Lanovka na Ještěd bude mít nové bezpečnostní prvky, slibuje vedení Českých drah

České dráhy chtějí na visutou lanovku na Ještěd v Liberci přidat další bezpečnostní prvky. Analýzu by měl jejich generální ředitel Ivan Bednárik mít k dispozici do dvou měsíců. Lanovka bude mimo provoz minimálně do konce zimní sezony.

„Nejsem technik ani specialista na lanové dráhy, ale pokud jsem to pochopil správně, tak lidský faktor byl poslední bezpečnostní prvek. Moje představa je tedy taková, že před něj se zařadí jiné bezpečnostní prvky, popřípadě se vymyslí nebo navrhne jiné možné řešení bezpečnostní otázky,“ řekl generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik.

Návrh řešení by měl mít Bednárik na stole do dvou měsíců. „Mám nějakou jasnou představu, ale záleží, zda se střetne s realizovatelností. A ta představa je jednoduchá, musíme doplnit další bezpečnostní prvky do lanovky, aby byla vnímaná veřejností, že je bezpečnější,“ uvedl.

O jak velkou investici půjde, zatím neví. „Zadal jsem úkoly, aby se analyzovala nákladová a technická stránka, co se dá a v jakém čase zrealizovat. Když tyto materiály naplní mé očekávání, tak předpokládám, že přijmeme investiční záměr. A když se to povede zrealizovat, tak v ten moment budeme první cestující, jako vedení Českých drah. Abychom ujistili veřejnost, že důvěřujeme tomu, co jsme přijali za opatření, aby se nemohla tato situace nikdy opakovat,“ dodal.

Proč se lano roztrhlo, se stále neví

Podle Bednárika realizace dalších bezpečnostních prvků na lanovce záleží i na závěrech vyšetřování policie a Drážní inspekce. Co se přesně stalo, neví zatím ani Bednárik. „Víme, kde se to roztrhlo, nevíme příčiny,“ uvedl.

Lanovka má dvě kabiny, které se na trasu vydávají souběžně proti sobě. Jedna vyjíždí z horní a druhá ze spodní stanice a míjí se u podpěry zhruba v polovině trati. „Podle videozáznamů, co máme k dispozici, a fotodokumentace, tak to lano se roztrhlo v místě pár centimetrů od uchycení kabiny. Tedy v místě, které není viditelné ve smyslu, že by si ho někdo vyfotil,“ popsal Bednárik. Horní kabina se v době přetržení nosného lana zřejmě nacházela v horní části trasy. „Předpokládáme, že kabina vyskočila na sloupu, který je zhruba ve středu trasy. Tím, že jela vysokou rychlostí a samospádem, tak jedna jediná překážka, která na trase je, zřejmě pomohla tomu, že vyskočila z kladek. Jsou to ale jen předpoklady,“ dodal.

Pracovníci lanovky dostanou zatím jinou práci

V Liberci se generální ředitel Českých drah setkal se všemi jedenácti pracovníky lanové dráhy, aby je ujistil, že s nimi nadále počítají a budou pro ně mít práci i v době, než experti uzavřou vyšetřování příčin tragédie. „To znamená, že pro ně máme připravené pracovní pozice, aby neztratili odbornost a ani nemuseli nikam daleko dojíždět. Jedná se o práci v Liberci,“ řekl Bednárik.

Kabina visuté lanové dráhy spadla v neděli 31. října odpoledne ze zhruba třicetimetrové výšky při cestě z horní stanice do dolní po přetržení tažného lana, zemřel její průvodčí. V kabině pro pětatřicet lidí byl sám. Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo. Kabina zůstala viset na nosném laně patnáct metrů nad zemí, průvodčímu se podařilo aktivovat záchrannou brzdu a kabinu, která po přetržení tažného lana prudce sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit. V bezmála devadesátileté historii lanovky na Ještěd byl pád kabiny z konce října prvním takovým případem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 20 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...