky na Ještěd dozvěděl až po jejím tragickém pádu v říjnu 2021. Problém s brzdou podle ní vznikl v 70. letech minulého století, zatímco Drážní úřad dozoruje lanovky až od svého vzniku v roce 1995.
Drážní úřad v reakci na pád lanovky navrhne posílit svou pravomoc při dozoru nad činností revizních techniků při kontrolách lanovek. Chce mít možnost účastnit se zkoušek a prohlídek zařízení. Termín jejich konání nemají provozovatelé podle současných zákonů povinnost úřadu hlásit, a ten proto nemá možnost přímo kontrolovat činnosti revizních techniků a inspektorů.
Tři lidé obviněni
V souvislosti s pádem lanovky jsou z obecného ohrožení z nedbalosti obviněni tři lidé. Stíhání u další osoby a firmy, což byly České dráhy (ČD) jako tehdejší vlastník lanovky, státní zástupce na základě jejich stížnosti zastavil. Obžaloba zatím podána nebyla.
České dráhy odmítly, že by lanovku na Ještěd provozovaly v rozporu s předpisy. Podle nich úřady nikdy nezpochybnily technický stav lanové dráhy. „Lanová dráha na Ještěd byla provozována na základě platného Průkazu způsobilosti vydaného Drážním úřadem. České dráhy po celou moderní historii (po roce 1990) disponovaly vždy veškerými úředními povoleními, schváleními a ověřeními potvrzujícími, že faktický stav lanové dráhy, a to včetně absence automatické vozové brzdy, odpovídá bezpečnostním požadavkům pro její provoz v souladu s platnou legislativou a všemi obecně závaznými předpisy," uvedl mluvčí dopravce Filip Medelský.
Podle něj při žádné předchozí kontrole ze strany Drážní inspekce, Drážního úřadu a dalších orgánů nebyl technický stav lanovky nikdy zpochybněn. „Současně tyto kontroly nikdy nekonstatovaly, že by jakýkoliv bezpečnostní prvek chyběl,“ dodal.
Dvoukabinová visutá lanovka začala jezdit na Ještědu v roce 1933. Ročně přepravila v posledních letech před nehodou kolem čtvrt milionu cestujících. V její devadesátileté historii se tažné lano přetrhlo už v roce 1944. Tehdy ale měla lanovka jiný systém jištění s dvěma tažnými lany a nehoda neměla tragické následky. Lanovka se starým systémem jezdila na Ještěd do rekonstrukce mezi lety 1971 a 1974.
Původní i nová lanovka fungovaly na podobném principu, ale systém jištění byl rozdílný. Po rekonstrukci v 70. letech zůstalo lanovce po jednom tažném a přítažném laně, dostala čelisťovou brzdu s třemi různými prvky aktivace, z toho dva byly automatické. Oba ale byly v minulosti odstraněny. Průvodčí sice byli vyškoleni, jak mají v případě nehody postupovat, ale v tomto případě průvodčí na ruční brzdu nedosáhl, a kabinu proto nemohl zastavit.
